Kdo jablko denně sní, k tomu doktor nechodí

Je pravda, že na vrcholu žebříčku nejzdravějšího ovoce se pravidelně umísťují bobule acai rostoucí v Americe, ale poslední roky se stále častěji hovoří o tom, že bychom měli konzumovat především potraviny sezonní a regionální. A co víc patří k naší kotlině než jabloně? Navíc některé výzkumy právě jejich plody řadí hned na druhou příčku onoho seznamu.

Je něco, s čím nepomohou?

O oprávněnosti tvrzení „Kdo jablko denně sní, k tomu doktor nechodí“ je přesvědčena Ing. Veronika Hanzlíková, výživová poradkyně, potravinářská technoložka a autorka knihy Příběhy českých superpotravin aneb Když jídlo mluví. „Sice existují potraviny, až superpotraviny, které jsou ještě mnohem účinnější, jenže jablka jsou ‚naše‘, cenově dostupná a vhodná ke každodenní svačině,“ říká.

Jablka jsou zdravá a chutnají i v tekuté formě. Vyrobte si ocet nebo sirup

„Když se podíváme na zdravotní účinky jednotlivých látek v jablkách, zjistíme, že obsahují hodně vody (to je pozitivní kvůli hydrataci), rozpustnou vlákninu pektin (podílí se na šetrném ‚čištění‘ střev) a dost vitaminu C,“ popisuje s tím, že navíc mají nízký glykemický index, což je důležité kvůli vyrovnané hladině cukru v krvi.

„Díky vysokému obsahu polyfenolů (antioxidantů) jsou považované za potravinu snižující riziko vzniku nádorů nebo výskytu nemocí, jako jsou Parkinsonova či Alzheimerova choroba. Pektin zároveň slouží jako prebiotikum (potrava pro přátelské střevní bakterie) a v kombinaci s vysokým obsahem antioxidantů je skvělým pomocníkem při boji s vysokým krevním tlakem,“ shrnuje odbornice hlavní přínos jablek v našem jídelníčku.

Tím ale seznam pozitivních účinků nekončí. Například studie ze St. George´s Hospital Medical School v Londýně zjistila, že lidé pojídající minimálně pět jablek týdně mají lepší funkci plic než ti, co tak nečiní. Podle výzkumu Floridské státní univerzity mohou snížit hladinu špatného cholesterolu – konzumace 75 g sušených jablek po dobu šesti měsíců ji u žen zapojených do studie srazila téměř o čtvrtinu. Navíc zhubly v průměru o 1,3 kg, ačkoli křížaly jedly nad rámec svého denního jídelníčku.

A tak bychom mohli dlouho pokračovat. Jablka mohou pomoci v podstatě se vším.

Nejen vitaminy, i bakterie jsou důležité

I zde ovšem platí – všeho s mírou. Není to tak, že budeme tím zdravější, čím více jablek sníme. „Jedno jablko denně je optimální, ale dvě tři určitě neuškodí,“ usmívá se Veronika Hanzlíková s tím, že je mohou jíst v podstatě všichni.

„Asi neexistuje přímá kontraindikace. Já osobně ale hůře trávím slupku, způsobuje mi nadýmání. Proto si jablíčka loupu, stejně jako většina pacientů s chronickými záněty střev, ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou. Právě slupky můžou zhoršovat jejich dobré strávení v zažívacím traktu,“ objasňuje odbornice.

Ale hned připomíná, že pyré z oloupaných jablek je naopak považováno za šetrnou přesnídávku nejen pro malé děti. Bývá také jedním z prvních příkrmů pro kojence.

Nemyslí vám to jako dřív? Zkuste pozměnit jídelníček

Pokud nám slupka ale nedělá potíže, je vždy lepší jíst i ji. Naše babičky měly pravdu, když říkaly, že právě v ní a těsně pod ní je nejvíce vitaminů a dalších živin. A najdeme v ní až dvě třetiny vlákniny.

Jak ovšem loni upozornili vědci z rakouské Technické univerzity ve Štýrském Hradci, jablko je pro nás cenné i obsahem bakterií, které jsou důležité pro zdravou střevní mikroflóru. Ve svém výzkumu zjistili, že jich jeden plod obsahuje více než 100 milionů – a pozor, nejvíce jich není na slupce ani v ní, ale v dužnině a semenech!

„Bakterie, houby a viry ze stravy osídlují přechodně naše střevo. Vaření většinu z nich zabíjí, proto jsou syrové ovoce a zelenina obzvlášť důležitými zdroji mikroorganismů ve střevě,“ vysvětlovala závěry studie její spoluautorka, bioložka Gabriele Bergová, podle níž je úplně nejlepší sníst jablko bezezbytku – se slupkou i s jádřincem.

Vybírejme pečlivě

Abychom ale do těla nedostali i látky toxické, především pesticidy, neměli bychom vybírat jen očima a nechat se zlákat krásnými naleštěnými plody, které vypadají jeden jako druhý. „Určitě bychom měli dbát na kvalitu a také na to, aby byly co nejméně chemicky ošetřené,“ potvrzuje Veronika Hanzlíková, podle níž je vhodné podívat se po jablkách ze zahrad a ptát se, jak majitel (ne)používá postřiky, anebo zajet do sadů.

„Pokud jablka nejsou označená kategorií bio, doporučuji alespoň se poohlédnout po pěstitelích, kteří pěstují ovoce v tzv. SISPO (systém integrovaného pěstování ovoce) režimu, kdy se používá výrazně méně postřiků, chemie a snahou je co nejvíce uplatňovat postupy, šetrné vůči přírodě i spotřebitelům ovoce,“ radí.

S tím souhlasí i Ing. Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie ČR, který nejen z tohoto důvodu doporučuje preferovat česká jablka. Jak uvádí, ve zpřísněném režimu, oné tzv. integrované produkci, kde se přednostně využívá biologických metod ochrany, funguje většina našich pěstitelů.

Petr Skála: On-line farmářský trh může posílit sousedské vztahy

„Plody tak obsahují podstatně menší množství reziduí pesticidů, než povoluje evropská norma. Tuto skutečnost potvrzují i kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která u českých jablek neshledala v posledních letech žádné problémy, zatímco v mnoha případech právě u jablek dovážených z Polska byla zjištěna vážná porušení a překročení obsahu reziduí nad rámec platných norem,“ varuje.

V této souvislosti Veronika Hanzlíková vzpomíná na případ nevysvětlitelné alergie na jablka, kdy se následně zjistilo, že jablka původních chemicky neošetřovaných odrůd „jablečnému alergikovi“ nevadí. „Takže určitě je důležité dbát na jejich kvalitu, kupovat nejlépe česká jablka nebo si je pěstovat sami,“ nabádá.

Proč jsou všude polská jablka?

Dalším argumentem, proč sáhnout po jablkách z našich sadů, je podle slov Martina Ludvíka skutečnost, že jejich nákupem podpoříme místního ovocnáře, a tím i ovocné stromy v krajině.

„Jejich mimoprodukční úloha je zcela zásadní. Ovocné stromy jako trvalá kultura působí proti erozi, udržují vodu v krajině a jsou přirozeným domovem i zimovištěm řady živočichů,“ objasňuje a připomíná i uhlíkovou stopu způsobenou dovozy jablek.

„Do České republiky ročně dovezeme až 5000 kamionů jen s jablky, a přiznejme si – není tohle zbytečné, když bychom si je mohli pěstovat sami?“ ptá se Martin Ludvík, který na rodovém statku v Dobré Vodě u Hořic obhospodařuje asi devět hektarů jablečných sadů.

Soběstační v produkci jablek ale dlouhá léta nejsme a v supermarketech narážíme zejména na polská a italská jablka. „Zemědělec, jako každý jiný podnikatel, se musí chovat ekonomicky, a právě pěstování ovoce má ve srovnání s jinými plodinami nízkou rentabilitu. Proto z naší krajiny za posledních 30 let zmizelo bez náhrady již 10 tisíc hektarů sadů, což je bohužel asi 10 milionů ovocných stromů,“ osvětluje současnou situaci Martin Ludvík.

Sladidlo, kosmetika i vyprošťovák. Banán je přírodní antidepresivum plné energie

„Řada pěstitelů ukončila ovocnářskou výrobu nebo zmenšila rozsah pěstování. Zato v Itálii a Polsku má ovocnářství větší podporu a je v oblasti zemědělství páteří tamní ekonomiky. Rovněž jejich pěstitelé mají lepší podmínky k podnikání v ovocnářství,“ povzdychne si.

Tip na podzimní výlet do sadu

Jablka oplývají řadou výhod oproti jinému ovoci. Jsou k dispozici v podstatě po celý rok. Každá odrůda dozrává v jiný čas a v případě správného skladování většina z nich vydrží opravdu dlouho v dobré kondici.

Plusem je samozřejmě i nepřeberné množství odrůd. Jsou jich tisíce, komerčně se jich pěstuje asi 50, ale běžně ke koupi je tak kolem 20 odrůd.

„Na jablkách je krásné, že v chuti si vybere opravdu každý. Kdo má rád sladká, dá přednost odrůdám, jako jsou Gala, Bohemia, Golden Delicious nebo Fuji, kdo chce sladkokyselá, sáhne po odrůdách jako Jonagold či Jonagored, a navinulé až lehce nakyslé jsou odrůdy Topaz nebo Braeburn,“ popisuje Martin Ludvík.

Jak vysvětluje, ovocnáři pěstují druhy světového sortimentu, které po nich chtějí obchodní řetězce. „Takže nejpěstovanější jsou odrůdy jako Gala, Golden Delicious nebo Jonagored či Idared – ty spotřebitelé znají a mají v oblibě. Ale také se pěstují výborné sorty, které byly vyšlechtěny přímo u nás, jako jsou Rubín, Topaz, Bohemia nebo Šampion i řada dalších, a to v menších partiích, takže se ani v supermarketech neobjevují,“ konstatuje a láká k výletu:

„Kdo chce poznat větší rozmanitost chutí, je určitě dobré zajet si přímo k některému ovocnáři a vybrat si u něho odrůdy, které se běžně nekoupí.“

Další velká výhoda jablek je v jejich širokém využití a možnostech zpracování. Jsou báječná nejen syrová, ale také sušená, v teplé kuchyni i jako mošt (ale také jako jablkovice či calvados nebo cider). Dají se uplatnit v receptech sladkých i slaných.

„V pozdním létě a na podzim nás syrová jablka a šťáva z nich osvěží, s přibývajícími chladnými dny se můžeme jablíčky i zahřát. Můžeme je podusit nebo upéct, případně z jablečného moštu udělat zdravý a zahřívající nápoj pro období podzimních plískanic. Stačí ho lehce ohřát a přidat skořici,“ ukazuje variabilitu ovoce Veronika Hanzlíková, která na jablka nedá dopustit.

Jaká semena či nádoby použít při nakličování? Vyhněte se chybám

Stejně tak Martin Ludvík jí jablka opravdu denně, a to nejen kvůli tomu, že jsou jeho profesí. Rád ochutnává nové odrůdy, které se k němu dostanou, a se smíchem říká, že se drží starého přísloví, že „jedno jablko denně drží daleko od doktora“.

„Myslím, že je to pravda, jelikož jablko je zásobárnou zdravých a prospěšných látek. Navíc je lehce stravitelné, dostupné a můžeme ho mít vždy po ruce,“ líčí, a doplňuje:

„Jsem rád, že podobně jako já má vřelý vztah k jablkům velká část Čechů. Každý z nás v průměru ročně spotřebuje asi 22 kilogramů jablek, to je asi čtvrtina veškerého ovoce, které za rok sníme. I v rámci EU patříme k velkým konzumentům jablek. To mi dělá radost a všem, kteří jablka mají rádi, jménem českých ovocnářů děkuji za jejich přízeň.“