Kliknutím zvětšíteV podstatě celý život vytvářím skleněné foukané figurky z barevných bižuterních trubiček a jsem úplně poslední, kdo se tímhle řemeslem ještě živí. V mládí jsem se tím vyučil a v životě jsem nic jiného nedělal. Nikdy jsem vlastně ani nic jiného dělat nechtěl a tahle práce mě živí už 43 let.
Na další koníčky už mi nezbývá moc času, protože jako živnostník musím jet naplno. Na druhou stranu i po těch letech pořád můžu říct, že je práce mým koníčkem. Mimo to si ale občas odskočím na houby a teď mi také přibývají vnoučata, kterým se věnujeme.
Pocházím z Železného Brodu, kde vyniká sklářský nebo textilní průmysl a mě už od mala uchvátilo právě sklo. Měl jsem navíc štěstí, protože tenkrát ve sklárně chyběli figurkáři, takže jsem se dokonce vyučil jen za dva roky. Ta pravá tvůrčí svoboda přišla ale až ve chvíli, kdy jsem začal figurky vytvářet jako živnostník, protože jsem si mohl dělat takové, jaké jsem chtěl. Nejvíc mě na tom baví to tvoření. Lidé se mě ptali, proč někdy nedělám i něco jiného než figurky. Já to ale vidím tak, že se můžu neustále zdokonalovat v řemesle a ruční práci a každý den být o něco lepší. Přeci jen, pořád se učíme, i já za ty roky.
Mladou Boleslav dobře znám, mám odtamtud ženu a dokonce tam pracuje moje dcera a zeť. Líbí se mi například staré město a je tam hezké muzeum automobilů.
Myslím, že jsem pracovitý a nejsem žádný darebák. Nerad se ale sám chválím. Snad za mě mluví právě i ty moje práce a figurky, které vytvářím.
136
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
