Pokaždé, když se někde objeví, rozdávají úsměvy na všechny strany a s láskou se k sobě tisknou. Zamilovanost z nich přímo čiší. Zpočátku jim nikdo nedával mnoho šancí, že jim jejich vztah kvůli věkovému rozdílu a Lucčinu pracovnímu vytížení vydrží. Opak byl ale pravdou. Nejenže jim věk není na překážku a dovedou se spolu smát, ale dokázali skloubit i pracovní rovinu, když se Radek stal Lucčiným road managerem. Společně tak tráví spoustu času.

Máme za sebou únor, mimo jiné měsíc všech zamilovaných. Slavíte svátek svatého Valentýna?
Lucie: Nevyužít jakoukoli příležitost, kdy mohu dostat dárek, by bylo škoda. Jasně že slavíme svátek lásky. (smích)
Radek: Pro mě je každý den s tebou svátkem.
Lucie: To jsi řekl krásně.
Radek: No tak uznej, denně jsme na cestách a málem denně u benzinky. Ještě jsem nezažil žádnou, ve které bys nenašla nějaký poklad. (smích) Rozzáří se ti oči jako dítěti a já už letím k pokladně s plnou náručí svíček, sešitků nebo plyšáků. Ještě že tam nemají korálky.
Lucie: To nemají, dokonce ani kleště. To jsem takhle jednou ty své zapomněla doma, Ráďa mi zastavil u první benzinky, protože představa, že v autě nemůžu korálkovat, mě děsila. Běžela jsem k paní prodavačce s otázkou, jestli nemá kleštičky nebo cokoli, čím bych mohla dělat ty své andílky. Paní mi s úsměvem odpověděla, že samozřejmě má, a ze šuplíku vyndala na pult KLADIVO. Cestou na koncert jsem andílky nedělala, ale zato jsme se celou cestu smáli. No abychom to nezamluvili, už máš pro mě dárek?
Radek: Jasně, váží sto dvacet sedm kilo.
Lucie: (smích) To beru dva.

Simona Krainová
Simona Krainová: Geny nejsou všechno. Pro pevné tělo se musí něco dělat

Vyznáváte si lásku celý rok?
Radek: Už tři roky každý den. Mám to ve smlouvě. (smích) Stojí v ní, že musím být hodnej a nafurt. (smích)
Lucie: Ty vtipálku. Je pravda, že si krásné věci opravdu říkáme denně. Je to pilíř našeho vztahu, stejně jako humor. My se vlastně smějeme pořád.

Lucko, kdysi jste prohlásila, že jste o vztah s Radkem nejdřív nestála. Čím vás nakonec získal?
Lucie: Nemůžu říct, že jsem o vztah nestála. Jen jsem v něj po těch zkušenostech nemohla nějak uvěřit. Byla jsem okouzlená, zamilovaná, ale teprve až jsem zjistila, že se na něj mohu spolehnout, sundala jsem nohu z brzdy.
Radek: Ale že ti to trvalo.

Vzpomenete si vůbec na vaše první setkání? Přeskočila jiskra hned?
Radek: To nebyla jiskra, ale plamen.
Lucie: Na obnovené premiéře Carmen po představení jsem na rautu v prostorách divadla utíkala před davem lidí. Schovala jsem se za největšího chlapa, který tam byl, se slovy, že jsem tu se svým novým přítelem a chceme chvíli pro sebe. On, i když stál zády, zareagoval okamžitě tak, že mě za sebe schoval a řekl: děkujeme, chceme být opravdu sami. Pak už mě jen představil mamince jako mé nové tchyni, a bylo to. Jak jednoduché a prosté. (smích)

Carmen Mayerová
Carmen Mayerová o manželství s Petrem Kostkou: V tom hlavním mě nikdy nezklamal

Co se vám na tom druhém nejvíc líbí, co na sobě obdivujete?
Lucie: Měla jsem roky, kdy mi nebylo moc do smíchu. Teď se směju od rána do večera. Miluji Ráďův humor. Jestli smích prodlužuje život, tak tu díky němu budu hodně dlouho.
Radek: Kolik mám času na odpověď? (smích) Myslím, že je to na dlouho. Tak alespoň tři slova: upřímnost, lidskost, dokonalost.
Lucie: Lásko, já nejsem dokonalá.
Radek: Ale jsi. Pro mě jsi.

Trávíte spolu spoustu času i pracovně. Nebáli jste se, že si polezete časem na nervy?
Lucie: Myslím, že se nám to povedlo krásně skloubit. Máme společnou práci, tím pádem i společný volný čas. Mám svoje korálky, Ráďa svoje činky. Ještě jsme neměli chvíli, kdy bychom měli potřebu před sebou někam utíkat, ale možná je to i tím, že máme oba dveře otevřené.

Jak spolu nejraději trávíte čas?
Radek: Ted’ jsme asi nejraději na chalupě, tam se čas nějak zastaví. Nedělat nic je taky někdy fajn, ale to se Láska teprve učí. Já snad nikdy nepotkal nikoho tak zapáleného do práce, nikoho tak rozlítaného, tak pracovitého. Myslím si, že když se zastaví, musí se jí chvíli točit hlava. (smích)

„Mám pocit, že žijeme v době kopií a osvědčených replik. Ve všech směrech,“ říká Petra Černocká.
Saxana Petra Černocká: Sama bych nebyla. Žít s mužem je prostě větší výzva

Už před téměř třemi lety jste se zasnoubili. Lucko, bylo to pro vás překvapení, nebo jste trochu tušila, že Radek něco chystá?
Lucie: Byla to náhoda a pro nás krásná vzpomínka. Byli jsme v mém oblíbeném obchodě se starožitnostmi a mně se tam líbil jeden prstýnek tak, že jsem z něj nemohla spustit oči. Když si zavolal Ráďa majitele obchodu, trochu mě vyděsilo, jestli vůbec tuší, že je zásnubní. Věděl to moc dobře. Než jsme vyšli do druhého poschodí našeho bytu nad obchodem, měla jsem tep, jako kdybych vyběhla bez zastávky na Petřín.

Pokud to není tajné, můžete prozradit, jak zásnuby probíhaly?
Radek: Lucinka je pro mě splněným snem, prstýnek pro mě nebyl otázkou, ale poděkováním.
Lucie: Oba máme svatby za sebou. A i když jsem od té chvíle prstýnek nesundala, žádnou tajnou svatbu nechystáme. Pro mě už to samotné pokleknutí a navléknutí prstýnku je Ano napořád.

Co pro vás vůbec svatba znamená? A je pro vás důležitá?
Lucie: Důležité je, že jdeme stejným směrem, že se na sebe můžeme spolehnout a že jsme šťastní za ten obyčejně neobyčejný společný život.
Radek: Ani jednomu z nás svatba štěstí nepřinesla, ale co vy víte… možná… jednou…

Lucie Trmíková
Herečka Lucie Trmíková: Přestala jsem si barvit vlasy a teď jsem to konečně já

Takže to zatím necháváte volně plynout?
Lucie: Nikdy neříkám nikdy, ale jestli mohu mluvit za sebe, tak jsem teď opravdu tak šťastná a spokojená, že po ničem víc netoužím. To abych nebyla jako ta rybářova žena, co chtěla všechno a neměla pak nic.

Mnoho mediálně známých párů se bere v zahraničí…
Radek: Tak jim držíme palce. (smích)

Společně jste si pořídili i pejska, bulteriéra Kvída. Čí to byl nápad?
Radek: Asi nás obou.

Brzy mu bude rok. Jak jste se společně sžili? Berete ho s sebou i na cesty?
Lucie: Kdepak, našemu bulíčkovi budou už dva roky.
Radek: Bereme ho vždycky, když to jen trochu jde, ale moc ho cestami netrápíme. Když nás čeká turné nebo cesta ven, máme skvělé přátele, u kterých je Kvíďásek vždycky jako na prázdninách. Mají několik bulíků, tak se nám domů vrací jako utržený ze řetězu.

Vzpomenete si na nějakou destinaci, kde jste spolu byli a moc se vám tam líbilo?
Radek: Máme rádi chalupu v Českém ráji, a když už moře, tak Chorvatsko, kam s námi může jet i Kvído.

princ Harry a Meghan
Diana, Meghan, Camilla. V britské královské rodině to ženy nikdy neměly snadné

V březnu vás čeká koncertní turné. Na co se mohou diváci těšit?
Lucie: Na písničky z nového alba, a hlavně na mou skvělou kapelu a klavírního boha Petra Maláska. Už se nemůžu dočkat. Naše společné vánoční turné bylo úžasné, ale já se vždycky těším na všechno nové. Krásná scéna, nová světla, vychytanější zvuk a nesmím zapomenout na andílky a náramky, které chystám speciálně na turné TA O MNĚ.

Vystupujete poměrně často. Míváte občas ještě trému?
Radek: Poměrně často? Spíše bych řekl denně.
Lucie: Ale i tak mám trému pokaždé, je to zodpovědnost. Nikdy nevíte, kdo na vás v sále čeká a jestli své publikum nezklamete. Tréma je ale kamarád, udrží vás v pokoře, v pozornosti. Nikdy nejdu na jeviště s láskou k sobě, ale s láskou k lidem, kteří za mnou přišli, a tak jsem za trému vděčná. Ale zeptejte se Rádi, jestli má trému, když si ho lidé zavolají. (smích) Ano, poslední dobou se stává často, že se někdo v sále ozve: „A máte ho s sebou? My ho chceme vidět.“ A já pak na to: „Tak si ho zavolejte!“ Když pak Radek přijde na jeviště, má málem větší aplaus než já po písničce Jsi můj pán. (smích)

Lucko, vyrábíte různé předměty z korálků. Máte vy sama nějaký, který vám nosí štěstí?
Lucie: Máme na zrcátku v autě můj růženec svatého Kryštofa, patrona řidičů. Vzhledem k tomu, že jsme loni najezdili téměř osmdesát tisíc kilometrů, tak štěstí opravdu potřebujeme.

Radku, zkoušel jste s Luckou něco z korálků vyrábět?
Radek: No, Láska by mě k tomu ani nepustila, a to nejen proto, že tvoří nejvíc v autě, kdy já řídím, ale hlavně trvá na tom, že vše musí dělat sama, že pak nechce lidem lhát. Obdivuji to, ale někdy je toho opravdu tak moc, že alespoň ty hotové věci dávám do krabiček. A i to je fuška.

Zajde si s vámi Lucka na oplátku někdy do posilovny?
Radek: Láska je na sebe přísná, má svoje rituály a řád. Často vyhání do posilovny i mě, a to jsem si myslel, že mám systém. To ona je z nás dvou vrcholový sportovec.

Lucie Bílá, zpěvačka
A také herečka, producentka a spolumajitelka divadla Ta Fantastika. V současné době jedna z nejpopulárnějších muzikálových a popových hvězd v České republice. Na hudební scéně působí od roku 1985. Nejdříve v rockových kapelách, poté v muzikálových projektech jako např. Les Misérables, Zahrada rajských potěšení, Dracula, Krysař, Johanka z Arku, Excalibur, Láska je láska, Elixír života, Němcová, Aida, The Addams Family, Carmen a Sestra v akci. Účinkovala v prestižních projektech vážné hudby v rámci mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Hrála v několika celovečerních filmech, natočila 15 sólových alb, získala dvacet Českých slavíků, čtrnáct cen TýTý, dvanáct cen Hudební akademie a zvláštní cenu Akademie ZPĚVAČKA dvacetiletí a následně pětadvacetiletí. Je držitelkou Ceny Thálie za titulní roli v muzikálu Johanka z Arku. Prodala víc než dva miliony hudebních nosičů a prezidentem republiky byla oceněna státním vyznamenáním za přínos v oblasti umění a od Hospodářské komory ČR obdržela Řád Vavřínu – vyznamenání za přínos v oblasti kultury.

Radek Filipi, sportovec
Narodil se 4. července 1983 v Ostravě, kde působil jako policista. Šestnáct let se věnoval volejbalu, později fitness a nyní je reprezentantem v benchpressu, za který loni v Brazílii získal titul mistra světa. Pět let byl zaměstnancem Magistrátu hlavního města Prahy (kancelář primátora), odkud odešel do týmu Lucie, kde se stal jejím road managerem.

LUCIE VODÁKOVÁ