S tátou máte na kontě dvě knihy povídek. Stal se ústřední postavou nějaké z nich motýl?
O motýlech povídka není, ale je pravda, že k nim mám blízko. Když jsem byla na ostrově Rhodos, objevila jsem tam nádherné motýlí údolí, kde procházíte stezkou a sedají na vás tisíce motýlů. Byl to jeden z nejkrásnějších životních zážitků. Navíc letos, když jsem byla měsíc na Sahaře, přísahám Bohu, viděla jsem jeden den motýla.

Sandra Pogodová o své neposedné babičce a neúspěších ve škole:

| Video: Youtube

To není úplně typické zvíře pro tuto oblast…
Právě! Lítal kolem nás. Na Sahaře čekáte leccos, jen ne motýla. A do třetice, motýl je i zvíře mého narození. Akorát jsem dala kamarádce výtvarnici požadavek, aby mi nakreslila jeho obrázek, který si nechám vytetovat.

Půjde o vaše první tetování?
Už jedno mám. Nechala jsem si v Thajsku od buddhistického mnicha nakreslit mantru, mám ji na levé straně těla.

Hodně cestujete a média to často dávají do souvislosti s vaší skvělou postavou, kterou ukazujete v plavkách. Jste si toho vědoma?
(smích) Nejsem. Ale je pravda, že už jsem zvyklá na to, že má-li člověk sociální sítě, hodně cestuje a postuje různé fotky, novináři je použijí. Zrovna tedy nemám moc potřebu ukazovat se v plavkách, ale nafotila jsem se kvůli kamarádce, která dováží skvělé plavky z Jižní Ameriky. A hned se snímky ocitly v bulváru. Zaplaťpánbůh, že napsali: postava ještě dobrý! (smích)

Kam se teď chystáte?
Květen, červen máme spoustu vystoupení se Sirénama, na ta se moc těším, protože s holkama je obrovská zábava, člověk nikdy neví, co se přihodí. A v srpnu pojedu opět na Srí Lanku, protože tam mám s kamarádem semináře. Před tím se buď stavím na Bali, nebo mě ještě napadla severní Indie.

Sandra Pogodová nedávno zahajovala výstavu motýlů v Botanické zahradě v Praze-Troji:

Fotogalerie: Sandra Pogodová zahájila výstavu motýlů v Botanické zahradě

Říkáte to, jako byste jela na chatu…
Byla jsem teď tři a půl měsíce pryč a už to vnímám úplně jinak.

Jak?
Nevnímám to jako něco exotického a nedostupného. Lidé u nás mají často pocit, že aby mohli cestovat, musí mít bambilion. Ne, musí mít na letenku. Ta je nejdražší. Potom, specielně v Asii, se dá vyžít za velmi malé peníze. Ale musíte být normální, slušný, skromný člověk. A potom, co jsem vydržela na Sahaře v jednom stanu, myla se jednou za týden…, si myslím, že už vydržím všechno.

Příští rok vás čekají padesátiny. Přemýšlíte nad svým jubileem?
Asi ne, věk vůbec neřeším. Mnoho lidí mi říká: "Vy vašemu věku vůbec neodpovídáte, paní Pogodová. Necítíte se trapně?" (smích) Možná si k padesátinám pořídím maskéra, aby mi udělal na ksichtu trochu protetiku, aby lidé nebyli pohoršení, že v padesáti vypadám, jak vypadám.