Rodačka z Opočna na Rychnovsku Věra Martinová, která ale vyrůstala v nedaleké Dobrušce, zažila nejšťastnější muzikantské období na přelomu 80. a 90. let. Zpěvu se věnovala už od dětství a svou první kytaru dostala v osmi letech. Dodnes na ni prý nedá dopustit, ač už samozřejmě vlastní jinou.

Ve hře na klasickou kytaru se zdokonalovala na brněnské státní konzervatoři. Již jako studentka začala vystupovat ve folkových klubech a účastnila se soutěží pro nové talenty. Nadané a půvabné dívky s kytarou si všiml i dirigent Gustav Brom, který jí dal prostor v programu svého orchestru.

V roce 2020 Martinová pokřtila album Meritum, které vyšlo u příležitosti jejích 60. narozenin.V roce 2020 Martinová pokřtila album Meritum, které vyšlo u příležitosti jejích 60. narozeninZdroj: ČTK

Z Brna pak vedla její cesta do Prahy, do dívčí country skupiny Schovanky, s níž vystupovala od roku 1982. Rok 1986 byl pro interpretku zlomový. V televizním pořadu Sejdeme se na výsluní představila sólovou píseň Malý dům nad skálou, ze které se doslova přes noc stal velký hit. Posluchači přijali novou tvář na hudebním nebi velmi vlídně a během následujících tří let vznikla řada známých songů jako Až na vrcholky hor, Toulavý džíny, Srdcem jsi zůstal u koní.

Věra Martinová
Věra Martinová: Šedesátka? Slavit chci prací. Dokázat, že jubileum neplatí

„Naučila jsem se je mít ráda, vážit si jich, protože mi v nějaké fázi mého profesního života pomohly. Začarovaný kruh je v tom, že písničky, které vás proslavily, stárnou. A ty nové se k lidem dostávají těžko. Takže mnozí mají s mým jménem spojené věci jako Malý dům nad skálou nebo Až na vrcholky hor, ale už třeba nevědí, že se moje muzika vyvíjí a že nachází odezvu i u mladších posluchačů,“ řekla Martinová před třemi lety v rozhovoru pro Deník.

Comeback po autonehodě

Do její slibně se rozjíždějící hudební kariéry, těsně po vydání první LP desky nazvané Dál jen vejdi, ale v roce 1989 zasáhla těžká dopravní nehoda, která ji na čas vyřadila z koncertní činnosti.

Tehdy při cestě do Prahy narazil vůz, ve kterém jela i se svým manažerem, do neosvětleného vojenského transportéru. Zpěvačka měla po nehodě zdevastovaný obličej, lékaři museli využít přes padesát stehů, musela podstoupit plastickou operaci a lékaři bojovali také o její zrak.

1989. Martinová na obalu své první desky.1989. Martinová na obalu své první deskyZdroj: se svolením Supraphonu

Publikum na ni nezapomnělo, k práci ve studiu se vrátila již v roce 1990 a natočila druhou LP desku Nejsme si cizí, z níž pochází velký hit Ó, pane náš. Návrat do televize ale vyžadoval silné líčení, kamera ji zabírala jen z jedné strany profilu. O dva roky později následovalo třetí album Půlnoční slunce a poté jich hudebnice natočila ještě několik, včetně vánočně laděného titulu Foukneme do svící.

Zatím poslední deska nese název Meritum a zpěvačka ji vydala u příležitosti svých šedesátin v roce 2020. Produkoval ji Boris Carloff, s nímž se dostala do kontaktu skrze dívčí kapelu Vesna.

Zpěvačka Marcela Březinová
Marcela Březinová byla v 80. letech zjevením. Nepodlehla ani politickým trendům

„Sleduju ji od jejích začátků, její členka Bára Šůstková je zároveň houslistkou v mé skupině. S Vesnou jsem navíc nazpívala singl doprovázený klipem Bílá laň, který se točil ve studiu u Borise. Bavili jsme se tam i o mé desce a Boris přišel s návrhem, že by ji rád produkoval, že by ho to zajímalo a bavilo. Potěšilo mě to, chtěla jsem si zkusit něco úplně nového,“ uvedla Martinová.

Na autory a spolupracovníky měla vždycky štěstí. V průběhu let jimi byli Pavel Krejča, Eduard Krečmar, Michal Tučný, Jaromír Nohavica, Pavel Vrba, Ivan Hlas, Pavlína Jíšová nebo Ivo Viktorin.

Souznění s Michalem Tučným

„V začátcích mě Pavel Krejča a Eda Krečmar trošku tlačili do středního proudu, z něhož se mi chtělo vždycky vybočit, ale za jejich písničky jsem rozhodně vděčná. Hrozně ráda vzpomínám zejména na Michala Tučného, protože mezi námi fungovalo totální souznění. Stalo se například, že nám Zdeněk Rytíř přinesl texty duetů, které jsme točili, přímo do studia, takže jsme je vůbec neměli šanci zažít. Ale když jsme spolu začali zpívat, bylo to, jako by zpíval jeden. S Michalem to byla hrozně hezká spolupráce, vůbec na něj ráda vzpomínám, byl to krásný člověk,“ doplnila zpěvačka a žena mnoha jiných zájmů.

Miroslav Žbirka a Marika Gombitová (na snímku z roku 2001)
Žena s nezdolnou vůlí žít. Mariku Gombitovou nezastavilo peklo ani české fámy

Kromě koncertování, ať již s vlastním programem, nebo jako host různých festivalů, se věnuje malování. Pro Českou televizi natočila v roli moderátorky cyklus Svou káru táhnem dál. Složila hudbu k filmovému cestopisu o Austrálii a Novém Zélandu nazvanému Snění hlavou dolů, ve kterém účinkovala i jako průvodkyně. Věra Martinová byla vždy hudebnicí s chutí po všem novém.

Zdroj: DeníkHráli jste kličkovanou? Toto jsou příběhy zpěváků z 80. let

Také jste zpívali, že chcete žít non stop s Michalem Davidem, nebo jste hráli kličkovanou spolu s Daliborem Jandou? Vzpomínáte na hity Ivety Bartošové, Michala Penka, Mariky Gombitové, Sagvana Tofiho, Pavla Vítka, Věry Martinové, Stanislava Hložka, Petra Kotvalda a dalších hvězd československé populární hudby?

Potom je nový seriál Deníku Zpívali v osmdesátkách určen přímo pro vás. Od 2. srpna v Deníku každou středu vychází seriál, ve kterém se dozvíte, jak skončili zpěváci a zpěvačky, kteří nás provázeli osmdesátými léty minulého století.

Dočtete se v něm, jak prožívali dobu největší slávy i co dělají dnes. Připomeneme vám i jejich nejslavnější písně, které nás provázely hitparádami pozdního socialismu a často i brzkého kapitalismu.

V době diska a depešáků, kdy hudbu ovládly syntezátory a převzaté písničky, často zazářily hvězdy, které si už dnes nikdo nepamatuje, ale spousta jiných tvoří a zpívá dodnes. Podíváme se i na jejich začátky a soukromý život, který s popularitou mnohdy dostal na frak. Žijící zpěváci a zpěvačky připojí i své vzpomínky na pro ně zlaté osmdesátky.

Reportéři Deníku se zaměřili i na fotky z jejich kariéry nebo zajímavosti, jako je typický znak daného interpreta, největší zklamání, skandál či propadák, který zažil, jeho citát, největší hit nebo nejsledovanější video na YouTube. A dozvíte se i to, co jste o něm možná nevěděli. Na webu Deníku bude fotografií a videí (včetně nejslavnějších videoklipů) mnohem více.

10 největších hitů Věry Martinové

Až na vrcholky hor

Zdroj: Youtube

Malý dům nad skálou

Zdroj: Youtube

Dál jen vejdi

Zdroj: Youtube

Toulavý džíny

Zdroj: Youtube

Ó, Pane náš

Zdroj: Youtube

Nebe, peklo, ráj

Zdroj: Youtube

Mý blues

Zdroj: Youtube

Zázračný housle

Zdroj: Youtube

Brzy bude ráno

Zdroj: Youtube

Pojď se toulat oblohou

Zdroj: Youtube

Typický znak

Je jednou z mála zpěvaček, která se při koncertech sama doprovází na kytaru. Věra Martinová tento nástroj ovládá bravurně. Na české hudební scéně je označována za první dámu country music.

Největší šlágr

Může jím být třeba píseň Až na vrcholky hor, v níž zpívá: „Až na vrcholky hor, kde slyšíš vítr hrát, do kraje skalních měst i hnízd i hvězd a zatoulaných stád. Až na vrcholky hor, jsme vyšli ty a já a já. To všechno tak dávno, tak dávno se zdá.“

Citát

„Nerada se oháním Amerikou, protože ne ve všem je pro mě vzorem, ale v muzice určitě ano. Nikdo se tam nepozastaví nad tím, že například rocker spolupracuje s folkařem. Takto vznikly desky Johnnyho Cashe s Tomem Pettym nebo Roberta Planta s Alison Krauss.“

Štěstí na spolupracovníky

Byli jimi Pavel Krejča, Eduard Krečmar či Zdeněk Rytíř. Ráda vzpomíná i na Michala Tučného, protože mezi nimi – jak sama řekla – fungovalo totální souznění. V poslední době tvořila i s mladými interprety – například Davidem Stypkou nebo kapelou Vesna.

Životní rány

V roce 1989 prodělala těžkou autonehodu, po níž měla zdevastovaný obličej. Poté se u ní začaly projevovat deprese. Východiskem ze situace pro ni bylo svěřit se do rukou psychiatrů a začít užívat léky. Později jí diagnostikovali rakovinu prsu, kterou porazila dle svých slov díky pozitivnímu myšlení.

Co možná nevíte

Smrt se o ni pokoušela už dřív, když byla s country skupinou Schovanky na turné. S kolegyněmi bydlely jen pět kilometrů od jaderné elektrárny v Černobylu. Shodou šťastných událostí odjely pouhých deset dní před jejím výbuchem.