Oč se tehdy přesně jednalo, nebylo zcela jasné. Astronomové věděli, že po sedmé ranní (mezi 7:04:54 a 7:04:58 středoevropského času) proletěl bolid; jasný meteor, který byl doprovázen i zvukovými projevy. Jev zaznamenala řada lidí navzdory tomu, že většina našeho území byla v tu dobu pokryta hustou oblačností – a navíc již svítalo.

Mraky vědu nezastínily

Bolidová síť, což je soustava kamer spravovaná týmem observatoře v Ondřejově na Praze-východ, nemohla právě kvůli oblačnosti poskytnout vědeckému týmu obdobná data jako obvykle. Bývá sice běžné, že mraky zacloní výhled některé z kamer – často i několika kamerám – je však možné pracovat se záběry z těch, které měly větší štěstí.

To se tentokrát nestalo. Přesto se astronomové nyní s odstupem dokážou vyjádřit k tomu, jaká byla dráha bolidu a co dopadlo na zemský povrch. Tedy: spíše nedopadlo. Z údajů, které byly k dispozici, se podařilo vyždímat maximum informací.

Plánovaná výstavba lázní v Pasohlávkách na Brněnsku.
Velký objev vědců: Termální vody v Pasohlávkách jsou z doby ledové

„Kombinací získaných videozáznamů a průběhu svícení bolidu známého ze dvou kamer Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR na stanicích Šindelová (Krušné hory) a Přimda (Český les) lze bolid popsat,“ konstatoval Suchan. Nyní už je známo, že přesně v 7:04:53 vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 45 kilogramů ve výšce 88,5 km nad Krušnými horami; v oblasti vodní nádrže Přísečnice nedaleko hranic s Německem.

„Těleso se v té době pohybovalo rychlostí téměř 33 kilometrů za sekundu po dráze skloněné 29 stupňů k povrchu východo-jihovýchodním směrem. Asi v poslední třetině dráhy došlo k několika výrazným zjasněním, během kterých se původní těleso rozpadalo,“ shrnul Suchan výsledky propočtů.

Právě tyto výbuchy, k nimž docházelo ve výškách mezi 47 a 29 kilometry nad zemí, vyvolaly zvuky, které budily takovou pozornost. „Maximální jasnost asi dvacetinásobku jasnosti Měsíce v úplňku dosáhl bolid ve výšce 34,5 kilometru nad zemí severozápadně od Neratovic: nad obcí Obříství,“ uvedl Suchan, jaké podrobnosti se podařilo zjistit. A pokračuje dalšími detaily: těleso náhle pohaslo po 3,8 sekundách letu po zjasnění ve výšce 29,5 kilometru nad městysem Všetaty, kdy jeho rychlost klesla těsně pod 20 kilometrů za sekundu.

Hledat zbytky? Marná snaha

Astronomové dokážou odvodit, že pátrat po meteoritech dopadlých na zem nemá šanci na úspěch. Z původního tělesa během průletu atmosférou nezbylo nic – nebo téměř nic: přečkat mohla jen velmi malá část původní hmoty. Těleso se téměř úplně rozpadlo na prach, což souvisí s velkou vstupní rychlostí meteoroidu a s vysokým tlakovým namáháním.

Pokud přece jen došlo k pádu meteoritů, může jich být jen nevelký počet o hmotnosti v řádu gramů. „Systematické hledání meteoritů v tomto případě nedává velkou naději úspěšnému nálezu,“ naznačil Suchan, že z objevu nebeských kamenů se asi sotva kdo bude radovat.

Vlk nebo medvěd? Tipněte si!
Vlk nebo medvěd? Tipněte si, jaké zvíře zanechalo stopy u Vidic

Podařilo se určit i to, odkud meteoroid přiletěl. Před srážkou se Zemí těleso o průměru asi 30 centimetrů obíhalo Slunce po eliptické dráze, která byla 20 stupňů skloněna k rovině ekliptiky (rovině zemské dráhy). V přísluní se meteoroid dostával ke Slunci téměř tak blízko, jako je dráha planety Merkur. Právě takto fakt společně se sklonem k ekliptice ovlivnil nezvykle vysokou kolizní rychlost.

V odsluní se meteoroid dostal do vnější části hlavního pásu planetek, tedy do oblasti mezi planetami Mars a Jupiter. Velmi pravděpodobně se jednalo původem o malou část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek – čili nešlo o těleso jinak výjimečné.