Kliknutím zvětšíteLetoun, se kterým Jan Kašpar prováděl své první vzlety, byl v pořadí 76. vyrobeným modelem řady Blériot XI. Dřevěný jednoplošník s motorem o výkonu 25 koňských sil vyvinul po několik neúspěšných pokusech francouzský aviatik a letecký konstruktér Louis Blériot.
Tento technicky nadaný podnikatel a vývojář propadl letectví už v roce 1900, když na výstavě v Paříži poprvé uviděl vystavené primitivní letadlo (pravděpodobně šlo o jednoplošník francouzského vynálezce Félixe du Temple de la Croix), a okamžitě zatoužil po tom, postavit vlastní stroj a vznést se na něm do vzduchu.
Do nebe na stroji těžším než vzduch
Dobývání nebe na létajících strojích těžších než vzduch s vlastním pohonem začalo v roce 1890, kdy francouzský inženýr a konstruktér Clément Ader vyvinul první, parním strojem poháněný létající stroj jménem Éole, po němž sestrojil ještě o něco vyspělejší letadlo Avion III, vybavené dvěma parními stroji. S žádným z nich sice nezvládl víc než přískoky těsně nad zemí, ale byl to první důkaz, že stroje těžší než vzduch se mohou do vzduchu opravdu dostat.
O třináct let později postavili bratři Wrightové, Američané experimentující v oblasti letectví, vlastní letadlo Flyer I, pro něž použili vlastnoručně vyrobenou vrtuli a motor na míru, který jim vyrobil jejich obchod s koly v Daytonu.
Dne 17. prosince 1903 poprvé vzlétli, každý dvakrát. První letěl Orville Wright, ve vzduchu zůstal dvanáct vteřin a uletěl 39 metrů. Čtvrtý let toho dne se pak stal prvním opravdovým řízeným letem. Wilbur Wright vydržel ve vzduchu 59 vteřin a uletěl 279 metrů.
Zhruba o pět a půl roku později, 25. července 1909, se Blériot na svém jednoplošníku vznesl pět minut po půl páté ráno z útesů poblíž severofrancouzského přístavu Calais a po 36,5 minutě přistál v Anglii. Zajistil si tak nejen odměnu tisíc liber pro prvního letce, který překoná La Manche na stroji těžším než vzduch, ale také nehynoucí slávu.
Dalším benefitem byla skvělá reklama pro jeho model Blériot XI, kterou zužitkoval sériovou výrobou ve vlastní letecké společnosti. Letouny se začaly úspěšně prodávat a Blériotova firma se rychle stala zdrojem velmi dobrých zisků. Již zmíněný 76. vyrobený model si koupil Jan Kašpar a uskutečnil na něm svůj legendární let z Pardubic do Prahy.
Sen o vlastním letadle
Když vzlétli poprvé bratři Wrightové, bylo Janu Kašparovi právě dvacet, narodil se totiž v roce 1883. V roce 1908 nastoupil coby čerstvý strojní inženýr k firmě Basse und Selve ve Vestfálsku, která vyráběla hliníkové součásti pro vzducholodě.
Ve firmě se snažil prosadit stavbu motorového letounu, ale své šéfy nepřesvědčil. Odešel proto z vestfálské firmy do mladoboleslavské automobilky Laurin & Klement, kde začal na podzim roku 1909 stavět spolu se svým bratrancem Evženem (Eugenem) Čihákem vlastní motorové letadlo.
Oba muži se o aviatiku podrobně zajímali a znali letadla svých předchůdců. Jako předlohu pro svůj vlastní prototyp nakonec použili letadlo Antoinette Francouze Huberta Lathama, hlavního Blériotova soupeře v závodu o první překonání kanálu La Manche.
Latham se o zdolání mořského příkopu mezi Británií a Francií pokusil dokonce jako vůbec první, už 19. července 1909. Jeho stroji, navrženému inženýrem Léonem Levavasseurem a podnikatelem Julesem Gastambidem, však selhal zhruba v polovině cesty motor, takže namísto prvního překonání La Manche se zapsal do dějin prvním nouzovým přistáním na vodu. Ztroskotal asi šest kilometrů před Doverem.
Malý výkon motoru v poměru ke značné hmotnosti stroje byl hlavním problémem také Kašparova modelu, postaveného podle Lathamovy Antoinetty. První pokus o vzlet ztroskotal, Kašpar se proto rozhodl namontovat do letadla výkonnější a lehčí motor z dílny Alessandra Anzaniho. V třetím břenovém týdnu roku 1910 pak opravdu poprvé vzlétl, přelétl cvičiště, ale při přistání narazil na strom a letadlo rozbil.
Po této zkušenosti se rozhodl na stavbu vlastního letadla rezignovat, a koupil místo toho v Paříži za 18 tisíc franků (poskytnutých jeho otcem, bohatým pardubickým podnikatelem) originální letadlo Blériot XI s výrobním číslem 76. Tento krok vedl k rozkolu s bratrancem Čihákem, který dál toužil vyvinout vlastní stroj. Ani jemu se to ale nakonec nepodařilo, takže nakonec zakoupil starší francouzský aeroplán Morane-Saulnier.
Blériot XI v akci
Slavný letoun Blériot XI, s nímž Kašpar konečně prorazil, byl hornoplošník s křídlem shora i zdola vyztuženým lanky, s příhradovým trupem a jedním motorem vpředu. Letadlo mělo kostru z jasanového dřeva (od středověku oblíbeného u kolářů a stavitelů pro svou tvrdost a současně tuhost), která byla zčásti potažena plátnem.
Hlavní podvozek tvořila dvě bicyklová kola, v zadní části trupu bylo menší ostruhové kolo. Blériot zprvu používal motor R. E. P. o výkonu 21 kW, ale ještě před překonáním La Manche jej vyměnil za motor Anzani o výkonu 18,5 kW.
Celková hmotnost stroje činila 625 kilometrů, rozpětí křídel dosahovalo deseti a čtvrt metru. Blériot sám svůj stroj nazýval "monoplán", dobové popisy ho přirovnávaly ke "vzdušné loďce".
Den "D"
Český inženýr na něm vzlétl ke svému rekordnímu letu v sobotu 13. května 1911 v 6:13 ráno z pardubického letiště a po cestě do Chuchle se orientoval podle železničních tratí. Vzdálenost 121 kilometrů urazil za 92 minut ve výšce asi 800 metrů. V centru Prahy ho nepříjemně překvapila mlha, navíc mu dvakrát vynechal motor. Naštěstí znovu naskočil a pilot se včas dokázal zorientovat podle prosvítajících věží chrámu sv. Víta a podle Petřínské rozhledny. Díky tomu se dostal nad Vltavu a k cíli se pak nechal dovést jejím tokem.
V 7:45 úspěšně přistál na louce vedle chuchelského závodiště, zodpověděl otázky čekajících novinářů, uskutečnil slavnostní přípitek, a pak všechny překvapil tím, že se převlékl do společenského obleku a odjel odsvědčit svatbu svého přítele, inženýra Langa. Ještě ji stihl.
Po úspěšném přeletu se Kašpar věnoval dalším veřejným aviatickým produkcím, ale 9. srpna 1911 jej postihla vážná nehoda, protože hangáry pardubického letiště (hangár bratří Čiháků a menší hangár Aviatického družstva Pardubice) zachvátil požár, jenž první z hangárů zcela zničil a druhý poškodil. Škody utrpěl i Kašparův letoun.
Klub přátel Pardubicka cituje v této souvislosti na svých webových stránkách korespondenční lístek Jaroslava Kalvy, zaslaný pravděpodobně Ing. G. Fingerovi jako správci leteckých sbírek Technického muzea ve Schwarzenberském paláci, datovaný 15. listopadu 1911. Redaktor Kalva v něm píše: „Při poslední mé návštěvě v Pardubicích sdělil mně inž. Kašpar, že by byl ochoten původní svůj Anzani motor, který požárem stal se pro aviatické účely neschopným a pak porouchané křídlo, s nimž provedl let Pardubice-Praha věnovati vzduchopl. oddělení techn. musea a prosím tudiž o laskavou Vaši zprávu, zda nabídku tuto akceptovati račte.“
Dalších zpráv je poměrně málo, zdá se však, že Kašpar daroval poškozený jednoplošník Blériot XI v roce 1913 tehdejšímu Technickému muzeu Království českého, a sám zřejmě později „uschopnil“ druhý Blériot XI, získaný údajně na podzim 1910 v Černovicích v Bukovině, který si sám upravil.
Do světové historie se typ Blériot XI zapsal ještě před a po vypuknutí první světové války, kdy se stal jedním z prvních letounů, které do své výzbroje masově zahrnula francouzská armáda. Letoun pak sloužil jako pozorovací a naváděcí letadlo pro dělostřeleckou palbu a byl v různých variantách ve výzbroji nejméně osmi letek Francouzského armádního letectva, na podzim 1915 jej však vytlačily modernější stroje konstruované přímo k vojenským účelům.
136
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
