Proč došlo k tak děsivému znetvoření mladého děvčete, samozřejmě nikdo netuší, ale její zranění odpovídají některým raně středověkým trestům. Pokud by tomu tak skutečně bylo, pak by tato dívka byla nejstarší známou osobou zaznamenanou v anglosaské Anglii, jež musela čelit brutálnímu trestu znetvoření obličeje. Vědci to uvedli v nové studii, která byla 1. října zveřejněna v odborném titulu Antiquity.

"Můžeme jenom spekulovat, o co v tomto případě šlo, ale vysoce formalizovaná povaha dívčích zranění naznačuje, že šlo o postih za konkrétní čin, jako je například sexuální deviace nebo přinejmenším něco, co tak tehdejší společnost vnímala," napsal serveru Science News Garrard Cole, čestný vědecký pracovník Archeologického ústavu Londýnské univerzity.

Takto si mnoho lidí představuje vikingské válečníky.
Vikingové byli jiní, než se myslelo. Nebyli blond a nepocházeli ze Skandinávie

Lebka byla původně objevena už v 60. letech 20. století při vykopávkách předcházejících výstavbě nového sídliště v obci Oakridge v jižní části Hampského hrabství v Anglii. Vědci ji však v té době neanalyzovali. Dodnes také není jasné, zda bylo někde v blízkosti nálezu lebky pohřbeno i dívčino tělo.

V pozdější době se lebka stala součástí sbírky, kterou dnes spravuje Hampshirský kulturní památkový ústav. Během nedávného auditu sbírky si vědci lebky znovu všimli. "Byla stále ještě pokryta hlínou, což naznačovalo, že ji dřív nikdo nezkoumal," řekl Cole, který se spolu se svými kolegy rozhodl tento nález prostudovat.

Byla mladá a před smrtí jí týrali

Několik testů odhalilo pár podrobností o jedinci, jemuž tato lebka patřila: podle anatomické analýzy šlo o člověka patnácti až osmnáctiletého, přičemž analýza DNA ukázala, že tímto člověkem byla žena.

Radiokarbonová metoda datování naznačila, že dívka žila někdy mezi lety 776 a 899 našeho letopočtu, a analýza různých izotopů a dalších zbytků prvků z jejích zubů napověděla, že zřejmě nevyrůstala v oblasti s křídovými kopci. To znamená, že se pravděpodobně nenarodila ani nedospívala v žádné z částí většiny střední, východní a jižní Anglie, takže je dost pravděpodobné, že ve své době byla outsider.

Hluboko na mořském dně se po stovky let ukrývala zachovalá nizozemská flauta, obchodní loď s hruškovitým tvarem trupu
Baltské moře ukrývalo skvost ze 17. století, i samotní nálezci z něj byli v šoku

Vědecký tým se zaměřil také na rány na lebce, jejichž známky byly zvlášť silné kolem nosu a úst. "Došlo zde nejméně ke dvěma řezům kostí ze strany nosního otvoru a k řezu kosti mezi nosem a horními předními zuby," uvedl Cole.

Podle jeho slov se zdá, že obě rány způsobila ostrá zbraň s tenkou čepelí. "V anglosaském období, datovaném od roku 410 do roku 1066, tomu odpovídá s největší pravděpodobností železný nůž. Druhá zbraň s ostrou čepelí, meč, by na to byla příliš těžká a masivní," vysvětlil Cole.

Nejstarší známá fosilie opeření z doby dinosaurů. Podle nové studie se tímto peřím pyšnil archeopteryx
Záhada kolem nejstarší zkameněliny peří na světě je vyřešena. Díky nové metodě

Vědci také zaznamenali, že dávná teenagerka měla mělký řez přes čelo, což interpretovali jako jako indicii, že jí tu někdo odřízl část kůže i s vlasovou pokrývkou. "Skalpování obvykle zanechává víc stop po řezu, ale je možné, že ostatní se během doby vyhladily, protože lebka nebyla po stovky let nijak chráněna před vnějšími vlivy," uvedl Cole.

Mučení nepřežila

Dospívající děvče tuto traumatizující událost pravděpodobně nepřežilo, protože okraje ran nevykazují žádné známky hojení, konstatovali vědci ve své studii.

I kdyby dívce její mučitelé neodřízli rty ani kůži na čele, "poranění nosu stačilo na to, aby způsobilo její smrt, protože taková rána pravděpodobně poškodila síť tepen v zadní části nosu", napsali vědci. Přetnutí těchto tepen by podle nich vyvolalo výtrysk krve, která by dívku nejspíš zadusila.

Replika neandertálské lebky staré 40 tisíc let, která byla objevena v jeskyni St. Michael's na Gibraltaru
Výjimečný nález: DNA ze zubu neandrtálce odhalila nová dávná tajemství

Proč musela mladá dívka zemřít tak děsivým způsobem, zůstává záhadou. Je možné, že ji zlynčoval dav za něco, co vnímal jako vážný přestupek, je možné, že ji k tomuto tvrdému trestu odsoudily nějaké tehdejší místní autority za něco, čím se v jejích provinila. Způsob potrestání naznačuje třeba to, že mohlo jít o něco, co bylo vnímáno jako sexuální úchylka, ale bez dalších důkazů se to archeologové možná nikdy nedozvědí.

"Mrzačení ženských obličejů a paralelně k tomu kastrace mužů se však jeví jako dlouhodobě prováděná celosvětová praxe," uvedl Cole. Anglosaští panovníci tento trest později během 10. století oficiálně zanesli do svých formálních zákoníků, ale tento případ se stal ještě předtím.

"Víme, že k této praxi skutečně docházelo, ale nemáme tušení, jak často se aplikovala," uzavřel Cole.