Byl někdy na Venuši oceán? Existoval na této planetě život? Jak se formovala její atmosféra? Odpovědi i na tyto otázky by měla přinést mise DAVINCI, kterou aktuálně připravuje NASA. Úřad nyní zveřejnil další podrobnosti a také představil vzhled kosmické lodě a sondy, která v roce 2031 na planetě přistane. Pro NASA půjde o vůbec první misi, která bude zahrnovat jak průlet atmosférou, tak přistání.

Vše by mělo vypuknout v roce 2029. Nejdříve kosmická loď, nesoucí stejné jméno jako celá mise, Venuši několikrát obletí. „První průlet kolem planety se odehraje půl roku po startu ze Země. Potrvá další dva roky, než se sonda dostane do ideální polohy pro vstup do atmosféry Venuše,“ zmiňuje NASA v tiskové zprávě. 

Slunce na dosud nejrozsáhlejším snímku, který pořídila vesmírná sonda Solar Orbiter.
Nové záběry Slunce vyrazí dech: Sonda odhalila i nový útvar

Poté by se mělo lodi podařit zmapovat atmosféru a povrch Venuše tak, jak to dosud nikdo nedokázal. „Palubní přístroje na ní umožní studium oblaků Venuše a mapování vysokohorských oblastí planety, konkrétně tu známou jako Alpha Regio,“ informuje oficiální web kosmické mise. 

Vše bude směřovat k tomu, aby se lidstvo dozvědělo více o minulosti svého souseda. „Měření nám umožní vyhodnotit historické aspekty atmosféry a také detekovat zvláštní typy hornin na povrchu. Zároveň budeme moci hledat výmluvné krajinné prvky, které by nám mohly říci o erozi nebo jiných formačních procesech,“ nastínil Jim Garvin, hlavní řešitel mise DAVINCI z Goddardova kosmického střediska NASA.

Zdroj: Youtube

Osmnáct minut k dobru

Loď také k planetě dopraví sondu, kterou vypustí na její povrch. „Kulovitá sonda bude vyrobena z titanu, jednoho z nejodolnějších kovů na světě. Měřit bude zhruba metr a postavena bude tak, aby vydržela extrémní prostředí Venuše, kde je tlak vzduchu doslova drtivý, povrch dostatečně horký na to, aby roztavil olovo, a oblaka jsou tvořena kyselinou, která dokáže rozpustit většinu kovů,“ nastiňuje web mise.

Sestup sondy na povrch planety potrvá asi hodinu. Nejdříve jej bude brzdit padák, ve druhé polovině sestupu už ale bude atmosféra tak hustá, že sondu zpomalí sama o sobě. „Je to jako když padá kámen vodou,“ uvádí web mise.

Vesmírná sonda Veněra 1 na povrchu planety Venuše (umělecká představa)
Jako první měla přistát na Venuši. Osud sondy Veněra je ale dodnes záhadou

Data bude sonda sbírat právě už při sestupu, existuje totiž pravděpodobnost, že samotný dopad nepřežije. Údaje a fotografie ovšem stihne vyslat na loď, která vše pošle dál na Zemi. „Pokud sonda dopad přežije, mohla by v ideálním případě fungovat ještě osmnáct minut,“ uvedla vědkyně NASA Stephanie Gettyová. Byť se to může zdát jako krátký čas, podle odborníků bude dobrá každá minuta navíc.

K Venuši, respektive do tak velké blízkosti Venuše, se doposud dostaly pouze dvě mise NASA – Prioneer v roce 1978 a Magellan počátkem devadesátých let. Na planetě se už ale v minulém století podařilo přistát ruským sondám.