Do něj z celkem sedmi kandidátů postoupili právě Strnad (ČSSD s podporou ANO), pro něhož se před týdnem v prvním kole vyslovilo 31,57 procenta hlasujících, a Procházka (KDU-ČSL) s podílem 20,38 procenta.

V konkrétních číslech šlo o podporu v poměru 14 820:9567. Oba kandidáti voličům nabízejí, že v horní komoře zúročí jak dosavadní profesní zkušenosti a znalost regionu, tak praxi z působení v zastupitelstvech svých měst.

Hlavní témata obou kandidátů

Jednašedesátiletý doktor medicíny Bohuslav Procházka působí jako dětský lékař se specializací na dětskou kardiologii. Je pro něj příznačný celoživotní zájem o civilizační choroby a jejich prevenci v dětském věku (se zaměřením na obezitu, nedostatek pohybových aktivit, což ještě zhoršila covidová pandemie, ale i na vysoký tlak, vysokou hladinu cukru či další faktory).

I v horní komoře by se rád věnoval organizaci zdravotní péče pro děti. „Jednak civilizačním chorobám – hlavně boji s dětskou obezitou – a druhá věc je nedostatek pediatrů v České republice,“ nastínil konkrétní témata. „Na nedostatek dětských lékařů upozorňujeme již dlouhodobě, minimálně 12 let, nicméně stav se nezlepšuje. Konkrétně v našem okrese chybí ve Zruči nad Sázavou,“ připomněl. Očekává, že jako senátor by měl možnost oslovit s větší odezvou ministerstva zdravotnictví a školství.

Sedmapadesátiletý inženýr Jaromír Strnad již má za sebou působení v horní komoře po dvě volební období; senátorem je od roku 2010. Před vstupem do politiky zastával manažerské pozice ve společnosti Prefa a byl ředitelem Technických služeb města Čáslav.

Bohuslav Procházka, lékař, 61 let.
Senátní volby: Do druhého kola jdou senátor Strnad a lékař Procházka

V případě znovuzvolení, jež by pomohlo udržet zástupce ČSSD v horní komoře, by rád navázal na dosavadní působení včetně pomoci starostům z regionu při prosazování jejich zájmů, třeba při výstavbě obchvatů.

Chce však otevřít i další témata, k nimž patří především jednání o trase vysokorychlostní železnice, kdy se vlastně nečekaně a potichu přešlo od původně zvažované jižní varianty k severní. „Člověk chápe, že vysokorychlostní tratě jsou potřeba – ale současně rozumím i postojům starostů, jimž to rozdělí území obce a nikdo s nimi pořádně nekomunikuje,“ konstatoval.

Dalším problémem, na který by z pozice senátora rád poukázal, jsou ceny energií – a v té souvislosti i potřeba pomoci firmám, aby nemusely začít propouštět. I doma v Čáslavi, kde má ČSSD dojednanou koalici a ANO, se však Strnad bude ucházet o post ve vedení města: pomýšlí na pozici starosty nebo místostarosty.

Podpora starostů i politiků

Oba kandidáti potřebují voliče nejen přesvědčit svými argumenty, ale také přimět k tmu, aby v pátek či v sobotu ke druhému kolu voleb vůbec přišli. V prvním kole, jež se konalo současně s volbami do obecních a městských zastupitelstev, na Kutnohorsku převzalo obálky pro odevzdání hlasovacího lístku 49 559 občanů z celkového počtu 112 534 oprávněných voličů; volební účast tak dosáhla 44,04 procenta. Odevzdaných platných hlasů nakonec bylo 46 929. Dlouhodobá zkušenost nicméně ukazuje, že v rámci druhého kola bývá účast podstatně nižší.

Volby - ilustrační foto.
Rozhodněte o nových senátorech. Koho volit, poradí volební kalkulačka

Přimět občany, aby přišli k volbám, se snaží nejen samotní kandidáti a jejich týmy, ale také jejich podporovatelé. Včetně neúspěšných kandidátů, kteří vypadli v prvním kole. Podporu Procházkovi tak vyslovila třeba Kateřina Daczická (za ODS), za Strnada se nyní staví někdejší protikandidát Jiří Reichel (KSČM). K jeho podpoře se dále hlásí řada starostů z regionu, ať už samostatně, nebo v rámci Mikroregionu Ledečsko.

Naopak Procházkovi vyslovili podporu před druhým kolem například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) či politici z ODS: poslanec Jiří Havránek, které je také předsedou oblastního sdružení v Kutné Hoře, nebo statutární náměstek středočeské hejtmanky Pavel Pavlík, rovněž předsedající oblastnímu sdružení v Benešově.

Volební speciál Kutnohorského deníku najdete ZDE.