Kliknutím zvětšíteJeště nikdy v historii samostatné České republiky nesahaly po vítězství v parlamentních volbách hned tři subjekty. Až nyní. Rozestup mezi zlatou a bronzovou pozicí se smrskl na pouhé čtyři procentní body.
Nejblíž k vítězství má vládnoucí ANO s 24,9 procenta hlasů. Dvouměsíční období, během kterého obliba hnutí sílila, však už skončilo, od začátku září jeho preference stagnují.
V případě spojenectví Pirátů a STAN pokračuje sestupná tendence. V současnosti by získalo 23 procent hlasů.
Třetí v pořadí, koalici Spolu tvořenou ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, by dalo hlas 20,9 procenta voličů. To je o téměř dva procentní body více než na konci dubna.
Čtvrtá zůstává stabilně SPD s 10,2 procenta hlasů a pátá KSČM se ziskem 5,7 procenta.
Naděje ČSSD na to, že v říjnových volbách překoná pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny, týden po týdnu slábne. Zespoda se na jejích 4,7 procenta dotahuje hnutí Přísaha, které by aktuálně bralo 4,3 procenta hlasů.
Těsně nad třemi procenty se pak pohybuje předpokládaný zisk bloku tvořeného Trikolórou, Svobodnými a Soukromníky.
Případná výhra ve volbách ještě neznamená jistotu vládnutí. Většinový kabinet by teoreticky mohla sestavit kterákoli dvě z vedoucích uskupení. Avšak vzhledem k tomu, že jak Spolu, tak Piráti a Starostové spolupráci s hnutím ANO na nejvyšší úrovni odmítají, má větší šanci na vznik vláda stran tvořících současnou demokratickou opozici. Ve sněmovně by se podle volebního modelu Deníku mohla opřít o 107 poslanců.
Pokračování vlády ANO by ani s podporou komunistů a SPD na „stojedničku“ nedosáhlo. Tyto kalkulace ovšem platí pouze za předpokladu, že se do sněmovny neprobojuje ČSSD ani žádný jiný subjekt.
Posledním příspěvkem do volebního modelu Deníku byl průzkum, který si u společnosti Katar objednala Česká televize. Také podle něho má k vítězství v říjnových volbách nejblíže vládní hnutí ANO s 24,5 procenta hlasů následované koalicí Spolu (23 procent) a spojenectvím Pirátů a Starostů (20,5 procenta). Do sněmovny by se podle Kantaru dostala ještě SPD s 11,5 procenta hlasů a KSČM s rovnými pěti procenty.
Jak Deník model počítá
Model Deníku je inspirován takzvanými „poll of polls“ obvyklými v zahraničních médiích. Je založen na váženém průměru všech letošních průzkumů stranických preferencí zveřejněných renomovanými agenturami Ipsos, Kantar TNS, Median, STEM, Data Collect a CVVM – aktuálně jde o 31 posledních průzkumů zmíněných společností.
K přepočtu na mandáty Deník použil pravidla schválené novely volebního zákona, která začala platit 1. července. Počítá se stejným počtem odevzdaných hlasů jako při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.
Model bude až do říjnových voleb průběžně aktualizován podle nových průzkumů.
Metodiku volebního modelu redakce Deníku konzultovala s experty z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK.
Syndrom skrytého voliče
„U každého sociologického průzkumu platí, že by se měl ověřovat v dlouhodobém časovém rámci a v průzkumech, které probíhají nezávisle na sobě různými agenturami. Pokud jsou splněny obě tyto podmínky, je zvolená metoda velmi přínosná a dá se podle ní orientovat,“ řekl Deníku politolog z Metropolitní univerzity Praha Petr Just.
Média a interpreti předvolebních preferencí podle Petra Justa někdy dělají chybu, když na základě jednoho aktuálního průzkumu, který například KSČM přisuzuje čtyři procenta, udělají závěr, že komunisté se do sněmovny nedostanou.
„Vždy je třeba vnímat dlouhodobé trendy a nezapomínat na statistickou chybu, která činí dvě až tři procenta,“ míní Just. Žádná agentura proto nikdy neřekne, že míra pravděpodobnosti jejího výzkumu je stoprocentní.
Politici mnohdy opakují, že jediným relevantním průzkumem jsou volby a na odhady proto neberou ohled a mají je za mylné vodítko.
Proč se někdy skutečně realita o dost liší od skutečnosti?
„Rád bych upozornil na tzv. syndrom skrytého voliče neboli spirálu mlčení. Někteří lidé se za svou volbu stydí a nechtějí ji zveřejňovat. Když je tazatel osloví na ulici, odpoví mu falešně. To vedlo k překvapivým výsledkům v několika zemích, kdy například zabodovala Alternativa pro Německo nebo Kotleba na Slovensku, ačkoli před volbami to tak nevypadalo. V průzkumech měl Kotleba kolem dvou procent, ale dostal osm. Agentury s tím nemohou nic dělat, protože pracují s odpověďmi, které dostanou,“ vysvětluje Just.
136
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
