A jako téma vidí nemocnici i čtenáři Deníku. Už několik měsíců mají totiž možnost vyplnit volební dotazník, ve kterém se redakce ptá i na nejdůležitější téma voleb v jejich městě či obci. Polovina těch, kteří dotazník vyplnili a uvedli jako trvalé bydliště Čáslav, mají za toto téma právě stav městského špitálu. Pro zajímavost, druhým častým tématem byl stav školství ve městě.

Jak se postavit k budoucnosti nemocnice v Čáslavi? Podívejte se, jak hlasovali čtenáři Deníku:

Předvolební boj na téma nemocnice začal už v květnu a stojí za to si tehdejší události připomenout. Do stolu jako první práskla v současné době opoziční ČSSD, která vyvolala mimořádné jednání zastupitelů.

Co u vás rozhodne komunální volby? Zapojte se do velké ankety Deníku ZDE.

„Toto jednání jsme svolali hlasy opozičních zastupitelů za ČSSD proto, že je pro nás neakceptovatelné, že starosta odmítl na pracovní jednání vpustit veřejnost,“ avizoval už před jednáním zastupitel a senátor Jaromír Strnad (ČSSD). Podle toho také více jak tříhodinové jednání vypadalo. Hlavní slovo totiž, kromě ředitelky Městské nemocnice Čáslav Dity Mlynářové, která prezentovala aktuální situaci v nemocnici, měli po většinu času právě zastupitelé ČSSD a jejich příznivci z řad veřejnosti.

Podívejte se, kdo kandiduje na Kutnohorsku. Klikněte ZDE.

„Vadí mi, že informace, které dostáváme od vedení města i paní ředitelky, jsou mnohdy diametrálně odlišné od těch, se kterými se na nás obrací zaměstnanci nemocnice. Za stav nemocnice nemůže nikdo jiný než současné vedení města. Nikdo nemocnici nepodkopával nohy, jak je to prezentováno,“ řekl mimo jiné Strnad.

Všechna oddělení zařízení fungují

Mezi obyvateli Čáslavi tehdy vznikla panika, že s nemocnicí je amen. Ředitelka čáslavské nemocnice Dita Mlynářová pak ujišťovala veřejnost, že nemocnice nekončí. „Nemocnice nezavírá, všechna oddělení fungují. Podařilo se obnovit i provoz na interně, kde je v současné době k dispozici 20 lůžek s blízkým navýšením na 30 lůžek. V procesu otevření je momentálně také oddělení ARO,“ uvedla Mlynářová.

Lídři kandidátek

V Čáslavi jde do voleb celkem devět stran a uskupení: ANO 2011, Čáslav pro všechny, Čáslav sobě, ČSSD a Nezávislí, KSČM, NAŠE ČÁSLAV, ODS, Piráti, Šance pro rodinu.

Minulé vítěze voleb Čáslav pro všechny a post starosty obhajuje Vlastislav Málek. Vyzyvatelem mu podle výsledků voleb bude lídr ČSSD a senátor Jaromír Strnad a své do výsledků jistě budou chtít říct i minule třetí ANO 2011 s dopravním pilotem Drahomírem Blažejem jako jedničkou. Čtvrtá minule skončila ODS, tu do letošních voleb vede v Čáslavi technik Miroslav Richter.

Nejstarším kandidátem v Čáslavi je devadesátiletý penzista Jiří Razima (KSČM), nejmladším osmnáctiletý student Karel Talacko (Piráti). Ze 188 kandidátů je 78 žen (41,5 %), to řadí Čáslav do nadprůměru mezi středočeskými městy a obcemi.

Sama ale připustila, že v čem špitál „stoná“ jsou vztahy v nemocnici. „Čekala jsem, že budu bojovat, že budu hledat lékaře, že budu klečet na kolenou, aby někdo z lékařů nastoupil. Na zavřené oddělení se těžko nastupuje. Ale nečekala jsem, že budu bojovat proti nepříteli vevnitř, že mi bude podrážet nohy někdo zevnitř nemocnice. Nečekala jsem, že budu čelit politickým tlakům o tom, jestli nemocnice má, nebo nemá být,“ uvedla ředitelka a zdůraznila, že to jediné, co opravdu přináší peníze do nemocnice, jsou pacienti. Ti se tam ovšem nesmí bát chodit a nemocnice nesmí ztrácet své renomé.

Čerstvé informace každý měsíc

Popsala i případ, kdy měla už nasmlouvané lékaře před podpisem smlouvy, ty ale někdo kontaktoval s informací, že nemocnice zavírá, a lékaři si to nakonec rozmysleli. Mimořádné jednání v květnu skončilo usnesením, ve kterém zastupitelé požádali vedení města o pravidelné měsíční zprávy o stavu nemocnice. Usnesení odhlasovali všichni zastupitelé jednomyslně.

Pokud by o osudu nemocnice rozhodovali čtenáři Kutnohorského deníku, rozdělili by se zhruba na dvě poloviny, jedna (47 %) část, která odpovídala tento týden v anketě na webu Deníku, by chtěla, aby město podporovalo špitál ještě víc, protože je pro Čáslavské užitečný. Další část (46 %) by pak prověřila hospodaření nemocnice a její udržitelnost, a pak by se vidělo, co dál. Jen drtivá menšina pak hlasovala pro možnost nemocnici privatizovat a ulevit tak městu.

Komentář: Jak jsme vybírali volební téma a co nakonec může rozhodnout

close Martin Rumler info Zdroj: Deník zoom_in Martin Rumler Když jsme v redakci Deníku hledali cestu, jak zjistit témata, která v Praze a středočeských městech a obcích budou hrát nějakou roli ve volbách, zkusili jsme webovou anketu. A do začátku tohoto týdne jsme sesbírali čtyři tisíce odpovědí vás – našich čtenářů a hlavně voličů, kteří se 23. a 24. září vydají rozhodnout o podobě radnic na další čtyři roky.

Už při zběžném pohledu na průběžné výsledky bylo jasné, co dnes trápí obyvatele měst a obcí. Bez ohledu na pořadí to jsou doprava, dostupnost bydlení, (ne)dostupnost zdravotní péče, nebo počet míst ve školách a školkách.

Snažili jsme se v nich i se znalostí místních poměrů našich redaktorů vybrat pro to které místo to jedno zásadní. Jenomže váha všech se postupně měnila. Zatímco zpočátku se občas objevilo volební téma odrážející postoj k válečným uprchlíkům, ve finále se více a více objevovalo téma energetické krize a strachu ze sociální krize.

Ačkoli tedy nakonec najdete v našem výběru ve vašem okrese či městě třeba územní plán jako v Mnichově Hradišti, politické třenice, jejímž příkladem je dění kolem neratovické polikliniky, nebo hádky o nemocnici v Čáslavi a budoucnost centra Dobříše, vykukuje zpoza rohu cena energií, chudnutí a také to, jak se vedení radnic postaví k pomoci obyvatelům, na které zdražení zásadně dolehne.

Jsem přesvědčen, že ačkoli by všechny obce a města rády stavěly tu silnici, tu parkovací dům a jinde sportovní halu, projdou městské kasy velikou zkouškou, která ukáže, jak dobrými hospodáři byla minulá vedení a jak chytrými investory i sociálními pracovníky jsou povolební vedení radnic.

Zářijové volby možná ve vašem městě nerozhodne jedno konkrétní téma, ale zářijové volby určitě rozhodnou o tom, kdo bude z pozice starosty, radního či řadového zastupitele muset přijímat i nepopulární opatření, vysvětlovat, proč na to, či ono nejsou peníze a hlavně vymyslet jasnou a jednoduchou, přitom však účinnou, cestu, jak svým sousedům v rámci možností komunální politiky pomoci překlenout krizi a nedopustit ztráty bydlení, důvěry ve volené politiky a vůbec ve společnost.

Martin Rumler, šéfredaktor středočeských Deníků a Pražského deníku