Výstava nových přírůstků galerie, vytvořených v rámci jubilejního desátého ročníku sympozia v červenci letošního roku byla zahájena ve čtvrtek odpoledne v prostorách galerie ve Vlašském dvoře.

Sympozium ověřuje aktuálnost Jeneweinovy tvorby v současném uměleckém kontextu a zároveň poskytuje ojedinělou tvůrčí možnost umělcům, kteří přijmou podmínky a téma sympozia. Letošní jubilejní desátý ročník se konal, stejně jako v předchozích letech, na téma „Reflexe Jeneweinova díla v současném výtvarném umění“ s následujícími podtématy: náboženský historismus a exaltovanost, mortalita, religiozita a její morální a duchovní potence, existencionalismus ve výtvarných oborech malba, kresba a kombinované techniky.
Zatím se deseti ročníků sympozia Jenewein - Kutná Hora účastnilo celkem 43 českých umělců a sbírka Jeneweinovy galerie se tak díky červencovým workshopům rozrostla o téměř stovku nových přírůstků z oboru malby, kresby, plastiky a fotografie.

Samozřejmě fakt, že se jedná o akci, která je jistým způsobem jubilejní, vybízí k určité bilanční tendenci. Ke zhodnocení každého z ročníků nebo jejich vzájemnému srovnávání ale již došlo v průběhu předchozích let. Ve zkratce tedy lze říct, co sympozium není. Není běžnou výstavní akcí a není něčím, co se „pouze“ opakuje. Po deseti letech naopak víme, čím je. Je charakteristické svou proměnlivostí a životností, má schopnost ovlivňovat své následovníky i účastníky, nabízí možnost komunikativní, vyjadřuje se k otázkám hodnot v umění i k hodnotám obecným. Stalo se významným přínosem pro sbírkotvornou galerijní činnost, má smysl dokumentační. Podporuje současnou uměleckou tvorbu, aktivuje lokální kulturu, svým významem přesahuje rámec regionu.

Tato původně nenápadná část galerijního programu si získala oblibu u mladší části umělecké generace a minimálně i pozornost generace starší. Řekneme-li, že sympozium je pro umělce relaxací, zní to banálně, ale právě tento rys umožňuje tvůrčí koncentraci. Vytržení autora ze stereotypu obvyklého a známého prostředí, z nedostatku času, z jinak nutných povinností patří k dalším pozitivům sympozia.

Aleš Rezler, ředitel galerie

Desátého ročníku sympozia se zúčastnili čtyři autoři.

Josef Hnízdil (*1952) studoval nejprve Střední uměleckoprůmyslovou školu v Turnově, poté pokračoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Hořicích. Posléze opustil vlast a pokračoval ve studiu na pařížské akademii (1974-1975) a vzápětí na Art Students League v New Yorku. S Kutnou Horou a mortálním tématem je Josef Hnízdil spjat jakoby trvale od roku 1991 kdy zpracovává programově námět lidské lebky.
Aldin Popaja (*1971) studoval na Akademii výtvarných umění v Sarajevu. Jako rodák z městečka Jajce v Bosně byl před lety přímým účastníkem bosenské války za nezávislost. Tragické události, kterými prošel, poznamenaly jeho výtvarnou tvorbu a to zejména po přesídlení do Čech, kde pokračoval ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Zde posléze působil i jako pedagog.
Martin Salajka (*1981) studoval malbu nejprve na brněnské FaVU, nicméně pro jeho expresionistický naturel byl nejspíš důležitější jeho následující pobyt v malířském ateliéru Michaela Rittsteina na pražské Akademii výtvarných umění. Salajka patří k významným individualitám současné mladé malby. V roce 2004 získal první cenu v celostátní konfrontaci výtvarného umění mladých autorů ArsKontakt, kterou uděluje porota složená z významných současných uměleckých teoretiků.
Karel Štědrý (*1985) je čerstvým absolventem ateliéru malby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u Stanislava Diviše. Podobně jako Martin Salajka získal i Karel Štědrý první cenu v soutěži ArsKontakt (2009). Štědrý není figuralistou ani vypravěčem, je barevným pozitivistou. Jeho malířský projev se ztotožňuje výhradně s abstraktní formou. Přes určité snahy o předmětnost zvláště v počátcích studia bylo patrné, že hlavní jeho devizou je excelentní smysl pro barvu, který si udržel i později, kdy klade stále více důraz na abstrahované formy.

Výstava v Galerii Felixe Jeneweina potrvá do 29. září letošního roku.