Středeční program nejprve v kapli Božího těla nabídne volné pokračování epochálního provedení kompletního Beethovenova klavírního díla Konstantinem Lifschitzem během festivalového týdne v roce 2021. Hudební skladatel Johann Sebastian Bach a houslista Milan Pala v dialogu souznících duší.

Tři Partity, které v rukopise střídají sólové Sonáty, jsou komponovány ve stylu barokní suity se stylizovanými tanci. Druhá z nich obsahuje slavnou monumentální Chaconnu, kterou převzaly další nástroje.

Rukopis celého cyklu byl považován za ztracený, ale v roce 1890 se vynořil a byl nabídnut Johannesu Brahmsovi ke koupi – ten však pochyboval o jeho pravosti a neinvestoval do něj. Na počátku 20. století skončila partitura v Berlínské královské knihovně (nyní Státní knihovna), kde o ni pečují dodnes.

Mezinárodní hudební festival Kutná Hora 2023, David Eben.
Šetnáctý Mezinárodní hudební festival Kutná Hora má za sebou první koncerty

Díky rukopisné poznámce autora víme, že Sonáty a partity vznikly před rokem 1720, tedy za Bachova působení v Köthenu. Na celých sto let po autorově smrti byly tyto kompozice téměř zapomenuté. Skladatel Robert Schumann – zcela v duchu své epochy – k nim přikomponoval klavírní doprovod. A teprve skvělý houslista Joseph Joachim ve druhé polovině 19. století se je odvážil hrát veřejně.

Názor těchto dvou romantiků, že jde o skladby k pedagogickým účelům, tedy spíš obtížnější technická cvičení, popírá sama hudba. Do sebe obrácená, očištěná od všeho mimohudebního, zkrátka „hudba o sobě“.

Trio osudových žen

Středeční večer v kostele sv. Jana Nepomuckého bude holdem ženám, jako byla Fanny Mendelssohn, která svojí inteligencí a umem v době, kdy ženy nesměly volit, kdy jim bylo upíráno vysokoškolské vzdělání a přisuzováno právo veřejně se nevyjadřovat, předčila většinu svých mužských protějšků – dokonce i svého bratra Felixe. Trio osudových žen, které oslňují dodnes a nepotřebují k tomu hluboký dekolt.

Ženy-skladatelky musely vždy bojovat s předsudky a značným znevýhodněním v prostředí, kde dominovali muži. Těch několik, které se přesto prosadily, si zaslouží pozornost. Američanka narozená v Anglii Rebecca Clarke (1886 – 1979) byla skvělou violistkou, která pomohla etablovat tento nástroj jako sólový. Ačkoli komponovala jen mezi svými dvaceti a padesáti lety, zanechala na stovku kompozic prozrazujících hlubokou znalost soudobé hudby, zejména francouzského impresionismu.

Z koncertu Labyrint světa a ráj srdce v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Kutná Hora v chrámu sv. Barbory. Na snímku recitátor Marek Eben.
Obrazem: Labyrintem světa a rájem srdce provedl v Barboře Marek Eben

Jméno Vítězslavy Kaprálové (1915 – 1940) se daří čím dál více dostávat do povědomí nejen u českých posluchačů. S jejím osudem, který příliš brzy ukončila tuberkulóza, se mohli seznámit čtenáři prózy Jiřího Muchy Podivné lásky. V době nedávné o ní napsala také Kateřina Tučková. Nadaná skladatelka a dirigentka, již ve Francii podporoval Bohuslav Martinů, nezanechala pochopitelně rozsáhlý odkaz. Její Trio pro dechové nástroje zůstalo nedokončené. V roce 2011 je dokomponoval hobojista Stéphane Egeling.

Také Fanny Mendelssohn-Hensel (1805 – 1847) nenašla ve své době pochopení ani uplatnění pro svůj nesporný skladatelský talent. Dostalo se jí sice prvotřídního, nejen hudebního vzdělání, ale zároveň jí bylo doslova řečeno, že komponování a dráha hudebníka se hodí pro jejího bratra Felixe, jejím posláním jako ženy je však něco zcela jiného… A tak se její skladby dávaly jen při domácích soirée a nebylo jich zase tak mnoho. Ostatně také Fanny, podobně jako její bratr, zemřela bohužel velmi mladá.

Celý program Mezinárodního hudebního festivalu Kutná Hora najdete ZDE.

s využitím textu Dity Hradecké