Proč jste se přihlásila do výběrového řízení na ředitelku Českého muzea stříbra?
Přihlásila jsem se z několika důvodů. Prvním z nich je, že bych ráda zúročila svoje dlouholeté zkušenosti z praxe a samostatně vedla muzeum. V muzejnictví pracuji od roku 2004. České muzeum stříbra je významnou institucí mimo jiné i z hlediska počátků muzejní činnosti v Čechách, protože jeho minulost je svázána s archeologickým sborem Vocel. A je známo, že čím dříve začala sběratelská činnost v regionu, tím vzácnější a kvalitnější předměty sbírka obsahuje. Druhým důvodem je, že Kutná Hora je nádherné město s bohatou historií, a jedinečnými památkami.

Čím je podle vás České muzeum stříbra specifické oproti jiným muzeím?
Jak už jsem naznačila, České muzeum stříbra je jedinečné v mnoha ohledech a především už jen tím, v jakém prostředí se nachází. Patří do skupiny nejstarších muzeí na našem území, provozuje návštěvnicky atraktivní objekty, jako například Hrádek se středověkým dolem, Kamenný a Tylův dům.

Jaké budou vaše první kroky ve funkci? Na co se chcete zaměřit?
První kroky budou směřovat k tomu, abych poznala České muzeum stříbra zevnitř – tzn. kolegy, zavedenou praxi, sbírkový a knižní fond, jeho objekty atd., abych mohla začít rozvíjet jeho potenciál podle svých představ. Jako zásadní se mi jeví otevřít muzeum více kutnohorským občanům, návštěvníkům ze spádových obcí atp. Přála bych si, abychom vytvořili zajímavou a atraktivní nabídku programů a pořadů pro školní a další zájmové skupiny, aby mohly vnímat a poznávat výjimečnost genia loci, které Kutná Hora má. Ráda bych, aby se muzeum zapojilo do intenzivnější spolupráce s GASKem, Městem Kutná Hora a dalšími kulturními institucemi, tak abychom vzájemně nesoutěžili, ale věnovali se společným cílům.

Jaký je váš vztah ke Kutné Hoře?
Kutnou Horu jsem dosud vnímala spíše očima turisty s posvátnou úctou ke zdejšímu bohatému kulturnímu dědictví, středověkým památkám, významným osobnostem, které zde žily a pracovaly. Kutná Hora mi však zcela změnila profesní život a moje původní odborné zaměření. Souvisí to s počátky cyklistiky v Čechách.
Při přípravě výstavy Dobrodružství cyklistiky – éra vysokého kola v Čechách jsem ve zdejším okresním archivu v prosinci roku 2013 zcela nečekaně objevila plakát, zvoucí na první dosud doložený závod na velocipedech (kostitřasech nikoli vysokých kolech) na území Rakouska-Uherska, který se měl za příznivého počasí konat 8. 8. 1869 v Kutné Hoře Sedlci. Paradoxem je, že druhý doložený závod se konal o pouhý týden později v Brně 15. 8. 1869. Takže mohu s trochou nadsázky říci, že jak v roce 2013, tak v roce 2022 mi Kutná Hora změnila život.

Specializujete se na počátky cyklistiky v českých zemích ve druhé polovině 19. století. Jde to nějak aplikovat i do muzea v Kutné Hoře?
Specializace je natolik unikátní, že v podstatě nelze trvale aplikovat v jednom muzeu vyjma těch technicky zaměřených. Dějiny cyklistiky lze v rámci spolkové činnosti sledovat v každém větším či menším městě v 80. – 90. letech 19. století. Výstava Dobrodružství cyklistiky putuje po českých muzeích a překročila již svou desátou reprízu. V Českém muzeu stříbra dosud nebyla. Není vyloučeno, že ji zde v budoucnu někdy zrealizujeme. V nejbližších letech to ale není v mých plánech. Téma je však mojí srdcovou záležitostí a budu se mu ve volných chvílích věnovat i nadále.

Která výstava/sbírka pro Vás byla/je v Českém muzeu stříbra nejzásadnější a nejoblíbenější?
V poslední době to byl určitě projekt Stavitelé katedrál, který vznikl ve spolupráci s renomovanými odborníky a zajímavým způsobem prezentoval originály i kopie dokládající umění starých mistrů.
Co se týče sbírek, tak je to je pro mne v tuto chvíli těžká otázka, protože neznám detailně složení sbírkového fondu Českého muzea stříbra. Tuším však, že zdejší fond je bohatý a obsahuje řadu unikátních předmětů. Mezi nejvýznamnější bezesporu patří předměty spjaté s mincovnou a těžbou stříbra. Díky spolupráci mezi kolínským a kutnohorským muzeem jsem měla možnost prohlédnout si např. část kolekce historických vějířů, které jsou ve zdejším muzeu zastoupeny v poměrně velkém počtu a některé z nich jsou skutečně unikátní – např. skládací vějíř zobrazující korunovační průvod císaře Leopolda II.

Lenka Mazačová

V letech 1998–2004 vystudovala obory historie a muzeologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. S prací v muzeu se seznámila za svého působení v Okresním muzeu v Lounech v letech 1997–1998.

V průběhu vysokoškolského studia pracovala jako Pomocný vědecký pracovník Historického ústavu Akademie věd v Brně, v letních měsících provázela na zámcích Humprecht u Sobotky a Boskovice.

V Regionálním muzeu v Kolíně pracovala od roku 2004 jako kurátorka sbírek Podlipanského muzea v Českém Brodě a Muzea Kouřimska v Kouřimi.

Od roku 2013 v této instituci působí jako náměstkyně ředitele. V Regionálním muzeu v Kolíně se podílí na tvorbě výstav, expozic a vydávání odborných publikací. Spravuje fond muzea Kouřimska v Kouřimi a podsbírku starých a vzácných tisků.