Prostřednictvím vystavených modelů se může veřejnost seznámit se stavbami doby Karla IV., které se nedochovaly, změnily podobu, nebyly dostavěny nebo byly navrženy a nikdy nevznikly. Poznají například, jak by vypadal kostel Panny Marie Sněžné v Praze, kdyby byl dostavěn, kolem jaké podoby Staroměstské i Novoměstské radnice chodili Pražené v roce 1420, nebo jak vypadala Kaple Božího těla na Dobytčím trhu, která byla zbořena na konci osmnáctého století.

K vidění je ale i mnoho dalších staveb. Součástí výstavy jsou navíc panely, na nichž jsou uvedeny doplňující informace a ukázána například i současná podoba lokalit a staveb.

Expozice představuje na dvě desítky fyzických modelů staveb vrcholné gotiky. Všechny jsou vyrobeny z dřevité lepenky řezané na laserovém plotru a autoři na nich strávili stovky hodin práce. „Modely jsou v měřítku 1:100 a pracovali na nich studenti a pedagogové v rámci volitelného předmětu Architektonické modely,“ vysvětlil Vojtěch Dvořák z Fakulty stavební ČVUT.

Některé modely už návštěvníci muzea mohli v minulých letech vidět v rámci jiných výstavních projektů. Řada je jich ale zcela nových a ředitel Českého muzea stříbra Josef Kremla zdůraznil radost z toho, že se podařilo podařilo takto unikátní ucelenou výstavu ve spolupráci s Fakultou stavební ČVUT zorganizovat.

„Kutná Hora je město s významnou historií s velkým akcentem právě na danou dobu a tato výstava napomáhá vnímat naše kulturní dědictví. Modely vyrobené studenty jsou pro nás zároveň příslibem zájmu o tuto tématiku u mladé generace,“ uvedl. Muzeum podle něj doufá, že se v rámci spolupráce s architekty z Fakulty stavební ČVUT podaří v budoucnu zhotovit i model pozdně gotické kutnohorské radnice, která vyhořela v roce 1770.

Nejnáročnější fázi přípravy expozice představovaly podklady pro výrobu modelů. „Jejich shánění často vypadalo jako detektivní pátrání. U řady staveb jsou podklady jen v náznaku, takže jsem se inspiroval třeba obdobnými stavbami ze stejného období či stavěné stejnou stavební hutí. Vždy jsem se ale snažil, aby model mohl co nejvíce odpovídat realitě,“ vysvětlil autor podob Vojtěch Dvořák.

Většinu modelů přitom konzultoval s odborníky, převážně z Národního památkového ústavu Praha, Akademie věd ČR či Muzea Hlavního města Prahy, a informace dále doplňoval dalšími dostupnými prameny z archivů a knihoven.