Účinkující i početné publikum se sešli nejprve na prostranství před přítockým penzionem, kde nechyběl ani stánek s jitrnicemi a dalšími zabijačkovými pochoutkami.

Předtím, než se kolona v čele s traktorem, táhnoucím pojízdnou soudní síň a šatlavu v jednom, vydala na cestu po místních domácnostech, „užili“ si své řidiči, projíždějící po hlavní silnici na Kutnou Horu. Přijmout pohoštění ve formě koblihy a přispět cikánce do „prasátka“ jim zpravidla problém nečinilo, přihnout si z jeptiškou nabízené lahve se však přece jen s ohledem na dopravní předpisy ostýchali.

Poté již došlo na jednotlivé domácnosti. Tam hrál prim hrůzu budící medvěd pod nepříliš pozorným dohledem poněkud rozpustilého rabína. Téměř nezbytným koloritem u každého domu byl hospodářem nabídnutý „panák“ kořalky. Hospodyně pak většinou musela překonat strach a skončit v kole s medvědem. O doprovod se hlavně prostřednictvím lidových písniček postarala dechová kapela.

Mýlil by se však ten, kdo by se domníval, že si v masopustním průvodu mohl každý dělat, co chtěl! Důrazně to uměl připomenout přísný soudce, jenž měl z povozu dobrý přehled o celém dění a žádná nepřístojnost mu neunikla. Ke kárnému soudu proto povolal každého, kdo se nějak prohřešil.

Trestu tak neunikl například mladík, který „okouněl s otevřenými ústy“ ani jiná divačka za to, že „nezřízeně hýkala“. Trestem, jenž byl vykonán v útrobách pojízdné šatlavy, bylo zpravidla několik ran na holou.

Masopustní průvod prošel také sousedními Miskovicemi. Podívejte se:

Fotogalerie: Masopust v Miskovicích. 20.3.2011