Akci zorganizoval Nadační fond dr. Dagmar Lieblové a posluchači svou účastí i finančně podpořili úsilí fondu o rekonstrukci synagogy v Čáslavi. Zároveň byl svátek purimový tak trochu náhradou za neuskutečněný svátek chanukový. Posluchači si připomněli silný příběh královny Ester a zloducha Hamana, který je v těchto dnech bohužel aktuální.

Purim je svátek připomínající vysvobození perských Židů z intrik zlého vezíra Hamana. Příběh se odehrál dávno před naším letopočtem a je zaznamenán v knize Ester. Název svátku Purim připomíná losy („pur“), kterými chtěl Haman určit datum svého zrůdného plánu. Židé v té době žili v perském zajetí. Říši vládl král Achašveroš, který jednoho dne v opilosti z paláce vyhnal svou manželku. Posléze vyhlásil jakýsi „konkurs“ na novou královnu. Žid Mordechaj měl krásnou neteř Ester a tu poslal do paláce, ale doporučil jí, aby zatajila, že je Židovka. Ester svou krásou Achašveroše okouzlila a stala se perskou královnou.

Zdroj: Youtube

V paláci žil ale krutý vezír Haman, který nenáviděl Židy a chtěl je zlikvidovat. Haman házel kostkami, aby mu určily den vyvraždění Židů. Mordechaj se však o Hamanových plánech dozvěděl a Ester požádal, aby se za Židy přimluvila u krále. Ta se s obavami přiznala, že je Židovka a prosila za záchranu svého národa. Achašveroš svou ženu tak miloval, že jí odpustil, vyhověl a Hamana potrestal smrtí. Tím zachránil před zkázou Židy v Persii.

Z besedy s imitátorem Petrem Jablonským v rámci cyklu Křeslo pro hosta ve Zruči nad Sázavou.
OBRAZEM: Známý imitátor Petr Jablonský přivezl hlasy desítek známých osobností

Od té doby Židé slaví Purim a děkují královně Ester. Během svátku jsou obdarovávaní chudí, konají se hostiny, karnevaly v maskách a je zvykem hojně jíst a popíjet. Kdykoliv se ozve Hamanovo jméno, bývá přehlušováno dupotem dospělých, křikem dětí a rachotem klapaček a řehtaček. Tradičním jídlem během svátku jsou Hamanovy uši - trojhranné sladké plněné taštičky plněné mákem či povidly.

Zdroj: Youtube

Soubor HaChucpa vznikl v roce 1997 při Ha Divadle. Navazuje na téměř zaniklou tradici židovské kultury, oživuje židovskou hudbu, jidiš a hebrejské písně. Po dobu své existence prošlo souborem mnoho lidí z řad studentů JAMU, brněnské konzervatoře, členů Ha Divadla, Židovské obce a dalších. Druh hudby, který prezentuje, se nazývá klezmer. Tato huba se původně hrála hlavně na svatbách aškenázských Židů, zvlášť Chasidů. Poté se rozšířila do židovské diaspory na celém světě.

Zdroj: Youtube

Poděkování za veselý purimový svátek v neveselé době patří Martinu Lieblovi a Marku Lauermannovi z Nadačního fondu dr. Dagmar Lieblové, městu Čáslav a Kutná Hora, kapele HaChucpa, Nadačnímu fondu obětem holocaustu a Středočeskému kraji. A hlavně všem, kteří se zúčastnili oslavy příběhu se šťastným koncem, jakých je v židovské historii vskutku málo. A nezbývá, než doufat, že ten současný a daleko krutější Haman dopadne stejně neslavně jako ten Haman perský!