„Přemýšlela jsem, jak letošní třicátý ročník Stříbření obohatit. S Markem Zágorou jsme již spolupracovali při přípravě výstavy Václav IV. – král ve stínu svého otce, která se uskutečnila v roce 2019 v Českém muzeu stříbra na Hrádku v Kutné Hoře. Jeho komentované prohlídky byly skvělé a ráda jsem sledovala také Markovy online přednášky v průběhu pandemie. Jsem ráda, že přijal naše pozvání a vybrali jsme zajímavá témata, která se vztahují nejen k samotnému Václavu IV., ale i k běžnému životu ve středověku. Jedna z přednášek se tak bude věnovat i lásce a erotice," prozradila Edita Dvorská, předsedkyně spolku Stříbrná Kutná Hora, který Královské stříbření Kutné Hory pořádá.

Královské stříbření Kutné Hory v sobotu 24. června 2023.
Královské stříbření Kutné Hory se letos uskuteční předposlední víkend v červnu

Stříbření připomíná historii Kutné Hory, samotná akce ale je už součástí novodobé historie a oslovuje stále nové generace místních dětí i návštěvníků z celé republiky. "Z letošní spolupráce máme radost, věřím, že se fanouškové Stříbření a naši čtenáři potkají v přednáškovém sále v uvedených termínech,“ těší se ředitelka Knihovny Kutná Hora Gabriela Jarkulišová. Na přednášky není třeba se registrovat a jsou zdarma. Uskuteční se v přednáškovém sále Knihovny Kutná Hora, Na Náměti 416 vždy od 16 do 18 hodin.

Marek Zágora při zahájení výstavy Stavitelé katedrál v Českém muzeu stříbra.Zdroj: se souhlasem Českého muzea stříbraMgr. Marek Zágora absolvoval obor učitelství pro SŠ jazyk německý - dějepis (1999). Je pedagogem a historikem středověku, redaktorem serveru stavitele-katedral.cz, autorem přednáškového cyklu Umělecké dílo jako pramen poznání života ve středověku (GVUO, 2008–doposud) a také autorem a spoluautorem několika umělecko-historických výstav (např. Václav IV. Král ve stínu svého otce, Kutná Hora, 2019, Stavitelé katedrál, Kutná Hora, 2020–2021).

Ve čtvrtek 12. října 2023 byly v Zrcadlové kapli Klementina slavnostně uděleny ceny Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP). V soutěži Městská knihovna roku 2023 získala první místo Knihovna Kutná Hora.
Je prostě nejlepší: Kutnohorskou knihovnu vyhlásili Městskou knihovnou roku 2023

PŘEDNÁŠKY MARKA ZÁGORY V KNIHOVNĚ KUTNÁ HORA

28. března - Knihovna Václava IV

Římský a český král Václav IV. je vnímán jako slabý a líný panovník. Ve skutečnosti byl ale velice vzdělaným vladařem s mnoha zájmy, jenž patřil na přelomu 14. a 15. století k nejvýznamnějším bibliofilům. Jeho knihovna se sice nemohla měřit s knihovnami jeho francouzských bratranců, přesto vytvořil sbírku, která neměla ve střední Evropě obdoby. Bohužel se z ní do současnosti dochoval jen nepatrný zlomek, z něhož si přesto můžeme udělat představu o králových zájmech a jeho uměleckém vkusu. Mezi dochovanými manuskripty najdeme i několik skvostů: monumentální fragment německy psané bible, tzv. Vídeňský astrologicko-astronomický sborník nebo nejluxusnější opis říšského zákoníku, zvaného Zlatá bula. Přednáška představí slovem i obrazem všechny dochované rukopisy.

2. dubna - Známá a neznámá vyobrazení Václava IV.

Na rozdíl od svého otce Karla IV. a nevlastního bratra Zikmunda se římský a český král Václav IV. netěší velké pozornosti, protože má ze všech u nás vládnoucích Lucemburků nejhorší pověst. Pověst líného a nerozhodného krále, který se mnohem raději než vladařským povinnostem věnoval lovu nebo sbírání iluminovaných rukopisů. Proto stále zůstává ve stínu svých slavnějších příbuzných. Jeho otec jej ale ovlivnil svým pojetím panovnické reprezentace, a tak se Václav IV. nechával často a rád vypodobňovat. Velká část jeho soudobých zobrazení, zejména v rukopisech jeho soukromé knihovny, je pak zahalena rouškou tajemného světa středověké symboliky. Přednáška přiblíží dochovaná středověká vyobrazení Václava IV. a pokusí se poodhalit i některá skrytá tajemství.

9. května - Láska a erotika ve středověku

Nejen láska, ale i erotika a sex patří přirozeně k lidskému životu. Ve středověku byly tématy, o nichž se živě psalo i diskutovalo. Ze začátku tak činili především muži – mniši a církevní hodnostáři, kteří však ve skutečnosti ani pořádně nevěděli, o čem mluví a píší. Ženy, až na zcela malé výjimky, mlčely. Situace se však začala od konce 12. století pomalu měnit, a i proto se nám do současnosti dochovalo velké množství různorodých pramenů (především písemných a vizuálních), na jejichž základě si můžeme blíže představit vztah středověkého člověka k lásce a erotice. Přesto musíme ke všem pramenům přistupovat obezřetně, protože se často jedná o „konvenční představy o lásce a sexualitě“. I tak je však víc než zřejmé, že láska, erotika a také sex hrály v životě středověkého člověka velice významnou roli.