Baba recepční pak podle něho pouštěla na trasu plnou strašidel skupinky, aby děti měly dostatek času plnit úkoly na jednotlivých zastávkách. A nebyly to úkoly vůbec jednoduché, mezi nejtěžší patřilo asi počítaní pavouků. Ti byli snad všude, i ve vlasech pavoučí ženy.

Postupem času, s příchodem tmy, a po rozsvícení svíček, vydlabaných dýní a jiných světýlek dostávala procházka opravdu silnou strašidelnou atmosféru. I proto si děti zasloužily v cíli sladkou odměnu.