Angličtina už v školce? Pro rodiče ze středních Čech to není žádný problém

Jedni od školky požadují, aby děti hlavně naučili mateřský jazyk, jiní zase upřednostňují angličtinu.

Za chvíli pošle do mateřské školy svoji dvouletou dceru také Zuzana Dvořáková z Čelákovic. Ve školkách má jasno, chce tu s angličtinou.

„Jsem rozhodně pro to, aby moje dcera začala s angličtinou už ve školce. Jazyk si lépe osvojí a ve škole to pro ni nebude úplně nové," objasnila Zuzana Dvořáková.

Výběr školky s angličtinou může být pro ni snadné, protože bydlí poblíž Prahy. Své o tom ví vysokoškolská studentka, která během praxe střídá několik školek. „Přijde mi, že ve větších městech je angličtina samozřejmostí. Teď v pondělí jsem byla na náslechu jedné hodiny a děti opravdu válely," sdělila studentka pedagogiky Silvie Šindlerová. Ze sedmadvaceti dětí jich rodiče patnáct přihlásili na kurz angličtiny jednu hodinu týdně. Vyučuje je tam jejich paní učitelka.

Maminka Zuzana Dvořáková ale takové lektorování nezastává. Pokud se rozhodne dceři platit angličtinu, vyžadují certifikované vzdělání. „Záleží mi na tom, aby na ni nemluvily české vychovatelky, ale rodilí mluvčí, nebo alespoň lektoři z jazykové školy. Mám pocit, že malé děti vnímají český akcent, kterého se lehce chytí," vysvětlila pětatřicetiletá Zuzana Dvořáková.

Někteří rodiče jsou zastánci toho, aby se děti prvně správně naučily mateřský jazyk. Ve školičce Kočička v Mladé Boleslavi mají na starosti dvouleté děti, které učí dobře vyslovovat česky. Zájem o angličtinu rodiče neupřednostňují. I tak se tamní učitelky rozhodly, že si vyčlení jeden den, kdy pojmenovávají věci kolem sebe v angličtině. „Myslím si, že angličtina se už stala standardem výuky a školky se předhánějí, aby spíše oslnily rodiče," mínila ředitelka školičky Helena Šádková.

Děti se učí tak, že o tom neví

Rodiče dnešních předškolních dětí vyžadují, aby se děti učily angličtinu. Tam, kde si nemohou dovolit rodilého mluvčího, pozvou si odborného lektora. I tak mají i jednoduché základy od „tety" smysl. Děti se učí nenásilnou formou her nebo písniček. Naučí se pár konkrétních slovíček. O detailnější gramatiku tu ani nejde.

„V předškolním vzdělávání se nejedná o výuku, ale spíše o seznamování se s jazykem. Osvojování cizího jazyka by mělo být co nejpřirozenější součástí běžného života a činností dětí," podotkla mluvčí ministerstva školství Jana Holíková.

Podle ní je při zařazení cizího jazyka do školního vzdělávacího programu nezbytné důsledné uplatňování forem a metod, které odpovídají potřebám, možnostem a celkové mentalitě předškolního dítěte a dodržovat podmínky, které stanovuje Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání.

Ve státní mateřské školce v Kladně má zájem o angličtinu jedna třetina rodičů. Na výuku k nim dochází učitel z jazykové školy, ale až po výchovných činnostech školky. „Nezáleží na tom, jestli jde o školku soukromou, nebo státní. Když mají někde rodilého mluvčího, je to výhoda, ale na zřízení nezáleží," sdělila ředitelka mateřské školy Pavla Uhrová.

Právě kvalita vyučujícího je pro rodiče také důležitá. V mateřské škole MiniSvět Mrač u Benešova kombinují několik metod a postupů. „Samozřejmě převažují herní aktivity, písničky a říkanky. Ale využíváme také aktivity Total physical response. Děti reagují na pokyny vyučujícího pohybem nebo jiným způsobem," popsala ředitelka Monika Kucková.

Při hodinách používají maňásky, obrázky, plyšáky nebo reálné předměty. Rodiče mohou zvolit ve školce dva typy kurzů. Skupinový před obědem nebo individuální.

Své učitele a učitelky si v Mrači proškolují. Absolvují nejrůznější specializované kurzy a školení určené přímo pro výuku angličtiny pro předškolní pedagogy, vzhledem k vývoji výuky angličtiny malých dětí se hodně zaměřují na metodiku a nové postupy.

Hlavně malé děti nepřetěžovat

Výběr kroužků a jejich četnost musí zvážit rodiče tak, aby to vyhovovalo psychickému vývoji dítěte. Pokud dítě navštěvuje více zájmových aktivit, může být v útlém věku přetěžováno. Ale je důležité si také uvědomit, že záleží na typu kroužku a na samotném dítěti. Podle ředitelky Moniky Kuckové bude určitě rozdíl mezi výukou angličtiny, která je pro děti náročnější, než třeba kroužek vaření či keramiky. Nejdůležitější je, aby dítě z činnosti prosperovalo.

Někteří rodiče se snaží využívat co nejvíce služeb, a tudíž své dítě přihlašují na více zájmových kroužků najednou. Když dítě přihlásí na kroužek, neznamená to hned, že ho kroužek bude bavit a bude jej zajímat.

Soukromá školka Malíčkov, která má také pobočku v Kladně, nabízí kroužky k tomu, aby rodiče i dítě zjistili, co ho vlastně baví. „Když se dítě přihlásí na kroužek, neznamená to hned, že ho kroužek bude bavit a bude jej zajímat. Máme děti, kterým docházku na kroužek doporučujeme. Třeba pohybový například pro zlepšení koordinace, když je dítě hudebně založené a hudba jej baví, tak nabízíme možnost tanečního kroužku či flétnu a podobně," informovala ředitelka Šárka Řezáčová.

V některých případech pak doporučí v kroužku pokračovat nebo ho o nějaký čas odložit. Každopádně přístup je velice individuální.

„Nemyslím si, že by děti byly přetěžované množstvím kroužků. Naopak. Určitě je pro dítě lepší se účastnit zájmového kroužku, kde potká nové kamarády, které mají stejné zájmy," pomyslela si Šárka Řezáčová. Dítě se zdokonaluje v nějaké oblasti, získává pocit sebeuplatnění a zdravého sebevědomí, což je lepší, než sedět zavřené doma u televize nebo DVD.

Soukromé školky nabízí výuku častěji

Seznamování s cizím jazykem v mateřské škole je jedna z činností, kterou mateřské školy nabízejí nad rámec vzdělávacího programu a záleží na ředitelkách a ředitelích školek, zda tuto činnost zorganizují. Postupně se angličtina stává hlavně standardem v soukromých školkách. Počty dětí ve třídách jsou nižší ,a umožňují tak lepší prostředí pro učení jazyka. Nevýhodou je pak vysoké školné oproti státním zařízením.

Ředitelka školky v Mrači si nemyslí, že by angličtina už byla stálým programem v mateřinkách. „Spousta školek nenabízí výuku angličtiny vůbec, některé školky se snaží v tomto ohledu vyjít rodičům vstříc, ale nejsem si jistá, zda efektivně," dodala Monika Kucková.

Česká školní inspekce navštívila v minulém školním roce 560 zařízení. Skoro v polovině z nich se angličtina nevyučuje. Sedmnáct procent jich nabízí jako součást školního vzdělávacího programu a třicet procent jako kroužky, z nichž někde je nabízí zdarma.

Odbornice na předškolní vzdělání Hana Splavcová:
Špatná výslovnost dítě poškodí

Vhodný lektor angličtiny už ve školce. Takový názor zastává Hana Splavcová, která je garantkou pro předškolní vzdělávání Národního ústavu pro vzdělávání.

Je dobré se učit jazyk už v tak útlém věku?

V předškolním období se dítě má seznámit s existencí jiných jazyků, národů, zemí. To je také popsáno v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání, který je pro mateřské školy závazným dokumentem. Výhody aktivního učení cizímu jazyku v útlém věku nejsou prokázány. Zcela přirozené je používání více jazyků pro děti z vícejazyčných rodin.

Není toho na malé děti mnoho, když chodí ještě do kroužků?

Každé dítě je jiné a má jiné potřeby. Co jednomu dítěti vyhovuje a je pro něj prospěšné, může být pro jiné dítě zatěžující a nevhodné. Rozhodnutí, zda dítě zapsat do kroužku je plně v kompetenci rodičů. Ti nejlépe znají své dítě a vědí, co potřebuje. Mateřské školy, které kroužky nabízejí, určitě s výběrem také pomohou. Rodičům bych doporučila, aby se řídili heslem, že méně je někdy více, a aby při volbě kroužku vycházeli ze zájmu a potřeb dítěte, věřili kvalifikovaným učitelkám a podporovali takové činnosti, na kterých se podílejí samy učitelky z dané mateřské školy. Dělají to většinou v odpoledních hodinách, dobrovolně a s láskou. Navíc vědí, co děti pro správný fyzický, psychický, emocionální i sociální vývoj potřebují, dokáží tak přizpůsobit činnosti individualitě dítěte.

Jsou učitelé ve školkách dostatečně proškolováni?

Střední pedagogické školy, vyšší odborné školy a pedagogické fakulty vzdělávající učitelky mateřských škol poskytují kvalitní vzdělání v oblasti pedagogiky, psychologie i estetických činností. Jazykové průpravě a didaktice pro výuku cizích jazyků v mateřské škole se věnují kurzy pořádané v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Podle jakých osnov se cizí jazyky vyučují?

V předškolním vzdělávání nejsou používány osnovy. Ty nahradil Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, podle kterého tvoří každá mateřská škola vlastní Školní vzdělávací program, který vychází z možností a podmínek dané školy. Pro výuku cizího jazyka v mateřské škole není zpracována žádná oficiální nebo doporučená metodika.

Jak dlouho by měla vyučovací hodina trvat a kolik by jich mělo být týdně?

Děti v mateřské škole nemají vyučovací hodiny. Nelze přesně určit, jak dlouho by měla lekce cizího jazyka či jiného kroužku trvat. Zpravidla se počítá s časem cca 30 minut, které ale nejsou naplněny jen výukou. Do daného času se počítá s motivačním cvičením, naladěním dětí i závěrečným uvolněním.

Jak často by se měl jazyk učit?

Pro výuku cizího jazyka v mateřské škole není rozhodující délka lekce ani jejich počet v týdnu. Základní potřebou pro dobrou výuku cizího jazyka je učitel s bezchybnou výslovností, tedy rodilý mluvčí nebo velmi vysoká úroveň znalosti jazyka. Správně vyslovovat v cizím jazyce, který chceme dětem představit, je nezbytností. Špatnou výslovností může učitel poškodit dítě na dlouhou dobu, nebo dokonce navždy.

Co by měl učitel ovládat?

Učitel nebo lektor cizího jazyka by měl znát základy vývojové psychologie a pedagogiky, aby byl schopen přizpůsobit se možnostem dětí a pracovat s jejich individualitou. Pro výuku jazyka v předškolním období je vhodnější zapojení do běžného programu než cílená lekce. Jazykově dobře vybavená učitelka se podílí na programu v mateřské škole tak, že jeden nebo dva dny v týdnu mluví na děti výhradně cizím jazykem při běžných úkonech.