Diskusi politiků i veřejnosti spustila snaha ministerstva vnitra získat objekt, který vojáci zcela opustili, i když ho před několika málo lety nákladně rekonstruovali na ubytovnu pro příslušníky benešovského pluku. Ten se však přestěhoval do Žatce a zájem o bydlení v objektu se prakticky rovnal nule.

Vnitro však objekt nechtělo pro své policisty nebo hasiče, ale hodlalo ho ho využít jako ubytovnu pro migranty z Asie či Afriky. Právě proti tomu se v Benešově vzedmula obrovská vlna nevole a následnou petici proti tomu podepsalo devatenáct tisíc lidí. Své k tomu řekla také benešovská radnice, jejíž lídři jednali se špičkami obou resortů.

Celníci a zeměměřiči

Ministerstvo vnitra nakonec ustoupilo od svého záměru. Benešov v tu dobu požádal o převod či odkoupení objektu pro vlastní potřeby. Jenže současně se o dům hlásily také dvě organizace státní správy - celníci a zeměměřiči z Katastrálního úřadu Benešov. A těm nakonec objekt bude patřit.

Proč, vysvětlovala přímo v Benešově při schůzce všech zainteresovaných stran generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu, jejíž úřad o převodu rozhodl. Benešov měl totiž v souboji se státem pouze morální, nikoliv zákonný nárok objekt získat.

To také vyjádřil nesouhlasným postojem při uvedené schůzce starosta Benešova Petr Hostek.  „Kde byli ti hrdinové, když objekt chtělo Ministerstvo vnitra? Kde byli celníci a katastrální úřad, když chtěl barák Chovanec? To byli tak malinkatí, že nebyli vidět a najednou vylezli a jsou to bojovníci," neodpustil si starosta Benešova Petr Hostek rýpnutí.

Situaci připodobnil cimrmanovskému kusu Dlouhý, Široký a Krátkozraký, kde princ Drsoň sděluje svému bratru Jasoňovi ohledně princezny vězněné obrem Kolodějem: „Ty ji osvobodíš a já si ji vezmu," zacitoval starosta Benešova klasika.

Přednostní právo

Ke stavu kolem kasáren se už dříve vyjádřil i ředitel Katastrálního úřadu Benešov Jaromír Vicari, když potvrdil, že se o možnosti získat objekt dozvěděl až v době, kdy jeho úřadu starosta Benešova nabídl prostor v objektu bývalé Komerční banky na Masarykově náměstí místo kasáren, o něž usiloval Benešov.

„Do té doby jsem ani netušil, že kasárna byla prohlášena jako nepotřebný majetek ministerstva obrany," řekl Jaromír Vicari a připomněl, že z jednání s městem ví, že se o objekt zajímalo už dříve. Okolností, která rozhodla o tom, že Pražská kasárna nezíská Benešov, je zákon, který stanoví přednostní právo státní správy před samosprávou.

Objekt kasáren si budou muset celníci a katastr, kteří přestěhováním, s nímž se počítá nejpozději do roka, stavebně přizpůsobit svým potřebám. Oba úřady pak budou ve státním, tedy prakticky ve svém, bez nutnosti platit nájemné.

Vyřešena je už nyní také problematika vyclívání kamionů. „Kamiony budou zajíždět k celním úkonům do areálu Vodohospodářské společnosti na okraji Benešova," potvrdila Yvona Matějková, mluvčí Celního úřadu pro Středočeský kraj.

Čtěte také: Jádro nového vojenského útvaru v Rakovníku má vzniknout do srpna