Čekací lhůty v domovech seniorů? Několik týdnů i let

Jeden konkrétní středočeský údaj nicméně existuje. Ze sběrů dat vyplývá, že průměrná čekací doba v domovech zařazených do Sítě sociálních služeb Středočeského kraje byla v roce 2018 315 dnů. V roce 2020 to pak bylo dnů 317. Doba se ale významně zkrátila, například v roce 2013 se průměrně čekalo přes 420 dnů, v některých zařízeních pro seniory to byly až čtyři roky.

Dočkal se po roce

Podobné je to pak v hlavním městě. Třeba manželé Novotní chtěli mít jistotu, že bude o otce ve stáří postaráno a podali proto žádost do domova seniorů s předstihem. „Tchán je zatím soběstačný, minulý podzim oslavil osmdesátiny a jeho zdravotní stav je přiměřený věku. Po smrti tchýně před pěti lety sešel, ale zvládá se o sebe postarat sám, má jen donášku obědů,“ prozradila Deníku Martina Novotná.

Žádost podali před dvěma roky. A po roce její tchán dostal možnost do domova seniorů nastoupit. „Překvapilo ho to. A odmítl, že to ještě zvládne doma. Jeho žádost ale mají stále v evidenci. S podobnými případy se setkávají ředitelé domovů seniorů často.

Život si u nás denně vezmou tři lidé. Zatím se to nemění

„Bohužel je mezi lidmi stále rozšířená představa, že jsou dlouhé pořadníky, a je proto potřeba se hlásit roky dopředu. Když jim pak zavoláme, že se uvolnilo místo a mohou například za měsíc nastoupit, odpovídají nám, že ještě dva roky vydrží,“ popsal Pražskému deníku Martin Benda, ředitel Domova pro seniory Slunečnice.

Stop stav na osmičce

Právě toto zařízení v Praze 8 je na tom v rámci metropole nejhůře. Od začátku roku má stop stav z důvodu rekonstrukce. V průměru jeden rok pak čekají senioři na přijetí do Domova pro seniory Elišky Purkyňové v Praze 6. „Jsou však ale žádosti, které musíme řešit okamžitě. Pokud žadatel vyžaduje čtyřiadvacetihodinovou péči a kombinuje se u něj špatný zdravotní stav se špatnou sociální situací, musíme jednat rychle,“ říká ředitelka Eva Kalhousová.

Podle Lucie Zelené, vedoucí sociálního úseku v Domově pro seniory Krč v Praze 4, je přijetí u každého žadatele individuální. „Každá žádost projde bodovací komisí. Důležitý je nejen zdravotní stav, ale také sociální situace. Proto někdo může být přijatý za měsíc, někdo například za půl roku.“ Delší čekací lhůty ale netrápí jen samotné čekatele a jejich rodiny, ale také vedení domovů seniorů.

Vývoj mezd: lépe se mají řidiči, hůře píáristé

„Často se nám stává, že jsou senioři přijati jinam, ale nám to neoznámí. Neexistuje totiž žádná centrální databáze, která by to evidovala. Proto je pak těžké říci, jak dlouho se u nás průměrně čeká na přijetí, když máme stovky žádostí, některé dokonce z roku 2005,“ popsal ředitel DS Slunečnice Martin Benda.

V DS Krč se zase setkávají s tím, že jim rodina žadatelů často nenahlásí úmrtí. „Bohužel nemáme kapacity na to, abychom průběžně dělali aktualizaci žadatelů. Děláme tedy ve volných chvílích to, že obvoláváme žadatele. Když má dotyčný číslo odpojené, tušíme, že se něco děje,“ vysvětlila vedoucí Lucie Zelená.

Kdo nechce čekat, volí domov mimo Prahu

Pokud se rodinní příslušníci o svého blízkého již nezvládají postarat, pak přicházejí na řadu mimopražská zařízení. „Pokud dotyčný senior nemá tak velké zdravotní problémy, ale rodina se již nezvládá vlastními silami postarat, většinou to řeší soukromými sociálními zařízeními mimo metropoli. Praha je na tom totiž s kapacitou zoufale,“ shrnuje ředitelka DS Elišky Purkyňové Eva Kalhousová.

Oslovení ředitelé se shodují, že délka čekání závisí i požadavcích samotných seniorů. „Někteří preferují jednolůžkové ubytování, jiní zase volí společnost a vícelůžkové ubytování. Někdo chce pokoj s toaletou a sprchovým koutem… V neposlední řadě záleží i na tom, zda se nám uvolní místo na mužském nebo dámském pokoji,“ přibližuje Václav Brácha, ředitel Domova Pod Kavčí Skálou na Praze-východ.

Od využití konopí po vakcíny: za Prahou startují nové výzkumné projekty

A jaké je tedy vodítko pro žadatele, že právě oni mají největší šanci se do domova seniorů dostat? „Jedná se o ztížený sociální a zdravotní stav. Dnes jsou domovy primárně určeny pro osoby, které potřebují zvýšenou péči. Má-li zájemce tedy přiznán příspěvek na péči III. nebo IV. stupně, případně jeho stav takovému stupni odpovídá, pak je vhodným zájemcem,“ dodal Brácha. Samostatnější senioři pak mají možnost zůstat ve svém domácím prostředí, kde mohou využívat terénní sociální či zdravotní služby – například pomoc s nákupy, donášky obědů či potřebnou zdravotní péči.