Potvrdila rovněž dřívější informaci, že setkání primátora hlavního města Zdeňka Hřiba (Piráti) s premiérem Petrem Fialou (ODS), kteří budou debatovat o možných řešeních, se uskuteční až 17. června.

Minimálně po dva dny, ve čtvrtek a v pátek, tak pražské KACPU zůstane uzavřeno a na místě bude fungovat pouze informační služba, která případné příchozí nasměruje na úřady a instituce, kde si administrativní nezbytnosti spjaté s pobytem v České republice budou moci vyřídit. Tedy především takzvané OAMPy neboli pracoviště odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, odbory cizinecké policie a případě pobočky úřadu práce.

Asistenční centrum lze posílit

Středočeský kraj stále provozuje KACPU v Kutné Hoře, kde jsou zástupci všech klíčových institucí k dispozici na jednom místě. Otevřeno má v pracovních dnech od osmé do sedmnácté hodiny a o víkendu rovněž od osmi, ale jen do dvanácti. Prozatím se nepočítá s tím, že by v reakci na uzavření pražského centra měla být provozní doba rozšiřována. „Je tam ale služba, která by do deseti minut mohla přivolat tým, který zajistí otevření v režimu 24/7, ujistila hejtmanka, že jediné aktuálně fungující středočeské KACPU je v případě potřeby připraveno i na nepřetržitý provoz.

Neočekává se však, že by to bylo zapotřebí – a podle slov Peckové by díky tomu, že se informace k uprchlíkům dostanou včas, mohla zátěž být rozprostřena rovnoměrněji po celé republice. Právě přetížením Prahy primátor Hřib vysvětluje rozhodnutí hlavního města asistenční centrum v metropoli uzavřít: nedává podle něj smysl registrovat běžence v místě, které se o ně z kapacitních důvodů nedokáže postarat; třeba nabídnout dětem místa ve školách. V metropoli prý vychází jeden ukrajinský občan na 15 místních, ve středních Čechách je to 25 – ale jsou i kraje, kde až na každého 55. obyvatele.

Hřib požadoval po představitelích státu mechanismy, které by zajistily rovnoměrnější rozdělování uprchlíků do celé republiky – nicméně nepochodil: svobodným lidem nelze nařizovat, kde mají pobývat (a zvláště za situace, kdy Pražané ochotně pronajímají byty, takže najít bydlení není pro příchozí vysloveně problém). Neuspěl ani s návrhem finanční motivace, kdy by se v regionech s volnými kapacitami vyplácely vyšší podpory; naopak v přetížených oblastech by se snížily. Ani takové řešení by podle slov ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nebylo legislativně v pořádku; nicméně ještě se povedou debaty.

Červenec v Kutné Hoře nic nezmění

Po uzavření asistenčního centra v Praze Pecková nepředpokládá, že by se systém pomoci uprchlíkům začal hroutit. Jednak z toho důvodu, že přicházejících běženců dlouhodobě ubývá – a také proto, že spoléhá na včasné informace o možnosti vydat se na OAMPy i další úřady. „Tady jsou ve státě, který poskytuje bezpečí,“ konstatovala hejtmanka na adresu uprchlíků. „Věřím, že to zvládnou jak oni, tak my,“ konstatovala.

Co se bude – nebo nebude – dít dál kolem KACPU v Praze, by mělo napovědět páteční jednání na úrovni primátor-premiér. Hřib už oznámil, že na přerozdělování uprchlíků bude nadále trvat; pokud to stát zaručí, je připraven KACPU opět otevřít. Také asistenční centra v některých dalších krajích však za dva týdny, od 1. července, mohou doznat změny svého fungování. Přestane platit nouzový stav, s čímž je spojena i změna týkající se úkolů krajů při zajišťování registrace uprchlíků.

Některé kraje, jež pociťují menší zátěž, už plánují, že dosavadní centra KACPU uzavřou – a pro tuto činnost vyhradí třeba jednu místnost na krajském úřadu nebo jiné menší prostory. V případě středočeského asistenčního centra v Kutné Hoře se prozatím počítá s tím, že i v červenci by mělo zatím fungovat ve stejném režimu jako dosud. Pak se uvidí: kraj zvolí řešení podle potřeby a vytíženosti.

Nával před uzavřením byl i jinde

Kutnohorské asistenční centrum v pondělí registrovalo 84 uprchlíků; pro 12 z nich bylo třeba zajistit ubytování. Společné centrum s hlavním městem v pražských Vysočanech zaznamenalo v pondělí 755 návštěvníků – a ubytovat potřebovalo 40 z nich. Návštěvnost centra v Praze možná poněkud překvapí: poslední dobou se sice stále pohybuje v řádu stovek, ale v uplynulých dnech bývalo toto číslo nižší – zpravidla začínalo dvojkou či trojkou – a někdy i jedničkou. Nynější nárůst počtu příchozích však hejtmanka nepovažuje za příznak možné změny trendu. Připomněla v té souvislosti květen, kdy kraj s ohledem na klesající zájem postupně uzavíral dvě ze tří KACPU zřízených ve středočeských městech: vedle Kutné Hory fungovala asistenční centra ještě v Mladé Boleslavi a v Příbrami.

„Po zkušenostech s jejich rušením víme, že vždy těsně před ukončením činnosti se zájem uprchlíků zvýšil. Předpokládám, že podobné je to u pražského centra. Následně pracovníci cizinecké policie a odborů azylové politiky zvládali zvýšený zájem na jejich pracovištích,“ odkázala Pecková na dřívější zkušenosti.

S adresou ve Středočeském kraji je podle úterního sdělení Zuzany Žídkové z krajského úřadu aktuálně registrováno 53 834 držitelů víz opravňujících k pobytu v souvislosti s válkou na Ukrajině. Práci zde již získalo 12,5 tisíce ukrajinských běženců – především v zemědělství, zahradnictví, službách a potravinářském průmyslu. „Potenciálně ekonomicky aktivních může být podle dat Úřadu práce ČR 34 644 lidí,“ odkázala Žídková na údaj, který se vztahuje k počtu osob ve věku mezi 18 a 65 lety. „Ovšem u žen je třeba zohlednit, že pečují o nezletilé děti – kdy ve Středočeském kraji je registrováno téměř 17 tisíc ukrajinských dětí do 15 let,“ doplnila.