V katedrále svatého Víta na Pražském hradě bude dnes od 10:00 sloužit mši pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Letos se ale neuskuteční tradiční pašijové hry, které zobrazují život a smrt Ježíše a na různých místech Hradu se konaly s přestávkami od 90. let. Důvodem je podle pražského arcibiskupství "množství administrativních a bezpečnostních překážek".

Kolem poledne pronese papež František z balkonu baziliky svatého Petra ve Vatikánu tradiční poselství Městu a světu.

Velikonoční nedělí končí takzvané třídení (triduum), které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a Boží hod velikonoční. Třídení v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, neboť obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.

Na tom, že se Velikonoce slaví vždy v neděli po prvním jarním úplňku, se shodl koncil ještě nerozdělené církve v roce 325. Termín svátků proto kolísá mezi 22. březnem a 25. dubnem.

Po neděli nastává pro křesťany doba, kdy prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení. Pro většinu ostatních jsou Velikonoce oslavou příchodu jara. Na Velikonoční neděli obvykle dívky malují vajíčka na pomlázku, s níž chlapci chodí v pondělí na koledu a mrskají děvčata z okolí. Důležitá je i příprava velikonočního pečiva. V Česku se pečou velikonoční bochánky neboli mazance, které jsou z kynutého těsta, obrazně připomínajícího nabývání hodnot. K velikonočním specialitám patří také jidáše a nádivka.