Že je třeba záchranářům poskytnout zázemí, kde tráví 12hodinové směny, odpovídající 21. století, řekl Bezděk Deníku v souvislosti se změnou, kterou si pochvalují záchranáři působící v Kostelci nad Černými lesy na Praze-východ. Přestěhovali se z nevyhovujících prostor v takzvaném teskobaráku v areálu někdejšího plicního sanatoria, kde podle slov primáře Roberta Kučery strávili 15 let. Podle slov ředitele krajské záchranky Jiřího Knora už tam byl problém vyhovět současným hygienickým normám.

Důstojné zázemí je zásadní věcí

„Nemůžu po záchranářích chtít, aby se po náročném výjezdu vraceli do nedůstojných podmínek,“ vysvětlil Bezděk stěhování do jiného pronájmu v domě, který město coby vlastník nechalo čerstvě zrekonstruovat. Stejně nahlíží i na další výjezdové základny. Aktuálně vede jednání o možnosti změny v Brandýse nad Labem rovněž na Praze-východ – a uvažuje se o dalších lokalitách; třeba o Benešově.

Dokonce Bezděk hovoří o tom, že by chtěl z pozice hejtmanství pomoci s hledáním nových prostor pro záchranáře i ve Slaném v kladenském okrese, byť tam nepůsobí Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje, jež je krajskou příspěvkovou organizací, ale jeden ze smluvních partnerů: Asociace samaritánů ČR. Z pohledu krajského radního však není na místě rozlišovat ve stylu „naši“ a „jiní“; podstatné jsou podmínky pro záchranáře v kraji jako celek. Jak radní zdůrazňuje, spojenost lékařů a záchranářů přináší i spokojenost obyvatel.

Dlouhodobým cílem je být „ve svém“

Právě v Kostelci najde záchranářská posádka útočiště v nově zabydlených prostorách jen zhruba na rok a půl. Pak se zde počítá se stěhováním do vlastních prostor. Trvalé stanoviště se bude stavět v části nynějšího silničářského areálu, který má několik výhod: především je v majetku kraje – a navíc lze odtud snadno vyjet na kutnohorskou výpadovku I/2. Ke stavbě bude využit kontejnerový modulární systém.

„Tento typ výstavby je flexibilnější, ekonomicky výhodnější, ekologičtější – a především méně časově náročný,“ konstatoval ředitel Knor. Pokud budou zkušenosti příznivé, středočeská záchranka by takto budovala i další stanoviště ve vybraných lokalitách. Dlouhodobým cílem je totiž tam, kde je to možné, stěhování z pronajatých prostor „do svého“.

Podle přírůstku obyvatel i dálnic

Do budoucna je podle radního Bezděka třeba přehodnotit i samotné rozmístění výjezdových základen v kraji. Tato síť musí reagovat na změny – jak ty aktuální, tak ty očekávané, řekl Deníku. S tím, že je třeba počítat nejen s tím, jak se v některých oblastech kraje – zvlášť v blízkém okolí hlavního města – výrazně zvyšuje počet obyvatel, ale také brát v potaz budoucí trasy dostavovaných dálnic, k nimž to záchranáři musí mít blízko. V rámci těchto plánů pomýšlí i na užší spolupráci s hasiči a s nemocnicemi.

Podoba moderní základny záchranářů
- Stanoviště sanitního vozu s elektrickou přípojkou
- Denní místnost se spojením s dispečinkem, s počítačem – ale i s televizorem a lednicí
- Samostatné pokoje pro jednotlivé členy posádky se šatnou, ale také se stolem s židlí a s lůžkem; každý vybavený i dobíjecí základnou pro vysílačku
- Kuchyňka
- Toalety a koupelna se sprchou
- Prádelna s pračkami pro praní záchranářského vybavení (na rozdíl od nemocnic s centrálním praním si 37 stanovišť záchranářů rozesetých po celém kraji zajišťuje praní individuálně)
- Sklad léčiv a zdravotnického materiálu
- Samostatný sklad pro uložení tlakových láhví s kyslíkem

Zdroj: vedoucí technicko-stavebního odboru ZZS Středočeského kraje Roman Chochola při popisu výjezdové základny v Kostelci nad Černými lesy