Kliknutím zvětšíteSkutečné počty obyvatel vyčíslují města různými způsoby. Například v Benešově odhadují údaj ze spotřeby vody nebo podle počtu nových domů a bytů. V Praze, jak se ukázalo v tomto týdnu, vycházejí z anonymizovaných údajů mobilních operátorů. A jinde zase sledují, jak rychle se plní popelnice u domů a zda stačí stanovená četnost svozu odpadu.
Benešov, kde podle údajů o trvalém pobytu žije kolem sedmnácti tisíc lidí, má ve skutečnosti nejméně dvacet tisíců obyvatel. „Kdyby se k trvalému pobytu přihlásili všichni, co tu žijí, měli bychom zcela jistě přes dvacet tisíc lidí. Daňové příjmy by byly hned vyšší,“ vysvětlil místostarosta Roman Tichovský.
Až o dvacet milionů korun ročně přichází Králův Dvůr na Berounsku, kde žijí přibližně dva tisíce lidí bez trvalého pobytu. „Jde ale opravdu jen o odhad. Ve vedení města jsem už devatenáct let a za tu dobu počet obyvatel našeho města vzrostl na téměř deset tisíc,“ řekl starosta Petr Vychodil.
„Když se ptám lidí, proč nemají v našem městě trvalé bydliště, podnikatelé odpovídají, že mají obavu z častých kontrol berounského finančního úřadu. Některým lidem zase přijde přihlašování k trvalému pobytu jako zbytečná práce,“ dodal Vychodil.
Jediným účinným nástrojem, který přiměje lidi k přihlášení, je podle něho podmínka trvalého pobytu v obci při zápisu dětí do mateřských a základních škol. „Pokud se lidé žijící v našem městě k trvalému pobytu přihlásí, přibydou do rozpočtu města další peníze, které budeme moci využít na rozvoj našeho města,“ doplnil Vychodil.
Problému s nepřihlášenými obyvateli čelí už dlouhé roky i Milovice na Nymbursku. Podle starosty Lukáše Pilce však problém nemá snadné řešení. „Na základě našich odhadů se počet takových lidí pohybuje kolem dvou a půl tisíce. Je to například tím, že část lidí kupuje byty za účelem pronajímání. Řada nepřihlášených jezdí za prací třeba do Mladé Boleslavi nebo do Prahy a u nás ve městě v podstatě jen přespávají,“ vysvětlil starosta.
Při příspěvku pohybujícím se od osmi do dvanácti tisíc korun na osobu tak město přichází ročně až o desítky milionů korun. „Už jsme uvažovali o různých nápadech, včetně zmírnění poplatků při trvalém přihlášení. Ale těch lidí je stále zhruba stejný počet,“ konstatoval Pilc.
V obcích na Kladensku na dosah hlavního města žije podle odhadů až pětina lidí, kteří mají trvalé bydliště jinde, většinou v Praze. Přímo v Kladně radnice přiznává, že nemá žádné zákonné možnosti, jak se s touto situací vypořádat.
„Ani si netroufáme odhadnout, kolik lidí bez trvalého pobytu na Kladně dlouhodobě žije. Že se tak děje, vidíme například na svozu odpadu, kdy objem nádob a periodicita svozů je nastavena podle počtu trvale hlášených osob - a především na sídlištích často výrazně nedostačuje. Samozřejmě bychom byli velmi rádi, kdyby lidé trvale žijící na Kladně měli ve městě i hlášený pobyt," řekla mluvčí kladenské radnice Lenka Růžková.
Na druhou stranu jsou města, kde se podobnými úvahami příliš nezabývají. Patří mezi ně například Rakovník. „Žádný takový odhad nemáme. Kvůli povinnému údaji v občanském průkaze pouze registrujeme 603 lidí přihlášených k trvalému pobytu na obecním úřadě. Jde pouze o evidenční záležitost a město tito občané nic nestojí,“ vysvětlila mluvčí radnice Kateřina Hradilová.
Podobné to je i v Kutné Hoře. „Evidujeme pouze občany, kteří mají trvalé bydliště přihlášené na adrese úřadu, těch je 993. O nich nevíme, zda reálně ve městě bydlí, nebo ne,“ řekla místostarostka Silvie Doušová. Ovšem i v Kutné Hoře pokaždé s napětím sledují aktualizaci údaje o počtu obyvatel žijících ve městě, neboť se od něj odvíjí podíl na daňovém výnosu obce ze sdílených daní.
Například v Unhošti na Kladensku odhadují počet místních lidí bez trvalého pobytu na tisíc. Problém sílí i kvůli chatovým osadám v okolí, kde žije také velké množství lidí po celý rok, hlášeni jsou ale jinde. „Vzhledem k výši rozpočtového určení daní na trvale hlášeného obyvatele tím naše město přichází o více než deset milionů korun, což je v rozpočtu města významná částka,“ potvrdila starostka Iveta Koulová.
V Poříčí nad Sázavou na Benešovsku žije podle oficiálních dat asi třináct set obyvatel, v letních měsících se ovšem jejich počet až dvojnásobí. „A to je pro nás velký problém,“ potvrdil starosta Jan Kratzer. Rekreanti zatěžují systém služeb, ale nepřispívají na něj, protože daně platí v místě trvalého pobytu. „Jediná přímá daň, která k nám od nich přijde, je z nemovitostí. Ta je ale v řádech pouhých stokorun,“ připomněl Kratzer.
Města vycházejí při svých propočtech pouze z toho, kolik lidí u nich nemá trvalý pobyt, ale ve městě dlouhodobě žijí. Přehled o opačných případech, tedy o místních lidech, kteří žijí jinde - v případě Středočechů obvykle v Praze – ovšem nemají. A tak je do svých kalkulací nezapočítávají. Podíl na daních od těchto lidí by přitom čísla uváděná radnicemi snížil. Propočty také nezahrnují peníze, které lidé ve městech utratí u místních obchodníků a podnikatelů.
17
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
