Nepřesné, neohleduplné, dražší. Tak vidí hejtmanka testování školáků

Antigenním testům také Pecková vytýká nepřesnost a nespolehlivost, kdy je prý častý zejména falešně negativní výsledek (u dětí, pro něž mnohdy bývá příznačná nižší virová nálož, nákazu neodhalí); právě proto zmiňuje „falešný pocit bezpečí“. A pokud vyjde antigenní text pozitivně, musí stejně následovat konfirmace: ověření PCR metodou v rámci státem provozovaného systému – kdy dítě slovy hejtmanky po „mělkém“ šťourání v nose ve škole ještě v odběrovém centru absolvuje šťourání „hluboké“. Nově navíc Pecková nabízí také „kupecké počty“.

Co opravdu vyjde levněji?

„Logiku státu“ týkající se využívání méně přesných antigenních testů na úkor vyhodnocování odebraných vzorků přesnější PCR metodou podle hejtmančiných propočtů neodůvodní ani údajné úspory. Pokud počítá náklady na testování 500 dětí za jeden týden, dospívá k celkové částce 214 715 Kč, zatímco při využití PCR metody dosahuje její součet 102 725 Kč (při započítání nejlevnější nabídky; levněji by to však podle ní vyšlo i s tou nejdražší; jen by rozdíl nebyl tolik přesvědčivý). Pořízení antigenních testů sice vyjde levněji – připočítává však ještě náklady na konfirmaci pozitivních výsledků antigenních testů novým testováním metodou PCR, což je spojeno s vyššími platbami od zdravotní pojišťovny.

Testování dětí ve školách? Nejen antigenní, ale i metodou PCR

„Státem vysoutěžený test Lepu vyjde na 65 korun. Dvakrát týdně to máme 130 korun za to, že víme, že nic nevíme. Pokud se něco dozvíme a test má dítě pozitivní, pak víme, že to nevíme jistě – a je nutno antigenní test překontrolovat testem PCR,“ uvedla hejtmanka. Právě s konstatováním, že „po šťourání mělkém nastupuje šťourání hluboké“. Od nepříjemného pocitu k ještě nepříjemnějšímu.

„Pokud je dítko pozitivní v pondělí, ostatní spolužáci chodí dál do školy. Pokud bude pozitivní ve čtvrtek, jdou ihned do karantény všichni. Tohle naprosto nechápu,“ podivuje se (souvisí to s předpokladem, že o víkendu nebyli spolužáci v kontaktu a nemohli se nakazit vzájemně). Avšak zůstává u svých výpočtů: pokud PCR test pozitivitu potvrdí, musí na něj i všichni lidé, které dítě potkalo za poslední dva dny. Proto připočítává platby zdravotní pojišťovny za testování spolužáků, učitelů a rodiny.

Do protikladu dává Pecková cucací vzorky testované PCR metodou rovnou, což Středočeský kraj už opakovaně uplatnil v předurčených školách – a nyní se zvažuje zavedení ve středočeských školách speciálních (pro děti s různými formami poruch a handicapů). „Laboratoře rychle zareagovaly na poptávku a ceny PCR testů v nabídkách pro školy významně zlevnily. Umožnilo jim to takzvané poolování, které mezi dětmi ve školách, kde bude prevalence rozhodně nižší než pět procent, má smysl,“ uvedla hejtmanka k postupu založenému na smíchání vzorků od více dětí, kdy se k testování jednotlivců přistupuje až ve chvíli, pokud tato společná směs vyjde pozitivně. To vše navíc bez toho, že by děti byly stresovány – a bez nutnosti dalšího ověřování.

Proč věci neuspořádat jinak?

Stát však nemá zájem, durdí se Pecková. Mimo jiné prý s argumentem, že na takto rozsáhlé PCR testování nemají laboratoře kapacity a tyto testy jsou drahé. Firmy, které laboratoře provozují, však podle ní nikdo nekontaktoval, aby s nimi za stát řešil kapacity či možnosti zlevnění. Středočeská hejtmanka dokonce naznačuje, že skutečné náklady zatím nikdo nepočítal.

Nových případů covidu je nejméně od listopadu. Počet mrtvých překročil 28 tisíc

„A myslíte, že by stát něco neorganizoval úplně celé centrálně a nechal rozhodnutí na školách nebo rodičích – a těm, kteří se rozhodnou pro testování kvalitnějšími testy PCR, třeba uhradil částku, kterou stojí testy antigenní – a zbytek by si zřizovatel školy a rodiče třeba doplatili? Ne. To nečekejte,“ odsuzuje přístup státu Pecková. Pohoršuje se navíc nad zjištěním, že v porovnání Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR patřily státem nakoupené antigenní testy k nejhorším ze všech posuzovaných. A školám k nim nedorazily stojánky. „Ty učitelé vyráběli z plat od vajíček, kusů dřevěných špalíčků v dílnách nebo čtvrtek papíru – a vlastně si zopákli takovou variaci na šití roušek,“ poznamenala hejtmanka.

Její slova vyvolala na sociálních sítích značný ohlas – přičemž většina reakcí na twitteru se malinko odlišuje od převažujícího mínění na facebooku. Najít lze zhruba tři základní okruhy ohlasů. Menšina v jejích slovech vidí předvolební propagandu; s cílem kritizovat vládní kroky za každou cenu. Dále lze zaznamenat mínění, že to, co Pecková předpokládá, je sice hezké – v jejích výpočtech však chybí zakalkulovat jeden základní faktor, který může mnohé vysvětlit: provize. Většina příspěvků je nicméně jednoznačně pochvalná a souhlasná – a shrnout je lze asi takto: už aby to začalo fungovat právě tak, jak hejtmanka navrhuje.

Že to jde, ukazuje pondělní zkušenost z Říčan. Tamější základní škola Magic Hill nabídla díky spolupráci s externí laboratoří možnost provedení PCR testu přímo na místě. Využila toho třetina žáků, konstatovala jednatelka školy Martina Olivová. „Nemusí tak na čtvrteční test – a pro rodiče je to mnohem jistější a komfortnější záležitost,“ shrnula souvislosti.