Stručně a zjednodušeně: metropole chystá pozemní železniční tunely, kterými by regionální vlaky projížděly z jednoho konce města na druhý – a díky tomu by mohly zastavovat přímo v centru. V plánu je zřízení nových podzemních stanic – a možná i většího podzemního nádraží. Jak přesně by mohla zvažovaná síť „metra S“ vypadat, má napovědět chystaná studie proveditelnosti pražského železničního uzlu, z níž má vzejít návrh řešení kolejových propojení, které pro Prahu a okolí přinese největší užitek. Pro Správu železnic ji připravuje konsorcium SP ŽUP v čele se společností Mott MacDonald CZ; hotová má být do konce příštího roku.

Inspirace ze zahraničí

Nejde o místní nápad. Inspiraci hledá Praha v zahraničí – a to v řadě míst Evropy, kde podobný systém už funguje. Například v Mnichově, v Lipsku nebo ve Stockholmu – ale třeba i v Berlíně, Curychu, Frankfurtu nad Mohanem, Madridu, Miláně i v dalších městech. Vedle přivedení příměstských vlaků přímo do samého centra Prahy má „metro S“ navíc uvolnit koleje pro vysokorychlostní vlaky, a tudíž přispět i ke zrychlení dálkové dopravy.

Rekonstrukce tramvajového pásu v ulici Komunardů, Bubenské nábřeží.
Na Bubenském nábřeží začala oprava tramvajové trati, výluka potrvá do prosince

Požadavek na výrazné navýšení kapacity pražské železniční sítě kvůli přivedení vysokorychlostních tratí do metropole byl ostatně jedním z hlavních podnětů ke vzniku projektu. Ten ale má také pomoci výrazně zkrátit intervaly na příměstských linkách železnice, které by se tak mohly stát skutečně klíčové pro propojení hlavního města s podstatnou částí jeho okolí. Za současného „přiblížení“ centra Prahy lidem i ze vzdálenějších oblastí Středočeského kraje. Takový vlak by na páteřních linkách mohl jezdit třeba i každých sedm a půl minuty. To je dnes vyloučeno – přičemž problém nepředstavují peníze. Limitem jsou kapacita tratí a jejich technické možnosti.

Velké změny pro Prahu

Pražané by jistě ocenili, že nový projekt, pokud bude uskutečněn, odlehčí linkám tradičního metra – tramvajím také – a podzemní vlaky příměstských linek by nabídly i bezkonkurenčně nejrychlejší cestování mezi okrajovými částmi metropole a centrem. V něm by mohly zastavovat pod Václavským a Karlovým náměstím či na Albertově nebo na náměstí Bratří Synků. Hlavní nádraží by pak mohlo zůstat vyhrazeno vlakům dálkovým a vysokorychlostním.

V projektu Bidli v Libři se staví nízkoenergetické domy.
Sháňka po nízkoenergetických domech: V okolí Prahy o ně stoupá zájem

Studie proveditelnosti má také mimo jiné prověřit možnost zajíždění vysokorychlostních vlaků na letiště. Jinak by vlaky z letiště a Kladna měly jezdit na modernizované Masarykovo nádraží – nicméně část z nich by případně mohla být vedena i plánovanými tunely s propojením na linky v berounském a benešovském směru. I to mají tvůrci studie posuzovat. Její výsledky napoví, jak lze železniční síť v hlavním městě proměnit – a to včetně nových projektů na dosavadní železniční infrastruktuře, připomněl za Správu železnic náměstek ředitele Stavební správy západ Jakub Bazgier. „Mezi tyto projekty patří modernizace trati Praha–Letiště Václava Havla–Kladno, rekonstrukce úseku Praha hl. n.–Praha Smíchov a zdvoukolejnění úseku Branický most–Spořilov,“ připomněl.