Kliknutím zvětšíteZměny se týkají především povinného očkování kojenců hexavakcínou proti záškrtu, tetanu, černému kašli, haemophillus influenze b, žloutence B a dětské obrně, o němž se hlavně mezi matkami často diskutuje kvůli obavám z vedlejších účinků: alergických reakcí, vysokých teplot – a dokonce i křečí. Na miminkovsko-maminkovských serverech lze narazit i na časté debaty o tom, ve kterém věku je nejvhodnější s očkováním začít.
Mění se očkovací schéma
Zásadní změnou je, že se základní očkování hexavalentní očkovací látkou změnilo ze schématu 3+1 na 2+1, upozornila ředitelka Rumlová. Míněny jsou dvě dávky průběhu prvního roku života dítěte, podané v intervalu dvou měsíců mezi první a druhou dávkou, a třetí dávka podaná mezi jedenáctým a třináctým měsícem věku. Pokud ovšem zdravotní stav dítěte podání očkovací látky vylučuje, je možné i očkování v pozdějším věku. „Obdobně se postupuje i v případě dětí cizinců pobývajících na území České republiky nebo dětí, jejichž očkování bylo zahájeno v zahraničí,“ poznamenala Rumlová.
U nedonošených dětí platí pro základní očkování hexavalentní látkou jiná pravidla: uplatní se schéma 3+1. Očkuje se třemi dávkami podanými v intervalech nejméně jednoho měsíce – a čtvrtá následuje nejméně šest měsíců po podání třetí dávky. Ve všech případech také existuje možnost záměny hexavakcíny za alternativní očkovací látku, pokud je k tomu závažný důvod.
Odklad z pěti na šest let
Dětem na pomezí kojeneckého a batolecího věku je určeno očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. To lze zahájit již od 13. měsíce věku – nejpozději však do dovršení osmnáctého měsíce. Druhá dávka se nově podává později: posouvá se od dovršení pátého roku věku dítěte do dovršení šestého roku.
Do nové práce s odolností
Dospělých – ale jen omezeného okruhu – se týkají změny v takzvaném zvláštním očkování. Novinkou je očkování proti spalničkám u osob, které jsou nově přijímány do pracovního nebo služebního poměru na pracovišti infekčním nebo dermatovenerologickém (tedy s výskytem kožních a pohlavních chorob).
Změny se dotknou také peněz
Rozsah preventivní péče ve formě očkování určuje zákon o veřejném zdravotním pojištění. I zde dochází od roku 2018 ke změnám týkajícím se úhrad:
- očkování proti lidskému papilomaviru je rozšířeno – nově je hrazeno i chlapcům, je-li očkování zahájeno od dovršení třináctého do dovršení čtrnáctého roku věku;
- mění se hrazení očkování u osob s poruchou imunity u pacientů po transplantaci kmenových hemopoetických buněk i u dalších skupin včetně lidí, kteří prodělali invazivní meningokokovou nebo pneumokokovou infekci;
- v rámci očkování seniorů nad 65 let věku proti pneumokokovým infekcím schvaluje hrazené očkovací látky ministerstvo zdravotnictví; zveřejňuje je formou sdělení ve Sbírce zákonů.
Očkování se zdaleka netýká jen dětí
Vyhláška o očkování proti infekčním nemocem člení vakcinaci na několik typů:
a) pravidelné očkování, v jehož rámci jsou děti v České republice očkovány proti tuberkulóze (děti z rizikových skupin), proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae b, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B, proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, proti pneumokokovým nákazám a proti virové hepatitidě B;
b) zvláštní očkování proti virové hepatitidě A a virové hepatitidě B a proti vzteklině;
c) mimořádné očkování, kterým se rozumí očkování fyzických osob k prevenci infekcí v mimořádných situacích;
d) očkování při úrazech, poraněních, nehojících se ranách a před některými léčebnými výkony, a to proti tetanu a proti vzteklině;
e) očkování, provedené na žádost fyzické osoby, která si přeje být očkováním chráněna proti infekcím, proti kterým je k dispozici očkovací látka.
Zákon o veřejném zdravotním pojištění stanoví, že vedle očkování proti vzteklině, tetanu a tuberkulóze jsou hrazena ještě následující očkování:
- proti chřipce u pojištěnců nad 65 let věku, u pojištěnců po splenektomii nebo po transplantaci krvetvorných buněk, u pojištěnců, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, dýchacích cest nebo ledvin či diabetem a u pojištěnců umístěných ve zdravotnických zařízeních poskytovatele dlouhodobé lůžkové péče nebo v domovech pro seniory (a také v domovech pro osoby se zdravotním postižením či v domovech se zvláštním režimem);
- proti pneumokokovým infekcím, pokud byly všechny dávky očkovací látky aplikovány do sedmého měsíce věku pojištěnce; hrazenou službou je dále i očkování provedené po uplynutí lhůt stanovených v tomto ustanovení, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek očkovacích látek z důvodu zdravotního stavu pojištěnce;
- proti lidskému papilomaviru, je-li očkování zahájeno od dovršení třináctého do dovršení čtrnáctého roku věku;
- proti invazivním meningokokovým infekcím, pneumokokovým infekcím, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae typ b a proti chřipce, a to u pojištěnců s porušenou nebo zaniklou funkcí sleziny (hyposplenismus nebo asplenie), pojištěnců po autologní nebo allogenní transplantaci kmenových hemopoetických buněk, pojištěnců se závažnými primárními nebo sekundárními imunodeficity, které vyžadují dispenzarizaci na specializovaném pracovišti nebo u pojištěnců po prodělané invazivní meningokokové nebo invazivní pneumokokové infekci;
- očkování pojištěnců nad 65 let věku proti pneumokokovým infekcím (hrazené očkovací látky a přípravky schvaluje ministerstvo zdravotnictví na základě doporučení Národní imunizační komise).
Zdroj: Krajská hygienická stanice Středočeského kraje
136
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
