Publikum tvořily většinou ženy a dívky a už od prvních tónů úvodní skladby Na zotavenou panovala v sále perfektní atmosféra. Hity jako Malotraktorem, Žlutý dvojplošník či Vlajky vlají, na kterou muzikanti rozdali fanynkám v prvních řadách vlaječky, jež chvíli před tím vlastnoručně lepili v šatně, rozezpívaly okamžitě celý sál.

Charismatický Jiří Macháček tančil, svlékal sako, políbil fanynku v první řadě i nechal zazpívat sborové hodně štěstí kytaristovi a autoru hudby u všech písní Tomáši Polákovi, slavícímu ten den narozeniny. „Je tu někdo z Čáslavi?“ optal se Macháček zhruba uprostřed koncertu a několik paží se opravdu vztyčilo. „V Čáslavi se narodil vynikající režisér Miloš Forman, který dnes zemřel a další písničku bychom mu chtěli věnovat,“ zabrousil frontman na smutnější téma a s kapelou zahráli skladbu Hurá.

Vtipná proměnlivá scéna dotvářela náladu písniček, ať už se na ní napínala plachta, rotovala disko koule, vlály vlajky nebo se třepetaly dámské kalhotky větších velikostí v dalším hitu Kalhotky si sundej. Regulérní koncert ukončily skladby Snadné je žít a ta, která dala celé koncertní šňůře název. „Už jsme se chtěli převlékat, ale slyšeli jsme v šatně něco jako ještě jednu, tak co kdybychom dali dvě?“ uvedl Macháček přídavkové Slepic pírka a Mávej.

Pak už se zpocení a vyzpívaní návštěvníci rozcházeli do příjemné jarní noci, která pro mnohé ještě zdaleka nekončila, vzhledem k absenci předkapely bylo totiž pouhých dvaadvacet hodin.