Letošní rok byl poznamenán téměř pětiměsíčním lockdownem provozoven. Například v rakovnickém pivovaru Bakalář byl tento rok srovnatelný s loňským. Oproti roku 2019 ovšem klesly prodeje sudového piva zhruba o 17 procent a prodeje lahvového a plechovkového piva stouply o 30 procent. „Co se týče tržeb, přesné výsledky budeme znát až po vyhodnocení celého roku, ale určitě nedosáhneme na zisk, který jsme vytvořili v předloňském roce. Příčinou je nižší ziskovost u lahvového piva ve srovnání s pivem sudovým,“ vysvětlil ředitel pivovaru Jiří Kovář.

Naopak exportní trhy do zahraničí, především do Ruska, zaznamenaly nárůst prodeje. „V letošním roce očekáváme nejvyšší prodej v novodobé historii pivovaru,“ konstatoval Kovář.

V nedalekých Krušovicích i přes nepříznivé podmínky zaznamenali mírný nárůst prodeje. „Stejně jako celý trh i naše prodeje sudového piva celkově poklesly, nicméně je kompenzoval růst plechovek,“ potvrdil Michal Rouč, ředitel krušovického pivovaru.

Naopak v benešovském pivovaru Ferdinand předpokládají značný pokles prodeje oproti předloňskému roku. „Náš předběžný odhad je kolem třiceti procent. Největší propad vidíme u sudového piva, kde oproti roku 2019 zaznamenáváme více než padesátiprocentní pokles,“ přiblížil Ladislav Lojka z oddělení marketingu. Pivovar Ferdinand využívá pro nefiltrovaná piva především PET lahve, u nichž je v porovnání s předloňským rokem vidět naopak dvacetiprocentní nárůst.

Z vystoupení vokální skupiny KrisKros v kostele v Uhlířských Janovicích.
PODÍVEJTE SE: Vokální skupina KrisKros zaplnila kostel v Uhlířských Janovicích

Také slánský pivovar Antoš, který se soustředí na domácí trh, má za sebou složitý rok. V prvních měsících byl odbyt sudového piva mizivý, celoroční tržby však nakonec mohou převýšit i ty předloňské. „V polovině roku jsme totiž rozjeli stáčení lahví na automatické stáčecí lince a podařilo se nám lahvové pivo zalistovat na více odběrných míst, i do několika obchodních řetězců. V lahvích máme nárůst prodejů oproti roku 2019 o 34 procent. I sudové pivo od poloviny roku zvýšilo svůj prodej, takže tržby by mohly být pravděpodobně vyšší než loni i předloni,“ uvedl David Kudláček, jednatel společnosti Slaneebeer.

Tuzemské prodeje Plzeňského Prazdroje, pod který patří i Velkopopovický Kozel, za prvních devět měsíců meziročně zaostávají za loňským rokem o zhruba 8 procent, za rokem 2019 dokonce o 12 procent. „Důvod je zřejmý, od ledna do května byl omezen provoz hospod a restaurací, které jsou pro nás standardně důležitým prodejním kanálem. Tyto ztráty zatím nic nedokázalo vykompenzovat, ani dobré léto, ani prodej balených piv v obchodech,“ konstatoval Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Poslední čtvrtletí ukazuje, že ani předvánoční prodej nedokáže v Plzeňském Prazdroji navázat na předcházející roky, a to i kvůli opětovným omezením fungování restaurací.

Lorecký rybník, zvaný Lorčák, v Kutné Hoře.
Kutnohorský Lorčák se dočká obnovy. Kropení trávníku na Spartě to neohrozí

Právě podzimní opatření znamenala značný odliv zákazníků gastro podniků. Podle ředitele Tradičního pivovaru v Rakovníku Jiřího Kováře jsou tržby mnoha restaurací na hraně a řada provozovatelů uvažuje o uzavření podniků. „Začalo to už zákazem kouření v restauracích a covidová doba tomu nepomáhá - omezení provozu, obavy zákazníků z nákazy… To vše způsobilo odliv návštěvníků z restaurací do různých klubů a garáží, kam si skupina kamarádů koupí sud piva. Nebo nakoupí lahvové pivo v supermarketu a odnesou si ho domů,“ popsal nový trend Kovář.

Také Ladislav Lojka z Pivovaru Ferdinand sleduje změny v chování zákazníků restauračních zařízení už od první vlny pandemie. „Loni, jakmile došlo k rozvolnění, byla ještě spousta z nich zpět, letos už tomu tak bohužel není. Značná část lidí se naučila objednávat si jídlo domů, další hosty odradilo nařízení o kontrole očkování. Samozřejmě jsou rozdíly podle krajů a v Praze, ale ten úbytek je velký. Co víme, tak provozovatelům klesly tržby zhruba o polovinu,“ poznamenal Lojka a rovněž poukázal na vznikající soukromé kluby pro uzavřené skupiny, které jsou pro místní lidi alternativou hospody.