Možnost prohlédnout si klenoty při každé příležitosti provází velký zájem lidí. I tentokrát se hned první den už před otevřením expozice vytvořila před katedrálou dlouhá fronta zájemců. Někteří lidé čekali již od půl čtvrté ráno.
Svatováclavská koruna, královské žezlo, jablko a spolu s nimi i Korunovační kříž jsou stejně jak v roce 1929 vystaveny v původní vitríně, navržené architektem Gočárem. Součástí expozice je i mimořádné vystavení relikvie (lebky) sv. Václava ve Svatováclavské kapli katedrály a vitrína s textilními součástmi souboru korunovačních klenotů – královským pláštěm s hermelínovým límcem.
V jižní boční lodi katedrály doplňují celý výstavní projekt dvě vitríny, jedna s koženými pouzdry na korunu, žezlo a jablko, druhá s pohřebními klenoty Přemysla Otakara II., jejichž podoba je připomínkou nedochovaných insignií českých králů z rodu Přemyslovců.
Výstava bude každý den otevřena od 9 do 17 hodin. „Z provozních důvodu, stejně jako v minulých letech, se nebudou vydávat žádné časové ani jiné vstupenky a návštěvu nelze rezervovat,“ uvedl Vít Novák z Kanceláře prezidenta republiky.
Koruna, žezlo a jablko jsou trvale uloženy v korunní komoře v chrámu sv. Víta, roucho je uchováváno ve speciálním klimatizovaném depozitáři ve Sbírkách Pražského hradu.
Korunní komora v chrámu sv. Víta, v níž jsou korunovační klenoty českých králů uloženy, je bez nadsázky nejnepřístupnější místo na Pražském hradě. Dveře, stejně jako pancéřová skříň na klenoty, mají sedm zámků a k jejich otevření a vyzdvižení klenotů se musí sejít sedm držitelů klíčů: prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy.
Tradice sedmi klíčů vznikla poté, co v roce 1791 král Leopold II. vyhověl žádostem českých stavů o vrácení klenotů z Vídně do Prahy. Byly uloženy v chrámu sv. Víta na Hradě, tentokrát v korunním archivu za Svatováclavskou kaplí, za železnými dveřmi s pěti zámky. Vyhrazena jim byla zvláštní skříň, opatřená dalšími dvěma zámky, k nimž dostali klíče dva strážci klenotů. I když se později místo jejich uložení měnilo, tradice se sedmi klíči se udržela.
Svatováclavská koruna
Klenot zhotovený ze zlata vysoké ryzosti (21 - 22 karátů), zdobený drahými kameny a perlami je v korunovačním souboru nejstarší. Váží téměř dva a půl kilogramu, i s křížkem je vysoká 19 cm, v průměru má rovněž 19 cm a každý ze čtyř dílů čelenky měří 14,5 cm. Ke své korunovaci v roce 1347 ji dal zhotovit Karel IV.
Jablko
Jablko je zhotovené ze zlata vysoké ryzosti (18 karátů), váží 780 gramů a je vysoké 22 cm. Sestává ze dvou zploštělých polokoulí spojených ozdobným prstencem a završených poměrně velkým křížkem. V bohaté ornamentální výzdobě jablka dominují drahé kameny a perly, detailem jsou drobné postavičky šesti sfing, které tvoří podnož kříže.
Žezlo
Žezlo je zhotovené ze zlata téže ryzosti (18 karátů) jako jablko, je 67 cm dlouhé a váží 1013 gramů. V souboru korunovačních klenotů nahradilo žezlo z doby Karla IV. Je zdobeno čtyřmi safíry, pěti spinely a šedesáti dvěma perlami.
Plášť
Korunovační plášť, uchovávaný na Pražském hradě, je zhotoven z luxusní hedvábné tkaniny zvané zlatohlav. Je 312 cm široký, od krčního výstřihu do konce vlečky 236 cm dlouhý. Po celém obvodu je lemován hermelínem - zimní bílou kožešinou hranostaje. Badatelům se ho podařilo přesněji zařadit do počátku 17. století, nejspíš do doby Ferdinanda II.