Možnost prohlédnout si klenoty při každé příležitosti provází velký zájem lidí. I tentokrát se hned první den už před otevřením expozice vytvořila před katedrálou dlouhá fronta zájemců. Někteří lidé čekali již od půl čtvrté ráno.

Svatováclavská koruna, královské žezlo, jablko a spolu s nimi i Korunovační kříž jsou stejně jak v roce 1929 vystaveny v původní vitríně, navržené architektem Gočárem. Součástí expozice je i mimořádné vystavení relikvie (lebky) sv. Václava ve Svatováclavské kapli katedrály a vitrína s textilními součástmi souboru korunovačních klenotů – královským pláštěm s hermelínovým límcem.

V jižní boční lodi katedrály doplňují celý výstavní projekt dvě vitríny, jedna s koženými pouzdry na korunu, žezlo a jablko, druhá s pohřebními klenoty Přemysla Otakara II., jejichž podoba je připomínkou nedochovaných insignií českých králů z rodu Přemyslovců.

Barokní kostel Panny Marie Vítězné v Karmelitské ulici. V kostele se od roku 1628 nachází světově proslulá vosková soška španělského původu, takzvané Pražské Jezulátko.
Správci uzavřou Pražské jezulátko, Babiš by ho podle nich zneužil ke kampani

Výstava bude každý den otevřena od 9 do 17 hodin. „Z provozních důvodu, stejně jako v minulých letech, se nebudou vydávat žádné časové ani jiné vstupenky a návštěvu nelze rezervovat,“ uvedl Vít Novák z Kanceláře prezidenta republiky.

Koruna, žezlo a jablko jsou trvale uloženy v korunní komoře v chrámu sv. Víta, roucho je uchováváno ve speciálním klimatizovaném depozitáři ve Sbírkách Pražského hradu.

Korunní komora v chrámu sv. Víta, v níž jsou korunovační klenoty českých králů uloženy, je bez nadsázky nejnepřístupnější místo na Pražském hradě. Dveře, stejně jako pancéřová skříň na klenoty, mají sedm zámků a k jejich otevření a vyzdvižení klenotů se musí sejít sedm držitelů klíčů: prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy.

Korunovační klenoty - Svatováclavská koruna, žezlo i jablko ve Vladislavském sále Pražského hradu.
Sedm klíčníků otevřelo v katedrále komoru s korunovačními klenoty

Tradice sedmi klíčů vznikla poté, co v roce 1791 král Leopold II. vyhověl žádostem českých stavů o vrácení klenotů z Vídně do Prahy. Byly uloženy v chrámu sv. Víta na Hradě, tentokrát v korunním archivu za Svatováclavskou kaplí, za železnými dveřmi s pěti zámky. Vyhrazena jim byla zvláštní skříň, opatřená dalšími dvěma zámky, k nimž dostali klíče dva strážci klenotů. I když se později místo jejich uložení měnilo, tradice se sedmi klíči se udržela.

Svatováclavská koruna
Klenot zhotovený ze zlata vysoké ryzosti (21 - 22 karátů), zdobený drahými kameny a perlami je v korunovačním souboru nejstarší. Váží téměř dva a půl kilogramu, i s křížkem je vysoká 19 cm, v průměru má rovněž 19 cm a každý ze čtyř dílů čelenky měří 14,5 cm. Ke své korunovaci v roce 1347 ji dal zhotovit Karel IV.

Jablko
Jablko je zhotovené ze zlata vysoké ryzosti (18 karátů), váží 780 gramů a je vysoké 22 cm. Sestává ze dvou zploštělých polokoulí spojených ozdobným prstencem a završených poměrně velkým křížkem. V bohaté ornamentální výzdobě jablka dominují drahé kameny a perly, detailem jsou drobné postavičky šesti sfing, které tvoří podnož kříže.

Žezlo
Žezlo je zhotovené ze zlata téže ryzosti (18 karátů) jako jablko, je 67 cm dlouhé a váží 1013 gramů. V souboru korunovačních klenotů nahradilo žezlo z doby Karla IV. Je zdobeno čtyřmi safíry, pěti spinely a šedesáti dvěma perlami.

Plášť
Korunovační plášť, uchovávaný na Pražském hradě, je zhotoven z luxusní hedvábné tkaniny zvané zlatohlav. Je 312 cm široký, od krčního výstřihu do konce vlečky 236 cm dlouhý. Po celém obvodu je lemován hermelínem - zimní bílou kožešinou hranostaje. Badatelům se ho podařilo přesněji zařadit do počátku 17. století, nejspíš do doby Ferdinanda II.