Klaudiánova nemocnice, jak se krajské zařízení v Mladé Boleslavi jmenuje, vsadila na nábor v zahraničí už před rokem a půl. Hledání posil spustila v Makedonii. Osvědčilo se to, i když vzhledem k tomu, že nejde o členskou zemi Evropské unie, je to proces zdlouhavý, řekla Deníku Hana Kopalová z centrály nemocnice. Vhledem k tomu, že v nemocnici už tehdy působila makedonská lékařka, bylo hned při náboru vše přeloženo, nechyběla prezentace na videu v makedonštině, takže tamější zdravotníci od počátku věděli, do čeho jdou: přesně, se všemi detaily a bez nedorozumění.

Cizinci se osvědčili

Zájem byl až překvapivý: do Mladé Boleslavi přišlo 11 pracovníků. „Často s vysokoškolským vzděláním na úrovni všeobecných sester,“ připomněla Kopalová. Zpočátku ale nastupovali na ošetřovatelské pozice; bylo třeba ještě projít jazykovým kurzem a získat osvědčení. „Dnes tu bydlí, pracují; někteří mají zájem zůstat trvale – a už tu mají i rodinu,“ poznamenala.

Nejen v případě sester, ale i lékařů ze zahraničí hovoří vedení nemocnice o kvalitních pracovnících, kteří jsou velkou posilou. Stojí prý za to pustit se do vyřizování osvědčení a podstoupit i řešení dalších legislativních nesnází, jaké se u našinců nevyskytnou. Několik jednotlivců pochází i z Ukrajiny, přičemž se počítá s tím, že právě tam by nemocnice mohla zacílit nový projekt organizovaného náboru. Zatím jsou jednání s ukrajinskou stranou rozjetá hned na několika frontách.

Situace se nemění

Posily jsou v Mladé Boleslavi vítány, rozhodně se ale situace nejeví tak vážně, jako naznačují zprávy z některých nemocnic v Praze: nedostatek sester by mohl vést až k zavírání oddělení. To, jak se vše daří zvládat, přičítá vedení Klaudiánovy nemocnice kvalitní práci primářů a vrchních sester.

Obdobnou odpověď Deník získal také v dalším krajském zařízení, v Nemocnici Rudolfa a Stefanie v Benešově. Ta aktuálně hledá zdravotní sestry pro sedm pracovních úvazků napříč nemocnicí, uvedl její mluvčí Petr Ballek. „Situace personální problematiky je dlouhodobě stejná – jak v naší nemocnici, tak na trhu práce. Přesto se snažíme proaktivním způsobem kandidátky na tyto pozice oslovovat a následně tyto pozice obsahovat,“ tlumočil stanovisko vedení nemocnice. S tím, že situaci se daří zvládat. „Neplánujeme v této souvislosti žádné dramatické omezování péče, či dokonce zavírání celých oddělení,“ konstatoval Ballek. Aktuální jsou debaty o budoucnosti chirurgie v kutnohorské nemocnici, což je předmětem jednání mezi městem, krajem a jeho nemocnicí v Kolíně, pod niž kutnohorská nemocnice spadá. Tam se však jako největší bolest jeví nedostatek lékařů.

Peníze nejsou vše

Získat konkrétní informace při oslovení zdravotnických zařízení ze soukromého sektoru se Deníku nepodařilo. Získal jen údaje o nabízených benefitech včetně možnosti ubytování i dalších výhodách zahrnujících například půjčky nebo program vycházející vstříc maminkám. To, že je třeba každou pozici přímo ušít na míru, potvrzuje i Kopalová z mladoboleslavské nemocnice. „Je třeba pracovat s každým zájemcem a vycházet vstříc,“ konstatovala. S tím, že mladým ženám s dětmi nemocnice nabízí nejen úpravy pracovní doby, ale i dotovanou dětskou skupinu.

Vyšší platy situaci nezvrátí, poznamenává však středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Při rozhovorech s vedením nemocnic získala poznatek, že když pracovnice dostaly přidáno, někdy to problémy naopak prohloubilo: rozhodly se zůstat na dosavadním příjmu – s tím, že si raději zkrátí pracovní úvazek a získají víc času na to, aby se mohly víc věnovat rodině.

Ohrožení z Prahy

Velmi rázně se vedení středočeského hejtmanství staví proti úvahám o vybudování velké nemocnice v pražských Letňanech, kam by mohl být přestěhován provoz z Bulovky. Její existence by podle hejtmanky Jermanové mohla středočeské zdravotnictví rozvrátit – jak z hlediska ekonomiky, tak přetahováním personálu.

Podpora studia zdravotních sester

* Soukromou střední zdravotnickou školu v Mělníku převzala v listopadu od Asociace samaritánů ČR skupina Vamed Mediterra (ve středních Čechách provozuje nemocnice v Mělníku, Neratovicích a Sedlčanech):
- Přispět k řešení nedostatku zaměstnanců ve zdravotnictví chce navýšením současných 110 studentů téměř na dvojnásobek, čemuž má přispět nově zavedený stipendijní program (spojený se závazkem absolventů k nástupu do firmy) a propagace studijních oborů praktická sestra
- Usnadnit studentům vykonávání praxe chce na svých pracovištích v rámci sítě vlastních nemocnic

* Se stipendijní podporou přichází Středočeský kraj, který obor praktická sestra zařazuje k takzvaným podporovaným oborům:
- Stipendium se týká krajem zřizovaných zdravotnických škol v Benešově, Berouně, Kladně, Kolíně, Mladé Boleslavi, Nymburce a Příbrami
- Obor praktická sestra postupně nahrazuje obor zdravotnický asistent, přičemž absolventi budou plnohodnotnými zdravotními sestrami bez nutnosti absolvovat další vzdělání (vyšší odbornou školu nebo bakalářské studium)

Zdroj: Linda Šefčíková, mluvčí skupiny Vamed Mediterra, Zdeněk Seidl (ČSSD) a Robert Bezděk (ANO), radní Středočeského kraje