Lokálně se výsledky velmi liší, řekl Deníku Petr Stýblo z ústředí Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). S tím, že se najdou jak příklady dobré praxe, tak výsledky z ochranářského pohledu méně zdařilé. Včetně takových, kdy kolegové hovoří spíš o zneužívání popovodňových opatření: zničeny byly hodnoty, které se zlikvidovat nemusely. Podobně to vidí Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). „Jsou dobré i špatné příklady,“ konstatovala.

Povodeň před 20 lety i následnou vlnu pomoci připomíná ve Štěchovicích na Praze-západ výstava v podkroví kostela sv. Jana Nepomuckého. Dům, odkud v srpnu 2002 utíkala jen se psy, našla na velkoplošné fotografii i Maria Müllerová.
Povodně 2002: Spoušť ve Štěchovicích. Na katastrofu místní jen tak nezapomenou

Jako věc, která není hodna následování, zmínila úpravu Stroupínského potoka v Žebráku: byl napřímen a těsně obehnán zdmi. Naopak k akcím s dobrým výsledkem řadí úpravu koryta Blanice ve Vlašimi.

20 let od ničivých povodní.Zdroj: Deník/Jan LakomýOpatření na Blanici chválí i Karel Kříž, který je v rámci ČSOP Vlašim vedoucím střediska ochrany přírody a krajiny. „Byla upravena méně technicky než jiná protipovodňová opatření,“ řekl Deníku. Od koryta v podobě kanálu, napřímeného a vydlážděného, se v rámci možností daných prostorem mezi zástavbou přešlo k původní podobě koryta s meandry; s ohledem na život v řece dostaly všechny čtyři jezy ve městě rybí přechody. Pod městem je pak možný rozliv – a stav řeky se prý výrazně zlepšil. Donedávna (před úpravami části Moravy v Olomouci a změnami na Svratce v Brně) šlo ve Vlašimi dokonce o největší přírodě blízké protipovodňové opatření v rámci republiky.

Často se však naopak před prací s životem v řece upřednostňovalo spíše „technické“ řešení – s betonem, dlažbou a důrazem na co nejrychlejší provedení. „Je třeba pracovat s rozlivem,“ zdůraznil Kříž, že velká voda jednou za čas je zcela přirozený jev. Vzít to na vědomí se ale moc nedaří – a jediný nástroj, který funguje účinně, jsou prý pravidla pojišťoven: v záplavových oblastech je pojistit dům problematické či nemožné. Vedle tohoto ekonomického nástroje by pak měl fungovat i nástroj plánovací. Je však prý otázkou, jak se poměry budou vyvíjet. Třeba kolem Sázavy, kde se závažnější problémy kolem povodní vlastně nevyskytovaly: díky množství lesů. Bude to tak ale i nadále – po kůrovcové kalamitě na Vysočině, když se voda bude vsakovat méně?

Opatření pro dolní tok začíná výš proti proudu

Problém s povodněmi podle Křížových slov vyvstal zejména v souvislosti s tím, že se historicky – a nikoli jen během posledních padesáti let – stavěly domy příliš blízko řek. Jako zásadní vidí zrušit napřímená koryta i meliorace a podporovat zásahy k dalšímu zadržování vody. Zásadní tak jsou nejen protipovodňové hráze, mající řešit vzniklý problém, ale i takové změny výš proti proudu, které přispějí k tomu, aby ten problém vůbec nenastal. Jde o opatření směřující k tomu, aby voda pomaleji odtékala, a současně o změnu zemědělského hospodaření.

Přikyvuje i Šůlová z AOPK: postupně pracovat na tom, aby krajina zadržovala více vody, je zásadní. „Proto se revitalizují potoky a řeky, obnovují a budují tůně a mokřady, vysazují remízky,“ připomněla – přičemž upozornila na množství dotací na obnovu přirozeného vodního režimu krajiny z Operačního programu Životní prostředí i stovky podpořených menších projektů z národních dotačních programů (Program péče o krajinu, Program obnovy přirozených funkcí krajiny).

Deník vzpomíná na ničivé povodně, které zasáhly Česko před dvaceti lety. Jak katastrofa zasáhla do života Středočechů a Pražanů? Čtěte zde.

S Křížem se Šůlová shoduje i v tom, že koryta potoků a řek v zastavěných územích by měla být dostatečně kapacitní, ale nemají vypadat a fungovat jako napřímené kanály. „Podstatné je obnovit jejich členitost, pro vodní živočichy je důležitá obnova migrační prostupnosti, což znamená odstranění jezů a stupňů, jejich nahrazení prostupnými skluzy a rampami – nebo alespoň vybudování rybích přechodů. Důležité také je, aby okolí potoka či řeky splňovalo i rekreační funkci,“ sdělila Deníku Šůlová.