Při jízdě na praseti si Jiří Antoš v mládí zlomil ruku. Teď dává radost tisícům

„Bydlel jsem v Hostavicích, to je mezi pražským Černým mostem a Kyjemi. Já jsem vlastně až do svých patnácti let měl před barákem pasoucí se krávy,“ začíná vzpomínat Jiří Antoš, který většinu času prožívá mezi rodinami, které si přijely užívat volno do Mirakula. Velkého rodinného areálu mezi Nymburkem, Benátkami nad Jizerou a Lysou nad Labem.

Do puberty byl mladý Jirka klukem se vším všudy. Lotroviny, nezbednosti. Vše ale v okolí domu. „My měli kousek od baráku potok, rybník, statek, les. To bylo dětství, jak má být, nepotřebovali jsme cestování, moře. S kamarády jsem prožíval velmi kreativní dětství. Jezdili jsme na kravách, na praseti, kde jsem si zlomil ruku, vyráběli si různé kryty a taky ze stohů jsme vytahovali balíky slámy a dělali si bunkry. Já vím, bylo to nebezpečné, ale nám to připadalo jako hodně dobré. Rodiče o našich záměrech nevěděli, řekli jsme jim jen, že jsme u sousedů,“ usmívá se.

Na dětském táboře byl pan Jiří jen jednou, hned po skončení první třídy. Poprvé a naposledy. „Řekl jsem rodičům, že už nikdy. Neměl jsem zájem dělat všechno na pokyn. Na pokyn vstávat. Na pokyn na borůvky. Na pokyn na oběd. Nejsem typ člověka, který se rád podřizuje a tohle byla pro mne tragédie.“

Jiří Antoš, majitel zábavního a rodinného parku Mirakulum: Chci krkavce!

OBRAZEM: Traktoriáda v Košíku přilákala téměř dva tisíce lidí

Přišla puberta a jízdy na praseti vystřídal zájem o holky. Vyučil se truhlářem, následně vystudoval SUPŠ a při studiu trávil volný čas v Krkonoších u koní. Na vojně, kterou nazývá příjemnou pakárnou, prožil v Brně dva roky jako truhlář v leteckých opravnách.

Po vojně potkal lásku svého života. A oženil se. Léto znamenalo nejen práci, ale třeba i dovolenou v Jugoslávii. Prodával nábytek v pražském Domě bytové kultury, dělal truhláře v divadle Spejbla a Hurvínka. „Taky jsem pracoval u OPBH (Okresní podniky bytového hospodářství – pozn. autora), ale to hlavně kvůli tomu, že jsem si myslel, že se dostanu lehce k bytu.“

Těsně před revolucí začali s kamarády pod hlavičkou JZD (Jednotné zemědělské družstvo – pozn. autora) restaurovat starožitný nábytek. Začali podnikat. Dařilo se jim.

Přišla revoluce a v Jiřím Antošovi uzrálo přesvědčení, že se bude živit jako podnikatel. Nastala éra, která ho provází dodnes. Sedmnáct let vyráběl nábytek a v roce 2006 začal stavět dětská hřiště. To byl i základ pozdějšího megapodnikatelského projektu, který nese jméno Mirakulum. Sám si dokázal nejen navrhnout koncept, ale i vytvořit desítky atrakcí, které nyní dělají radost tisícům návštěvníků.

VIDEO: Lucie hrála naposledy jen hity. S Pavlíčkem a uctila Hladíka

V dobách, kdy mu podnikatelský zápřah nedovolil prožít dovolenou s rodinou, to řešil jednoduše. Vzal manželku a děti a odvezl je do Chorvatska, a vrátil se. Za měsíc pro ně přijel. Mezitím pracoval a pracoval. Ty doby jsou ale pryč. „Už jsem pochopil, že odpočinek musí být. Jinak to nejde.“

V těchto dnech pobývá Jiří Antoš se šestnáctiletými dvojčaty a bezmála tříletým vnukem na dovolené v Chorvatsku. Těsně před odjezdem utrousil: „Našli jsme parádní místo s parádními lidmi. Tam jsem kdysi vozil manželku, teď si tam jezdím užívat i já. A odpočívat. Pravda, letos to bude s vnukem, na kterého se těším. Věřím, že se mi koleno, které bolí, spraví a že zapomenu chvíli na pracovní stres. Ten malý kluk mne snad zajistí, že budu mít jiné myšlenky,“ dodává Jiří Antoš, ale zároveň připouští, že mobilní telefon bude sledovat pořád. „Informace musím mít. V Mirakulu i ve své firmě sice mám skvělý tým, který je základ našeho úspěchu, ale mne to nedá, stejně budu vše sledovat. Já vím, že manželka by můj mobil nejraději zahodila do moře, ale snad mi ten můj workoholismus odpustí, až uvidí, jak blbnu na pláži s vnukem. Já se na tu dovolenou moc těším…“

Senior Park v Sokolči nabízí příjemné bydlení