Teď v březnu všichni ryjí záhony, vybírají plevel a prohazují komposty. Všechny stromy by už měly být prořezané. V Praze už začínají kvést meruňky, takže je na čase prořezat i peckoviny. Práce na zahradě je dost. 
„V březnu v Nymburku stříháme stromy, chemicky ošetřujeme peckoviny i jádroviny. To jsou takové starosti zahrádkáře," popsal předseda zahrádkářského svazu 
v Nymburku Miroslav Pánek.

V Polabí zahrádkáři v koloniích jsou většinou pěstitelé zeleniny. V jedné z nich pracuje asi devadesát až sto lidí. Skoro každý z nich si vypěstuje ročně alespoň dva metráky brambor, takže jsou schopní uživit nejen sebe, ale další jednu dvě rodiny.

„Někteří mladí lidé nemají zkušenosti, nebo k tomu nemají vztah, takže ze začátku pěstují jenom kytičky. Ale pomalu se do toho dostávají a vidí, že ostatní si tam pěstují něco jiného. Pak třeba přejdou i na broskve nebo meruňky," vysvětlil Miroslav Pánek. Podle něj mladí lidé pochopili, že dneska nejsou potraviny ze supermarketu to pravé a že to není pro jejich děti zdravé. Ze zahrádky není přece zelenina a ovoce chemicky ošetřená.

Hlavně ovoce pěstují lidé 
v Praze a okolí. Často jsou to meruňky, třešně, jablka nebo také drobné ovoce jako rybíz, angrešt nebo jahody. Dále vede zelenina a také kytičky. „Pokud je to rodina s dětmi, tak se zaměřuje spíše na zeleninu, starší lidé se věnují třeba kytičkám nebo ovoci. Pamatuju se, že v sedmdesátých letech bylo nařízení, že každý musí vypěstovat kilo česneku, což byla blbost. Nakonec to ale nikdo nekontroloval," vzpomínal předseda pražského svazu zahrádkářů Jaroslav Buman. Tenkrát se shledalo, že je málo česneku, takže s pěstování pomůžou zahrádkáři.

Odskočit si denně na zahrádku

O zahrádky je stále zájem. Hlavní rozdíl mezi zahrádkou a chalupou je v tom, že na zahrádce mohou lidé být každý den, ale na chalupu jezdí jen na víkendy. Jen nymburský Český zahrádkářský svaz má přes tisíc členů. „Zájem o pěstování na zahrádkách by byl, ale nemáme pozemky pro další lidi. Občas se stane, že se někdo přestěhuje, nebo odejde. Vedeme si pak pořadník, podle kterého zahrádky přidělujeme," popisuje výši zájmu Miroslav Pánek.

V Nymburku se o zahrádky starají lidé všech věkových kategorií. Asi čtyřicet procent tvoří starší generace a zbytek jsou mladé rodiny s dětmi. Na jednu zahrádku vychází v průměru asi 150 až 200 metrů čtverečních, což je zhruba celorepublikový průměr.

Větší zahrádky mají kolem Prahy. Tam jsou pozemky velké kolem čtyři sta metrů čtverečních. „Zájem je tu úplně šílený. Jenom týdně nám sem osobně chodí deset zájemců a po internetu nám chodí spousta emailů," sdělil místopředseda pražského sdružení Rudolf Peterek. Mezi vážné zájemce patří zejména mladí lidé, kteří často bydlí v paneláku. Přestěhovali se do Prahy a dříve byli na zahrádku zvyklí, takže se chtějí dostat do zeleně a také chtějí, aby jejich děti byly v bezpečí.

Mladí lidé se zajímají o zahrádkaření, ale podle předsedy z Nymburka má mládež spíše jiné zájmy. „Zapomnělo se, aby se o mladé lidi také staralo, aby se něčím zabývali. Třeba ve školách byly kroužky, jako dříve práce na pozemku nebo pěstování. To myslím chybí, ale do budoucna se k tomu lidi vrátí," uvažoval Miroslav Pánek. Důkazem toho jsou akce pro dospívající jako Mladý zahrádkář, který ukazuje, že někteří zájem mají.

Český zahrádkářský svaz je velká organizace, která sdružuje spoustu nadšenců do zahrádkaření. Třeba jenom 
v Praze mají pod sebou 142 organizací. V čem ale pražský předseda vidí problém, je, že mají problém sehnat lidi do výboru. „Nikdo to nechce dělat. Ale musí se najít někdo, kdo to zorganizuje. Nikdo nechce dělat pro druhé, každý dělá na sebe," posteskl si Jaroslav Buman.

Zahrádkáři také často ustupují developerům. Jenom od revoluce se počet pražských členů smrskl z 21 tisíc na osm a půl tisíce. Svůj díl na tom také měly restituce, kdy se vracely i pozemky, na kterých byly kolonie.

Rozšiřování 
je problém

Do budoucna se ale počet zahrádkářů spíše nebude zvyšovat. Problémy jsou s vybudováním nových kolonií. „Máme jednu nabídku, abychom udělali osadu na půl hektaru. Jenže náklady na oplocení, zavedení elektřiny a vody jsou tak velké, že si lidé rozmyslí, zda do toho jít," vysvětlil Jaroslav Buman. Náklady na nové zahrádky jsou velké. Lidé se spíš snaží koupit zahrádku, která je zavedená.

Pokud lidé chtějí koupit pozemek, je pro ně lepší si koupit takový, na kterém si mohou postavit rodinný domek. To v osadě nelze. Přesto se i tak organizace přou se soukromými majiteli zahrádek v koloniích. „Když se setkávám s dalšími organizacemi, tak jim říkám, že když jsou v nájmu, má to svoje výhody. Nemůže je nikdo vyhodit. Ale má to také svoje nevýhody. Bohužel se často objeví někdo, kdo spekuluje, že by z toho mohl být stavební pozemek," informoval Jaroslav Buman.

Pokud je zahrádkář v nájmu, nemůže si dělat úplně všechno, co chce. Kdežto mezi majiteli zahrádek se často objeví někdo, s kým se organizace potýkají. Pražský předseda uvedl příklad jedné osady, kde se problém s jedním majitelem zvrhl až v soudní tahanici. Různí spekulanti také kupují zahrádky s vidinou, že se tam začne stavět.

Předseda pražského územního svazu Jaroslav Buman má svoji zahrádku na Suchdole. Dříve ji měl na Trojském ostrově, ale při povodni všechno spláchla voda a magistrát jim pozemky znovu nepronajal. Místopředseda Rudolf Peterek má svoji zahrádku přímo u domu, i tak se ale do svazu přihlásil, protože se chce také sdružovat a vyměňovat si zkušenosti. Takovým zahrádkářům se pak říká přídomní. Členové svazu můžou chodit na školení. Členský příspěvek stojí sto korun ročně.

Podle nejnovějších statistik ministerstva zemědělství se 
i drobní, netržní pěstitelé podílí na celkové produkci, 
a to s 31 procenty. Pokud jde 
o ovoce, tak v celé České republice vypěstují 124 tisíc tun ovoce, což je asi 12,5 kila na osobu. Celkem ovoce roste na dvanácti milionech stromů a keřů. Co se týká zeleniny, 
tak zahrádkáři vyprodukuji 13,5 procenta celkové zeleniny a 21 procent brambor.

„Zahrádkáři jsou soběstační. Pro nás je to obrovský úspěch. Je to dobrá zpráva do budoucna, že když budou zahrádky zelené a upravené, bude to radost i pro ostatní lidi," uzavřel nymburský předseda Miroslav Pánek.