Zatímco spousta lidí slyší, že o nějakém zvyšování mzdy nemůže být řeč a zaměstnanci mohou být rádi, že je naopak nečeká snižování odměn a propouštění – nebo se šéfové o penězích vůbec odmítají bavit – jiní zaměstnavatelé přidávají.

Osm stovek měsíčně navíc

Nárůst příjmů potvrzují údaje statistiků o výši průměrné mzdy. Ta sice neodráží výplaty konkrétních lidí (jde o statistickou veličinu získanou výpočtem; jako podíl výše mzdových prostředků a počtu pracovníků, či přesněji přepočtu plných pracovních úvazků) a uvádí se, že dvě třetiny lidí na ni nedosáhnou – ukazuje však, že peněz na mzdy je stále víc. To potvrzuje i mluvčí Českého statistického úřadu Jan Cieslar. „Pokud si zaměstnanci udrželi práci, jejich mzdy rostly,“ shrnul nejnověji publikovaná zjištění statistiků.

Spousta lidí si v té souvislosti může postesknout: no, jak komu rostly. Vlastně přitakává i Cieslar. „Opatření proti šíření onemocnění covid-19 dopadla na trh práce selektivně. Rozvíjelo se ICT, zdravotní a sociální péče byly pod velkým tlakem, jiná odvětví strádala,“ konstatoval. S tím, že v odvětví ubytování, stravování a pohostinství nejen ubylo pracovníků, ale také se snižovaly mzdy: o 2,6 procenta. A propouštělo i odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti, kde navíc mzdový sešup byl ještě výraznější: o 5,1 procenta, uvedla vedoucí oddělení statistiky práce Jitka Erhartová.

Ilustrační snímek
Ženám narostla průměrná mzda víc než mužům. Důvodem je pandemie covidu

Celkově však průměrná hrubá měsíční nominální mzda 1. čtvrtletí 2021 meziročně vzrostla o 3,2 procenta – alespoň v celorepublikovém měřítku. Ve Středočeském kraji byl nárůst o procento nižší. Nicméně i tak statistici vypočítali, že „průměrný středočeský pracovník“ dostal od loňska přidáno 810 Kč – a nyní bere 35 296 Kč hrubého. V celorepublikovém srovnání dosahovalo navýšení dokonce 1089 Kč a celostátně vyčíslená průměrné mzda je jen nepatrně (o 11 Kč) pod tou středočeskou: 35 285 Kč.

V celostátním měřítku však takzvaně „kazí průměr“ metropole, kde je průměrná mzda tradičně jak z jiného světa: aktuálně se tato hodnota vyšplhala na 44 432 Kč, když se meziročně zvedla o 1251 Kč; koronavirus nekoronavirus. Výlučnost Prahy v porovnání se zbytkem republiky včetně středočeského okolí potvrzuje Iva Šnejdová z oddělení informačních služeb Krajské správy Českého statistického úřadu pro Středočeský kraj. „Výší průměrné mzdy se kraj řadil na druhé místo za hlavní město – a nad celorepublikový průměr,“ konstatovala.

Nejvýraznější nárůst mezd statistici zaznamenali u zdravotních sester, pracovníků sociálních služeb a učitelů základních škol. To mimo jiné vedlo i ke snížení rozdílu mezi výplatami mužů a žen, plyne z informací ředitele odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Dalibora Holého, odkazujícího na fakt, že jde o obory, kde mezi zaměstnanci převažují ženy. „Naopak v profesích, kde dominují muži, byla zvýšení malá; výjimkou je pouze oblast ICT,“ poznamenal Holý. Podle jeho slov se projevil efekt toho, že ženy více pracovaly v zaměstnáních nesoucích tíhu koronavirové situace, což se odrazilo i ve vyšších výdělcích. Či spíš se vyplácení mimořádných odměn, upozornil předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček, že z aktuálních čísel nelze odvozovat nějaké změny trendu.

Ne každý si práci udržel

„Růst průměrné mzdy neznamená, že všem skupinám obyvatel nutně vzrostla životní úroveň. Vedle vlivu růstu cen (inflace) je nutné vzít v potaz, že ne každý mohl v posledním roce pracovat,“ upozorňuje mluvčí Cieslar. „Výrazně narostl i počet absencí – a mnoho lidí o zaměstnání zcela přišlo. Míra nezaměstnanosti i přes rozsáhlé vládní stabilizační programy meziročně vzrostla o 1,4 procentního bodu na 3,4 procenta – a u žen se zhruba zdvojnásobila,“ poznamenal.

Pamětní desku sochařky Vlasty Samohrdové požehnal páter Pavel Tobek v Hlízově.
Pamětní desku sochařky Vlasty Samohrdové požehnal v Hlízově páter Pavel Tobek

Jestliže statistici ve středních Čechách evidovali v prvním čtvrtletí 406,1 tisíce pracovního úvazku, představuje to meziroční pokles o 0,9 tisíce – což odpovídá úbytku vyčíslenému na 0,2 procenta. Praha zaznamenala vyšší podíl: 1,1 procenta, když pokles o 9,1 tisíce přinesl snížení na 832,5 tisíce. Ještě výraznější úbytek nabízejí celorepubliková čísla: o 1,4 procenta (když po poklesu o 57,3 tisíce dosahuje celkový součet 3967,5 tisíce).