O rozhodnutí ústavních soudců informovala v úterý mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. Uvedla, že Rathova ústavní stížnost proti výsledku voleb byla zamítnuta – a soud současně definoval, jak správně naložit s hlasy odevzdanými v obecních volbách pro kandidáty, kteří nesplňují podmínky volitelnosti.

Původní výsledky komunálních voleb loni v říjnu naznačovaly, že Rath, lídr kandidátky s názvem Zdravá Hostivice, se do 17členného zastupitelstva dostal jako jediný reprezentant svého uskupení. Zdravá Hostivice totiž obdržela 5,21 procenta hlasů. Krajský soud v Praze však následně výsledky přepočítal, neboť se ukázalo, že osm lidí z Rathova týmu nemělo oprávnění kandidovat – neměli ve městě trvalé bydliště. Jim přičítané hlasy tedy byly odečteny, což podíl Zdravé Hostivice snížilo o dvě procenta na 3,23. To už Rathovi na postup mezi zastupitele nestačilo. Místo něj získali šestý mandát Středočeši2012.cz.

Rath, kterého neúspěšně podpořila i svou stížností voličky manželka Eva, se proti postupu krajského soudu ohrazoval. Namítal také, že v podobných případech různé soudy postupují rozdílně – a kdyby se o jeho věci rozhodovalo jinde, mohl být výsledek opačný, jestliže on sám podmínku bydliště splňuje. V tom měl pravdu; ústavní soudci se tak zabývali nejen konkrétním mandátem-nemandátem pro Ratha, ale především jednoznačným určením, jak v podobných případech postupovat.

Soudce-zpravodaj Jan Filip osvětlil, že správný je postup zvolený středočeským krajským soudem: volební straně mají být započteny pouze hlasy, které získali kandidáti splňující zákonem dané podmínky volitelnosti. K hlasům získaných kandidáty, kteří ke dni voleb podmínky volitelnosti nesplňovali, se nepřihlíží. Což má platit jak pro volby do hostivického zastupitelstva, tak i kdekoli jinde – a má tak postupovat už okrsková volební komise při sčítání hlasů.

Ze závěru ústavních soudců vyplynulo, že pochybení je v Rathem předložené kauze na straně volební strany. Lidé, kteří v místě nemají trvalé bydliště, se měli kandidatury vzdát – či přesněji: problém vznikl už na samém počátku; na kandidátní listině se ani neměli ocitnout. I když strana i její kandidáti postupovali nesprávně, žádné nařízení neporušili: nedopustili se tedy volebního deliktu, ale takzvané volební chyby. Už středočeský krajský soud konstatoval, že osm kandidátů v době mezi registrací kandidátní listiny a dnem voleb v rozporu se svým prohlášením neodstranilo překážku bránící jim ve výkonu volebního práva: neprovedli ohlášení změny trvalého bydliště na území města Hostivice – ani se své kandidatury nevzdali.

Oříšek, který rozlouskli ústavní soudci
- K otázce, jak má být při zjišťování výsledků voleb naloženo s hlasy získanými kandidáty, kteří ke dni voleb nesplňovali podmínky volitelnosti, se v judikatuře krajských soudů vyvinuly dvě linie.
- Podle první linie, vycházející z analogické aplikace § 24 odstavce 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, nelze k hlasům odevzdaným pro kandidáta, který nesplňuje podmínky volitelnosti, přihlédnout – a současně je třeba o tohoto kandidáta snížit počet kandidátů příslušné strany.
- Druhá linie pak vychází z toho, že k hlasům odevzdaným pro kandidáta, jenž nesplňuje podmínky volitelnosti, je třeba přihlédnout, jako by šlo o kandidáta splňujícího podmínky volitelnosti. Takový kandidát pouze nemůže nabýt mandát, a v případě, že by jej měl nabýt, se postupuje podle § 55 a 56 zákona o volbách do zastupitelstev obcí (tedy nastoupí za něho náhradník z kandidátní listiny téže volební strany).
- Tato rozpolcená judikatura dosud nebyla sjednocena stanoviskem Nejvyššího správního soudu ani nálezem Ústavního soudu. Krajský soud se v nyní posuzované věci přiklonil k závěrům „první“ z prezentovaných judikaturní linií. Ústavní soud ČR mu dal za pravdu. Ztotožnil se i jeho míněním, že toto pochybení musí být přičteno k tíži nejen samotnému kandidátovi, ale i volební straně, na jejíž kandidátní listině kandiduje osoba, která nesplňuje podmínky volitelnosti. Za pravdu dali v Brně i mínění krajského soudu, že postup podle „druhé“ judikatorní linie by vedl ke znevýhodnění volebních stran, které si při nominaci kandidátů počínaly obezřetně a poctivě – a na svých kandidátních listinách uvedly jen osoby, které splnily podmínky volitelnosti ve dnech voleb (byť třeba nesehnaly dostatek kandidátů k zaplnění celé kandidátní listiny).

Zdroj: Ústavní soud ČR