Nedalo mu to a o zdevaastované památce řekl Českému svazu ochránců přírody Klenice. Ti byli k obnovení kapličky nejdříve skeptičtí, nakonec se ale pustili do práce.

V průběhu několika posledních měsíců úspořádali víkendové brigády, v rámci kterých křoví vyřezali, a Radim Šimáně, starosta Bakova nad Jizerou, následně zajistil odvoz nahromaděných větv, státní podnik na obnovu vynaložil kolem 70 tisíc korun.

V sobotu se nejen ochránci mohli pochlubit výsledným dílem. Zrekonstruovanou kapličkou z 30. let, na níž svůj lví podíl práce odvedli zkušení restaurátoři Pavel a Jaroslav Mydlářovi.

„Aby kapličce vrátili původní podobu, museli ji takřka celou rozebrat a kámen po kameni sestavit," sdělila přihlížejícím předsedkyně ČSOP Klenice Milada Vrbová.

Slavnostní okamžik

I když hustě pršelo, slavnostní okamžik si nenechaly ujít desítky lidí, kteří svorně počkali i na řeč mnichovohradišťského faráře Pavla Macha.

„V poslední době jsme často svědky toho, že jsou podobné památky ničeny. Dnešní setkání je ale důkazem opaku. Velmi mě těší zájem těch, kteří se na nápravě podíleli. Řekl bych, že to je dnes velmi cenné a hodnotné," řekl Pavel Mach krátce před tím, než k obnovené památce pronesl modlitbu.

„I když nevíme, proč byla boží muka postavena, jisté je, že mnohdy s sebou nesou konkrétní motiv, příběh či projev úcty," dodal.

Kaplička stojí na rozcestí poutních míst

Kateřina Jeníčková z Muzea PodbezdězíZdroj: Archiv/ DeníkHistorie výklenkových kaplí, drobných sakrálních památek, je oříškem i pro odborníky. Kateřina Jeníčková, která je nejen vedoucí Muzea Podbezdězí, ale také zde vede etnografickou sbírku, si s tímto úkolem poradila.

Proč je problematické najít historické informace o drobných sakrálních památkách?

To je jednoduché. Místní historici jim totiž dříve nevěnovali takovou pozornost, jakou by si zasloužily, a proto jsou dnes všechny informace složitě dohledatelné. Když se ale nad jejich významem zamyslíme, dojdeme k závěru, že hrály velkou úlohu co se týče lidového vztahu k bohu.

Ví se například, kdy tyto sakrální památky vznikaly?

Většina z nich pochází z přelomu 18. a 19. století. Lidé je stavěli na místech, kde už dříve stál například dřevěný kříž, který mohl připomínat nejen významné místo, ale také událost.

Říká historie něco bližšího o počátku této výklenkové kapličky?

Můžeme předpokládat, že kaplička má blízkou souvislost s nedalekým poutním místem, tedy s kapličkou sv. Stapina na Klokočce, která vznikla v letech 1724 až 1730. Kaplička ve Velkém Rečkově bude asi mladší, zřejmě bude pocházet z 19. století. A jelikož stojí u cesty, je pravděpodobné, že tudy tehdejší věřící chodili právě ke zmíněné barokní kapličce.

Mariánský obraz také není nahodilý, že?

Máte pravdu. Souvisí s mariánskou úctou, která byla v tomto kraji hluboce zakořeněna a také s dalším poutním místem, jež najdeme tentokrát na hradě Bezděz.

Čtěte také: Vykliďte dům plný odpadků, volají lidé z Velkého Rečkova na Mladoboleslavsku