Rybáři nasadili tuny kaprů

Nasazování ryb je tak aktuálně v plném proudu. „V Česku probíhají výlovy na jaře a na podzim. Začínají v březnu a jelikož drtivá většina ryb z těchto výlovů je využívána jako násada revírů, tak proto je hlavní nápor zarybnění v březnu a dubnu,“ vysvětluje současné povinnosti rybářů Dušan Hýbner, předseda rybářského Středočeského územního svazu.

Povinnosti rybářů je rozhodně správné označení. Každý uživatel rybářského revíru má na základě speciálního dekretu zarybňovací povinnost. „Ta stanovuje minimální druhové a věkové kategorie ryb, které musí uživatel každý rok do revíru nasadit, je to jeho povinnost ze zákona,“ uvedl Dušan Hýbner.

Dekret stanovuje i druhovou obsádku. Jaké ryby tedy nejčastěji středočeští rybáři do revíru nasazují? „U nás se konkrétně nejvíce nasazují kapr, lín, štika, candát a reofilní ryby. Nejméně jdou do revíru ryby, jejichž násada je bohužel na trhu nedostatková, jako například parma,“ vyjmenoval některé druhy, se kterými pracují.

Zdroj: DENÍK

Zarybňování má pochopitelně svá pravidla, která stanovuje zmíněný dekret; pokud se ale rybáři shodnou, může místní organizace schválit tzv. vícezarybnění revíru. „To znamená, že do revíru nasadí více ryb než jí, jako uživateli revíru, ukládá zarybňovací povinnost. A to se u nás ve středních Čechách děje zcela běžně,“ uvedl předseda Středočeského územního svazu.

Dosud tak rybáři nasadili 14,6 tisíce kilogramu kaprů, 259 kilogramů štik, 2417 kilogramů amura. Candáta potom 930 kusů a bolena 6200 kusů. Zarybňování revírů ale není pro rybáře nijak levnou záležitostí. „Každý rok jsme vysoko nad zarybňovací povinností, pomalu se dostáváme k číslu dvakrát většímu, než máme uloženo. Navíc náklady na zarybnění jsou rok od roku vyšší,“ uvedl Dušan Hýbner.

Zarybňovací povinnost rybářům ukládala nasadit 1,1 milionu kusů ryb v hodnotě přes 18 milionů korun. „Ve skutečnosti jsme nasadili 1,9 milionu kusů, za které jsme zaplatili 32,1 milionu korun. Navíc náklady na zarybnění jsou rok od roku vyšší. Například v roce 1999 jsme nasazovali 910 000 kusů ryb za 12,9 milionu korun,“ vysvětlil předseda středočeských rybářů.

Starostové se dozvědí, co bude dál s odpady

Pod Středočeský územní svaz spadá 105 místních organizací, které jsou uživateli revírů, celkem se tak jedná přibližně o 370 hektarů vodních ploch. „Našimi největšími revíry jsou pochopitelně řeky – Labe, Berounka, Jizera, Sázava, Vltava, na nich pak k největším revírům patří údolní nádrž Kamýk, Proboštská jezera, pískovna Vlíněves a další,“ podotýká.

Vodní plochy se snaží rybáři dále rozšiřovat, členům se podle předsedy daří nabízet poslední tři roky novou vodní plochu. Není to ale vůbec jednoduchá záležitost. Moc jich k prodeji totiž není, jsou drahé a rybáři soupeří se soukromníky. „Nově jsme nyní koupili velkou pískovnu u Pískové Lhoty nedaleko Poděbrad, od které si slibujeme velkým komfort pro naše rybáře,“ dodal Dušan Hýbner.

Oblastí Posázaví se bude prohánět i údajná Vindobona