O služby zájem rozhodně je, dokazuje to šíře služeb, které pohřební domy pro zvířata nabízejí. Zvyklosti se ničím neliší od lidských pohřbů: součástí je i smuteční obřad. Krematoria nabízejí dřevěné rakve, urny na popel zvířat, šperky s popelem, i zvířecí náhrobky, často včetně smutečních obřadů.

Že je o pohřební služby pro zvířata zájem, dokládá nejen existence stávajících zvířecích pohřebních ústavů, ale také vznik nových zařízení. Například v Kolíně pokračuje stavba zvířecího kolumbária v těsné blízkosti centrálního hřbitova.

Investoři plánují podle jejich slov dokončit stavbu na jaře a nabídnou téměř 1400 míst pro schránky s popelem zvířat. „Známý říkal, že v zahraničí to je naprosto běžná věc. Tak nás napadlo, že bychom to mohli v Kolíně zařídit,“ okomentovala svůj nápad postavit zvířecí kolumbárium Irena Světinská.

Zvířecí hřbitov funguje na Kaňku u Kutné Hory od roku 2010. Navěky tam odpočívá 150 zvířat. Chovatelé však zdaleka nepohřbívají pouze psy a kočky, jak by si člověk mohl myslet; na zvířecím hřbitově jsou pohřbeni křečci, psi, i koně.

Lidé své zvířecí miláčky pohřbívají nejčastěji v dece, nebo oblíbeném pelíšku zvířete; o rakve chovatelé zájem v minulosti neměli. „Chovatelé nedokážou přenést přes srdce, že by měli dát do kafilérie zvíře, které jim celý život dělá radost,“ odpověděl na dotaz, co chovatele vede k využití služeb zvířecího hřbitova, Tomáš Klail, který působí jako správce hřbitova pro zvířata.

Pokud se lidé loučí se zvířecím mazlíčkem, zpravidla přicházejí v rodinném kruhu, vysvětlil Tomáš Klail, není ale nezvykem, že chovatelé přicházejí sami, nebo třeba s kamarády. „Obřad jako takový žádný neděláme. Lidé si mohou zvíře do hrobu uložit sami, nebo jim s tím pomůžeme, někteří se s ním chtějí symbolicky rozloučit tak, že ho sami zasypou,“ popsal smutné momenty v životě chovatele správce zvířecího hřbitova.

Pokud však lidé chtějí využít zvířecích kolumbárií, nikoliv hřbitova, musejí využít služby zvířecího krematoria. Jedno takové ve Středočeském kraji staví na Kladensku. Projekt s názvem Věčná loviště zahájí provoz ještě letos v Drnově u Slaného.

Pohřbívání zvířat.

Zvířecí krematorium stojí na odlehlém místě mimo bytovou zástavbu v areálu někdejší vojenské základny, kterou v dobách studené války střežily protiletadlové radary. Pece tak vystřídají někdejší radiovysílač. V podstatě se jedná o objekt velikosti dvougaráže, který je převážně zapuštěný pod zemí. Třešinkou na dortu ovšem bude netradiční finální úprava fasády, které se zhostil pražský architekt Petr Hájek.

„V krematoriu je k dispozici rozlučková místnost, kde se mohou klienti se svým pejskem rozloučit formou obřadu. Dále zde budou i další pracovníci zajišťující samotný žeh,“ popisuje Martin Chum, spoluautor projektu. Standardem bude podle něj i zakoupení rakve pro zvíře či urny. „V našem případě zvolíme formu jednodušší - monumentální, nebude to s tolika zdobnými prvky, jako třeba jinde. Svým přístupem se chceme přiblížit sakrální estetice,“ vysvětlil podnikatel.

Jelikož je ze strany veřejnosti velký zájem nejen o žeh, ale i doplňkové služby, popel svého mazlíčka si můžete na památku nechat zatavit třeba do skleněného šperku. „Takový vám vyrobí například sklárna v České Lípě, která je přidružená k provozu krematoria tamtéž,“ dodává Chum.

V Drnově sice zatím nechystají kolumbárium pro uložení uren, nicméně jde zde k dispozici rozptylová loučka.

Zařízení vybavené americkou technologií funguje tak, aby zde byly dodrženy podmínky jako při lidské kremaci. „Každé zvíře je vkládáno do pece samostatně. „Po ukončení procesu se místo následně vyčistí a vymete, takže nezůstávají předchozí ostatky,“ upozorňuje Martin Chum.

Krematorium bude vybaveno chladícími boxy. Lidé by i přesto neměli čekat na kremaci svých zvířat déle než dva až tři dny. „Žeh budeme provádět vždy v nejbližším možném termínu, třeba v den, když zvíře uhyne,“ dodal podnikatel.

Drnovské zvířecí krematorium má ambici fungovat primárně pro potřeby Středočeského kraje, případně Prahy.

Krematorium pro domácí mazlíčky vzniklo zejména díky podpoře provozovatele Bunkru Drnov Matěji Loudovi, který v části někdejšího rozlehlého vojenského areálu provozuje se svými společníky Muzeum protivzdušné obrany a podnikatelům pronajal potřebné prostory. Přestože by se mohlo zdát, že spalovna zvířat najde u veřejnosti podporu, trojice podnikatelů v nedaleké Knovízi zhruba před sedmi lety se stejným záměrem narazila. Místní jejich aktivity tehdy zamítli v obavách o bezpečnost, zhoršení životního prostředí a dopravní zátěže. Více jak rok a půl zápolila podnikatelská skupina se vstupem na katastr Drnova také v Žižicích, pod které obec spadá. Nyní už jsou všechna povolení v pořádku a platná.