Se sněhem na silnicích pomáhá bojovat i moderní elektronika

Jestliže svůj okruh objede sypač za hodinu, je žádoucí, aby na takzvané podsolení vyrazil už hodinu předtím, než začne sněžit. Velmi přesná a lokálně zacílená předpověď počasí je tudíž pro silničáře zásadní nejen kvůli plánování směn – někdy je nutné vyjet s veškerou dostupnou technikou, zatímco jindy zcela postačí mít jí v provozu i méně než polovinu – ale také pro rozvržení práce v jejich rámci.

Provoz na středočeských hlavních tazích přibrzdí rekonstrukce za tři miliardy

K tomu slouží jak předpovědní modely vypočítávané Českým hydrometeorologickým ústavem přímo pro tento účel a sledování postupu oblačnosti zachycené meteoradarem, tak právě údaje z vlastních hlásek monitorujících meteorologické podmínky. „Zkušený dispečer dokáže na základě jejich dat reagovat velmi přesně a stanovit čas a místo zimní údržby i kterou techniku vyslat a s jakými hmotami,“ ocenil kolegy mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) Jan Rýdl, jenž výhody meteostanic představil novinářům ve středisku dálniční údržby v Mirošovicích společně s náměstkem hejtmanky Středočeského kraje pro oblast silniční dopravy Martinem Kupkou (ODS). Mimochodem: konkrétně mirošovické středisko se zásobou 1800 tun soli se stará o 50kilometrový úsek dálnice D1 za Prahou.

Víc údajů, než vidí řidiči

Meteostanic u silnic v kraji podle Kupkových slov aktuálně funguje přes sto. Díky sdílení dat se využívají jako jednotný sytém, kdy není rozhodující, že 68 z nich patří ŘSD, spravujícímu dálnice a silnice I. třídy, a 35 Krajské správě a údržbě silnic Středočeského kraje, jež má na starosti silnice II. a III. třídy. Obě organizace je používají společně: data si vyměňovaly od počátků jejich využívání – a už čtyři roky používají i shodnou počítačovou platformu: aplikaci Metis 4. „Využitím této technologie dochází i k úsporám – zejména díky snížení potřeby kontrolních jízd osobními i údržbovými vozidly,“ ocenil Kupka.

Část výstupů z meteohlásek mohou řidiči vidět i na dálničních tabulích zobrazujících teplotu vzduchu a vozovky – hodnot však jejich čidla a senzory v asfaltu sledují mnohem víc: zaznamenávají například sněžení, déšť včetně množství vody na vozovce, náledí, nárazový vítr, upozorní na prudký pokles teploty… Některé stanice poskytují nejen naměřené hodnoty, ale i obrázky; jsou vybavené kamerami. Nemají je všechny, ale přibývají. „Doplněny budou například v rámci modernizace těch stanic, které byly budovány už před 18 lety,“ plánuje Kupka. Záběry nejen umožní lépe monitorovat aktuální provoz, ale také přinášejí přehled třeba o viditelnosti v mlze nebo o hustotě sněžení.

Jet solit silnici? Hotová věda!

Rýdl se současně netají tím, jak moc ho dokáže namíchnout, když řidiči kritizují, že „cestáře zima zaskočila“ nebo že „zase zaspali“. „Ti chlapi usedají do kabin sypačů dvě hodiny po půlnoci, abychom my mohli v sedm ráno jet do práce,“ upozornil mluvčí, jak zimní údržba funguje. Zdůrazňuje i to, že technika na všech místech současně prostě být nemůže. K tomu Kupka připomíná, že zajištění sjízdnosti silnic má určena tři pořadí podle významu komunikací: do tří hodin, do šesti a do dvanácti.

Koronavirem se již prokazatelně nakazila desetina Středočechů

Rýdl s Kupkou současně upozorňují, že určit, jak správně posolit komunikace, je hotová věda. Jen posypat vozovku nestačí tam, kde průjezdem jediného kamionu by krystalická sůl byla sfouknuta pryč; podobný problém by přinášelo i větrné počasí. Proto se posyp kombinuje s požitím solanky; skrápěním solným roztokem. Je třeba například zvolit i správnou sůl: za velkých mrazů se používá jiná než do běžných podmínek, případně se oba typy míchají…