Peníze z krátkodobého úvěru mají být kompletně využity na takzvané předfinancování velkých investic, vysvětlila hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). „Jde především o dopravní projekty, které budou hrazeny s finanční spoluúčastí evropských fondů,“ upřesnila.

S tím, že dotace (dosahující 90 procent nákladů) se vyplácejí až dodatečně; cenu zakázek tudíž kraj bude muset nejprve uhradit ve stoprocentní výši (byť nakonec ze svého rozpočtu zaplatí jen desetinu). Právě k překlenutí tohoto období úvěr poslouží; politici proto trvají na tom, že nelze hovořit o „zadlužování kraje“. „Jde naopak o investici, která nám umožní v maximální možné míře využít evropské dotační tituly,“ zdůraznil náměstek hejtmanky Miloš Petera (ČSSD).

Přikyvuje i předseda výboru krajského zastupitelstva pro dopravu Ivan Cinka (KSČM). „Vzhledem k tomu, že vypůjčené finanční prostředky budou primárně využity pro předfinancování dopravních staveb registrovaných v Integrovaném regionálním operačním programu, nemáme s uzavřením úvěrů problém a rozhodně to podpoříme,“ konstatoval.

Stavět se může na desítkách míst
Připraveny k získání evropských dotací má kraj desítky akcí. V rámci IROP – Integrovaného regionálního operačního programu – má aktuálně zaregistrováno celkem 85 projektů dohromady za více než pět miliard korun, přičemž v naprosté většině se jedná o opravy silnic II. a III. třídy a mostů. Vedení kraje předpokládá, že naděje na získání dotací jsou vysoké – a hlavním problémem se stane koordinace jednotlivých akcí tak, aby se podařilo zajistit volné stavební kapacity a naplánovat uzavírky spojené s objížďkami tak, aby byla zajištěna průjezdnost. Vedle dotací z IROPu je navíc očekáváno 700 milionů ze SFDI – Státního fondu dopravní infrastruktury.

Námitky proti takovému postupu nemají ani političtí protivníci. Na listopadovém jednání krajských zastupitelů zaznělo, že opozice by neměla problém zvednout ruku na souhlas, pokud by bylo závazně odhlasováno jedno pravidlo: že peníze z úvěru opravdu budou použity výhradně na silniční stavby; na nic jiného.

Tento požadavek se sice neprosadil, nicméně krajští radní slibují, že právě takto budou postupovat. A tento závazek opakovaně potvrdili. „Já říkám, že je to jen hra s čísly,“ řekl Deníku k požadavku opozice náměstek hejtmanky s kompetencí pro oblast financí a evropských fondů Gabriel Kovács (ANO). Celkové dění kolem úvěru považuje za zcela nekonfliktní.

Hledá se banka

Nyní kraj hledá banku, která úvěr poskytne, přičemž radní vypsali tři varianty výběrového řízení. Kovács očekává, že se ozve až deset bank. Od každé mohou přijít i tři nabídky. Jedna pro každou z variant, jež se od sebe liší například délkou splatnosti. Proto je nelze jednoduše srovnávat – a při výběru ideálního řešení bude velmi důležitá role hodnoticí komise.

Se splacením úvěru se počítá v roce 2023, tedy až v příštím volebním období. I proto vedení kraje nabízí účast na hodnocení nabídek zástupcům opozice. „Budeme hledat shodu napříč zastupitelstvem, aby došlo ke konsenzuálnímu výběru,“ připomněl Kovács. A má potvrzeno, že vše je na dobré cestě.

Předseda zastupitelského klubu STAN Věslav Michalik uvedl, že rozhodnutí krajských radních o vyhlášení výběrového řízení na financování potřeb kraje souvisejících s předfinancováním evropských projektů jeho hnutí „rozhodně podporuje“. „Pro Starosty a nezávislé je podstatné, aby prostředky kraje byly vynaloženy hospodárně a účelně – aby nedošlo k faktickému navýšení úvěrové angažovanosti kraje,“ připomíná tiskové sdělení klubu středočeských zastupitelů za STAN.

Vyhodnocení nabídek předložených bankami by mělo být známé na konci ledna. O uzavření úvěrových smluv pak krajští zastupitelé budou rozhodovat na svém zasedání chystaném na 18. únor.

Pět let s krátkodobým úvěrem
Předpoklad čerpání a splácení čtyřmiliardového úvěru Středočeského kraje, který má sloužit k předfinancování projektů spolufinancovaných z evropských dotací (především rozsáhlých oprav a rekonstrukcí silnic II. a III. třídy a jejich mostů):
- 2019 čerpání ve výši 2,5 miliardy korun
- 2020 čerpání ve výši 1,5 miliardy korun
- 2021 už bez čerpání
- 2022 splacení 1 miliardy korun
- 2023 splacení 3 miliard korun

Zdroj: Gabriel Kovács, náměstek hejtmanky s kompetencí pro oblast financí a evropských fondů