Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šlechtic Děpold Czernin: Vizi o Ježíškovi zbořil u lidí minulý režim

Praha /ROZHOVOR/ - Pětinásobný otec Děpold Czernin vyrůstal v Krušných horách. Před pěti lety se proto rozhodl, že se Spolkem pro tradiční Vánoce připomenou českému národu význam Vánoc i samotnou postavu Ježíška.

23.12.2016
SDÍLEJ:

Hrabě Děpold Czernin.Foto: ČTK/Václav Šálek

Když si koupit svařák nebo punč, tak proč ne do stylových hrníčků. Proto spolek nechal například vyrobit hrnečky, které se objevily na farmářských trzích na náměstí Jiřího z Poděbrad, v Novoměstské radnici, na Hradčanském náměstí, na Kampě, v horní části Václavského náměstí i na Hradě.

S pořadateli trhů se pak Děpold Czernin baví především o tom, jak vrátit do adventu některé tradice. Od chození na Barborku, přes průvody svaté Lucie, zpívání adventních písniček až po Tři krále.

Jak byste charakterizoval Vánoce?

Žijeme v zemi, která stojí na křesťanské tradici. Vánoce tak, jak je známe, opěvují Ježíška. A předchází tomu čas očekávání, tedy advent, který mají lidé u nás nesmírně rádi. Máme největší množství adventních a vánočních písniček. Z velké části jsou to písně lidové a lidé nikdy neskládají písně o něčem, co rádi nemají. Charakter Vánoc je tedy skrytý v tom, že jsme si bližší. Daleko více cítíme, že máme někoho rádi, protože se na to soustředíme.

Postupem času se ale tyto svátky staly spíše hmotným svátkem využívaným především obchodníky?

Je logické, že komerční sféra nabízí mnoho produktů, protože obchodníci cítí poptávku. Někdo se nás právě ptal, jestli budeme schopni něco udělat s tlakem, že dárky mají být drahé. To ale neumíme ovlivnit. Přesto můžeme alespoň apelovat na to, aby se lidé navrátili k původnímu významu Vánoc. To je na každém, jestli se kupováním dárků nechá strhnout. Už jeden benediktinský mnich ve čtrnáctém století kritizoval to, že lidé si dávají dárky příliš okázale.

Byl i toto jeden z důvodů, proč jste začali s tímto projekt?

Uvědomovali jsme si, že se Vánoce vzdalují naší tradici. Češi si sice neustále uchovávají legendu o tom, že dárky nosí Ježíšek, ale o Ježíškovi jako takovém nemají žádnou představu a hrozí jeho vizuální nahrazení jinými symboly.

Vánoce asi nejvíce prožívají děti…

Udělali jsme před časem výtvarnou soutěž Betlémský příběh v koledách očima dětí. Soutěž měla určitá pravidla, aby děti namalovaly celkový vánoční příběh. Velké množství obrázků jsme ale museli vyřadit, protože betlémský příběh byl často vyobrazený jako Santa Claus u stromečku se sáňkami a soby. Nechali jsme ale obrázky znázorňující Ježíška v jesličkách s červenou čepicí na hlavě. I když ta tam také nemá co dělat.

Je to spíše nevýhoda, že nemá podobu?

Je to nevědomost. Ježíšek až do padesátých let vždy podobu měl a pro mnohé stále má. Vždyť když zpíváme koledy, přesně ho popisujeme. Je to malé neviňátko v jeslích. Je to dítě, které přišlo na svět a my ho opěvujeme. Nebezpečné je splývání představ dětí s podobou cizorodého symbolu. Proto Ježíškovi musíme podobu vrátit, a to považujeme za náš úkol.

Kým tedy je?

Víme, že je to betlémské dítě. Ale jak může nemluvňátko nadělovat dárky? Pro část lidí, kterým je blízké křesťanství a náboženství, je božím synem, jehož příběh potom pokračuje. Pro jiné je nadpřirozenou vánoční bytostí. V obou případech tedy nemá problém na sebe i při svých 2016 narozeninách vzít podobu už samostatného dítěte, vstoupit do našich domovů a srdcí a nadělovat radost.

Jak to veřejnost přijímá?

Největší strach mají kupodivu často organizátoři trhů a dalších akcí, kteří mají pocit, že je potřeba zachovat světový trend a postavu v červené čepici. Přitom negativních reakcí jsem zatím zaznamenal málo. Jen to občas někoho zaskočí. Lidé už představy o Ježíškovi totiž nemají, ale naše babičky a dědečkové ji měli.

Kdy se ta vize u lidí podle vás vytratila?

Zbořil ji minulý režim. Když měl jeden z prezidentů projev, v němž říkal, že Ježíšek zestaral a stal se z něj Děda Mráz. To byl takový chladivý nástup z Východu. Přesto se Češi Ježíška nechtěli vzdát, ačkoli to veřejně neříkali. Jeho podobu si tak nepřipomínali, ani zpíváním koled. I když je dnes situace jiná, tak občas lidé říkají, že to je ta jeho síla, že ho nikdy nikdo neviděl. Jenže děti si svou vizuální představu chtějí udělat, protože tajemství je zajímá.

Dětské představy ovlivňuje i reklama…

Jistě, ta se totiž bez červené čepice o Vánocích zatím neobejde. Do toho pohádky v televizi o sirotkovi na severním pólu, který se rozhodl, že bude lidem dělat radost. Z toho pak vychází zcela mylná vize.

A vaše představa je jaká?

Od dětství jsem znal příběh betlémského nemluvňátka. Viděl jsem betlém, který jsme měli doma a zazpívali si u něj koledy. A věděl jsem, že toto nemluvňátko povyrostlo, je schopno samo chodit a v této podobě vstupuje s nadílkou do našeho domu.

Řešením je proto dát Ježíškovi tvář?

Ano, Ježíšek se musí vrátit k podobě, kterou naše tradice popisuje a se kterou si nás i naší tradici dokáže identifikovat i okolní svět. Je to podoba, která se nám v naší zemi líbila. Při hledání podoby Ježíška jsme se inspirovali slavnou soškou malého Ježíška a jeho podobu opatřili výrazným srdcem, které vysílá vánoční poselství: „Mějte se vzájemně rádi a tuto lásku si mezi sebou projevujte.“ V obrázku Ježíška je tak i skryto velké tajemství Ježíškovy nadílky.

Jak moc důležitá je pro váš projekt spolupráce s církví?

Jelikož chceme Vánoce řešit jako celospolečenský fenomén, nemůžeme logicky s církví úplně nespolupracovat. Přece i mnoho nevěřících lidí jde o Vánocích na půlnoční mši nebo se podívat na jesličky. Opravdu to s tím souvisí. Koledy navíc popisují křesťanskou radost z narození Božího syna. Jako Spolek pro tradiční Vánoce jsme s církví v kontaktu, ale aktivity vyloženě nespojujeme. Kardinál Dominik Duka nám dal pro celý projekt záštitu a byl potěšený, že podoba Ježíška je uctivá. Vychází ze sošky, která je v rámci církve považovaná za milostnou. Navíc nejznámější českou sochou na světě je právě soška malého Ježíška, neboli Pražské Jezulátko.

Čtěte také: Lidé vyslechli "Rybovku" na Hlavním nádraží i pod Karlovým mostem

Autor: Andrea Grubnerová

23.12.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

POSLEDNÍ ROZLOUČENÍ: Smuteční obřady na Kutnohorsku

Sjezd Vavřineckého potoka 2017   Foto: archiv organizátorů
3

Bára Špotáková si divokou vodu radši nezkusila, za rok to možná napraví

Záchranné sbory zachraňovaly osoby po srážce vlaků, naštěstí šlo o simulaci

Kolín /FOTOGALERIE/ - Několik hasičských jednotek nejen z Kolína, množství sanitek, jednotky státní i městské policie, třískot rozbitého skla a vyprošťování zraněných okny vlaku a následné rozmísťování dle závažnosti zranění, v jednom případě dokonce exitus. Tak to vypadalo ve středu odpoledne na kolínském nákladovém nádraží, kde zmíněné složky záchranného integrovaného systému asistovaly u vlakového neštěstí. 

AKTUALIZOVÁNO

ON-LINE: Jan Třískala odpovídal na dotazy čtenářů

Kutná Hora - Na otázky čtenářů Kutnohorského deníku ve středu od 18 hodin odpovídal online předseda sportovní komise města Kutná Hora a trenér florbalového A týmu FBC Kutná Hora Jan Třískala.

OBRAZEM: Senioři ve Zruči nad Sázavou zasedli ke klávesnicím

Zruč nad Sázavou - Základní škola ve Zruči nad Sázavou zahájila ve spolupráci s organizací Život 90 pro seniory pokračovací kurz práce na počítači. Přihlásilo se deset zájemců. 

KRÁTCE: Chystá se další kavárnička

Kutnohorsko - Přinášíme vám přehled kulturních událostí v regionu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení