Od začátku roku do poloviny února bylo ve středních Čechách zaznamenáno pět případů onemocnění, zatímco v Praze 56. U 13 pacientů z metropole se hovoří o souvislosti s epidemií spalniček, která vyvolávala značný rozruch loni na jaře a v létě. Celorepublikově bylo do systému hlášeno 93 onemocnění (z nichž je zatím potvrzeno 87; část případů ještě není uzavřena).

Nejvíce nemocných je mezi lidmi středního věku, ušetřeny však nezůstávají ani děti. Loni se v souvislosti s epidemií hovořilo i o významném vlivu kontaktů s cizinci. Letošní evidence hovoří o 13 případech takzvaně importovaných případů – konkrétně osmi z Ukrajiny, dále tří z Francie – a po jednom pak z Německa a Polska.

Za nejúčinnější ochranu proti spalničkám se považuje očkování – není to ale stoprocentní. Loni se onemocnění nevyhnuli ani pacienti, kteří mohli prokázat kompletní povinné očkování dvěma dávkami. Méně účinná by mohla být vakcína zvláště u lidí kolem padesátky, kteří v dětství prodělali očkování pouze jednou dávkou; bez následného přeočkování.

Spalničky, jež se zprvu projevují nenápadně jako běžné nachlazení provázené rýmou a kašlem a až následně se objevuje typická vyrážka, často provázejí závažné komplikace; některé mohou vést i ke smrti. S výskytem onemocnění jsou spjata přísná karanténní opatření postihující okolí pacienta.

V rámci každodenní prevence je dobré dbát na dodržování běžných hygienických opatření. K základním doporučením patří vyhýbat se místům s velkou koncentrací lidí a časté mytí rukou mýdlem pod tekoucí teplou vodou (či používání dezinfekčních gelů na alkoholové bázi). Není také radno půjčovat si mobilní telefony, sklenice, příbory – či u dětí hračky. Někteří zdůrazňují, že je na místě omezit podávání rukou při pozdravu – už méně se ale ví, jak důležité je zvyknout si nedotýkat se vlastníma rukama obličeje a nemnout si oči: sníží se tím riziko přenosu viru po kontaktu s kontaminovanými předměty.