Vládní politici si pochvalují, že změna, označovaná jako „konec trestání lidí za to, že onemocněli“, jak uvedla Andrea Vašáková z ministerstva práce a sociálních věcí, (či nucení k tomu, aby kvůli uzdravení plýtvali dovolenou či chodili do práce navzdory chorobě), je přínosná zvláště pro zaměstnance s nižšími příjmy. Zdůrazňují přitom, že zaměstnavatelům stát vyšší výdaje kompenzuje snížením podílu nemocenského pojištění hrazeného zaměstnavatelem.

Z podnikatelské sféry však zaznívají námitky, že to nestačí, takže tím, kdo změnu zaplatí, jsou vlastně zaměstnavatelé – a ty navíc postihnou komplikace spojené s tím, že novinka jejich pracovníky svádí k tomu, aby se hodili marod častěji. Zvlášť když na zavedení elektronických neschopenek, jež by to mohly pomoci ohlídat, se stále čeká. Servítky si nebere třeba předseda výboru Podnikatelských odborů Radomil Bábek.

„Považuji za absurdní a neobhajitelné, aby stát vybíral peníze na nemocenskou zaměstnanců – a podnikatelé ji pak platili ze svého,“ uvedl s odkazem na fakt, že ze státního systému nemocenského pojištění se dávky proplácejí až od 15. dne neschopnosti; prvních čtrnáct dnů poskytuje náhrady výdělku v nemoci zaměstnavatel. „To už není "opatření"; to je drzost a vydírání,“ prohlásil.

Na sledování skutečných trendů poté, co se karenční doba stala minulostí, je zatím brzy; navíc v hlavní sezoně dovolených se hned nemusí projevit to, co se pak může ukazovat jako obecný trend. Jisté je, že údaje o nemocenských budou sledovány s velkou pozorností, porovnávány s dřívějškem – a případný vývoj nejspíš budou provázet různé výklady: odlišné podle úhlu pohledu jak z hlediska role na trhu práce, tak i politického přesvědčení.

Dočasná pracovní neschopnost pro nemoc a úraz se v prvním čtvrtletí, za které čerstvě zveřejnil data Český statistický úřad, ve středních Čechách poněkud lišila od republikového průměru. Počet nově hlášených případů přepočtených na sto zaměstnanců dosahoval za období od ledna do března hodnoty 42,10. Průměr za Českou republiku byl 39,08, a to hlavně vlivem nižší nemocnosti v hlavním městě – Praha dosáhla pouze 31,91, což je v celostátním porovnání nejnižší hodnota (naopak na opačném pólu stojí Liberecký kraj: 48,09 maroda).

V případě pracovní neschopnosti pro nemoc jsou odchylky ještě výraznější. Zatímco ve středních Čechách dosáhla v prvním kvartálu hodnoty 37,86 na sto pojištěnců, celostátně to bylo 34,87 – a metropole hlásí jen 29,16. Neschopnosti z důvodu úrazů přinášejí porovnání vyrovnanější. Pokud jde o pracovní úrazy, dosáhli Středočeši 0,96; celorepublikově je to 0,98, avšak v Praze jen 0,57. Ostatní úrazy zaznamenaly v kraji 2,28 pacienta – přičemž ČR má 3,23 a Praha 2,18.

Je nicméně třeba vzít v úvahu, že střední Čechy a Praha jsou v tomto ohledu dosti odlišné statistické soubory. Zatímco v kraji bylo ve sledovaném období evidováno v průměru 449 357 pojištěnců, v hlavním městě šlo bezmála o trojnásobek: 1 267 482. A v celé republice jich bylo 4 732 737.

Dočasná pracovní neschopnost v prvním čtvrtletí

Region Počet pojištěnců  Případy pracovní neschopnosti  Kalendářních dnů na nemocenské  Nově hlášené případy na sto pojištěnců
Benešovsko  27 514  11 632  512 595  42,28
Berounsko 33 138  13 793  567 733  41,62
Kladensko  56 657  22 848 926 330  40,33
Kolínsko  28 828  10 985  455 790  38,11
Kutnohorsko  16 445  6 478  294 689  39,39
Mělnicko  24 688 9 356  354 277  37,90
Mladoboleslavsko  68 792  34 672  1 143 322 50,40
Nymbursko  24 177 9 854  401 116  40,76
Praha-východ  73 484  29 234  1 243 828  39,78
Praha-západ  47 167  20 650 773 925  43,78
Příbramsko  32 363  13 404  534 699  41,42
Rakovnicko  16 105  6 276  292 706  38,97
Středočeský kraj 449 357  189 182  7 501 010  42,10



Lidé na neschopence v prvním čtvrtletí

Region  Průměrné procento neschopnosti  Počet dnů na jednu neschopnost  Průměrný denní stav práce neschopných
Benešovsko  5,104  44,07  1404
Berounsko  4,694  41,16  1555
Kladensko  4,479 40,54  2538
Kolínsko 4,332  41,49  1249
Kutnohorsko 4,910  45,49  807
Mělnicko  3,932  37,87  971
Mladoboleslavsko  4,553  32,98  3132
Nymbursko  4,546  40,71  1099
Praha-východ  4,637  42,55  3408
Praha-západ  4,495  37,48  2120
Příbramsko  4,527  39,89  1465
Rakovnicko  4,979  46,64  802
Středočeský kraj  4,573  39,65  20 551


Zdroj: Český statistický úřad; údaje za leden – březen 2019