V rámci celé republiky loni tuberkulóze podlehlo 18 lidí. Je to o sedm méně než v roce 2017 – a skutečně klesly i počty nemocných. Ve středních Čechách to ale neplatí – zde se počet pacientů naopak zvýšil. K 8. březnu jich národní Registr tuberkulózy v kraji evidoval 51 (což představuje 3,8 případu na sto tisíc obyvatel). O rok dříve jich bylo 49 s přepočtenou nemocností 3,6.

„Nejvíce lidí s tuberkulózou je tradičně v Praze – přesně 84,“ sdělila Deníku Veronika Ostrá z agentury MaVe PR. „A hlavní město také překračuje celorepublikový průměr počtu nemocných cizinců. Zatímco v republice je to 33 procent, v Praze činí podíl tuberkulózy u osob narozených mimo Českou republiku téměř 43 procent,“ doplnila. V metropoli však počty nemocných meziročně klesly – a vcelku výrazně: rozdíl činí 11 osob.

Důležitý je včasný záchyt, rychlé nasazení léčby a uplatnění řady protiepidemických opatření, připomněla předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) Martina Vašáková. Podotkla současně, že nové případy nemusí vždy souviset s akutní nákazou. Pneumologové hovoří o nových rizicích, když upozorňují na možné souvislosti transplantací orgánů nebo biologické léčby. Ta pomáhá například pacientům s roztroušenou sklerózou, nádorovým onemocněním, revmatoidní artritidou, lupénkou nebo Crohnovou chorobou – nicméně může probudit dosud spící latentní tuberkulózní infekci.

„Pacienti se v minulosti mohli setkat s mykobakteriemi tuberkulózy a ty dosud v klidu „dřímou“ v jejich těle. Biologické léky na jiné onemocnění mohou narušit ochrannou bariéru v těle a bacil se vzbudí,“ připomněla Vašáková. Takovým pacientům proto plicní lékaři doporučují tuberkulinový kožní test – a případně ještě složitější krevní test.

Středeční tisková konference ke Světovému dni boje proti tuberkulóze současně potvrdila obavy, které Deník zaznamenal v souvislosti se zaměstnáváním takzvaných agenturních dělníků v průmyslových zónách. Zdravotní kontroly pracovníků najímaných agenturami v cizině se totiž z tohoto pohledu nejeví jako dostatečné, přikyvuje skeptickým pohledům předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

„Praxe je taková, že tito lidé často neprojdou zdravotními prohlídkami, které by tuberkulózu a další nakažlivé nemoci odhalily. Tím, že nejsou zaměstnanci podniku, kam nastupují, netýkají se jich vstupní prohlídky před nástupem do zaměstnání,“ uvedl. S dodatkem, že pokud prohlídku neprovede agentura a pustí do práce nemocného člověka – zpravidla jde o občany „východních zemí“, kde je tuberkulóza mnohem rozšířenější než u nás – ten se dostane do bezprostředního styku se zdravými zaměstnanci.

Statistiky v té souvislosti hovoří především o Rumunech, Ukrajincích, Vietnamcích, ale i Bulharech či občanech ze Slovenska, připomněl vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Jiří Wallenfels.

TBC v České republice v roce 2018
- Podle nejnovějších dat trpí v České republice tuberkulózou 259 mužů a 121 žen
- TBC u dříve léčených je 28
- TBC plic je 341
- Kultivačně pozitivních TBC je 281
- Počet mikroskopicky pozitivních TBC ze sputa (silné zdroje infekce) je 118
- Podíl TBC u osob narozených mimo ČR činí 33 procent (126 případů) – nejvíce z nich pochází z Ukrajiny (35), Slovenska (18), Rumunska (13) a Vietnamu (10); dalších 50 případů se týká osob původem z 23 různých států
- Průměrný věk nemocných je 50 let
- Hlášeno je 6 případů u dětí do 15 let věku
- Hlášeny byly 3 případy TBC u HIV pozitivních (ze 169 vyšetřených na HIV); všichni jsou občany Ukrajiny
- Hlášeno 18 úmrtí na TBC

Zdroj: Národní jednotka dohledu nad tuberkulózou (jde o předběžná data z národního Registru TBC k 8. březnu; registr TBC se „uzavírá“ 30. dubna)