Trávení hrabošů by bylo hrozbou pro sýčka, varuje šéf ornitologů

Loni ekologové bili na poplach zejména v souvislosti s přemnožením hrabošů na Moravě – a nyní se toto téma přenáší společně s postupem invaze hlodavců i do středních Čech. Jed Stutox II totiž ornitologové označují za vážnou hrozbu nejen pro ptáky, ale i další živočichy, kteří se živí hraboši či hledají potravu na polích. „Nebezpečí se potvrdilo, když loni byly nalezeny desítky mrtvých zajíců, několik bažantů, dva čápi a třináct krkavců, v jejichž těle byl nalezen fosfan, vznikající po rozkladu fosfidu zinku, který je účinnou látkou Stutoxu II,“ uvedl Vermouzek, že nejde o slova bez důkazů.

Připomněl, že i když letos se tento jed rozhazoval velice omezeně, ornitologové přesto znovu zaznamenali otravy živočichů, na něž jed nebyl zacílen. „Rozbor potvrdil otravu Stutoxem II u káně a bažanta,“ upozornil Vermouzek. A jedním dechem zdůraznil, že tato odhalení jsou jen pomyslnou špičkou ledovce. „Netušíme, kolik dalších zvířat ve skutečnosti uhynulo, protože je nikdo nikdy aktivně nehledal. Nemluvě o skrytě žijících zvířatech, jako jsou třeba lasičky,“ poznamenal ředitel ornitologické společnosti.

Krajská muzea představuji, co školáci vyzvěděli od pamětníků

S největšími obavami však v souvislosti s trávením polních škůdců hovoří právě o sýčkovi, na jehož jídelníčku hraboši převažují. O malé sově ohrožené vyhynutím, byť ještě před stoletím byla u nás zastoupena desítkami tisíc párů. Dnes jich prý je zhruba 100 až 130. Proto Vermouzek oceňuje, že ministerstvo životního prostředí čerstvě spustilo záchranný program zaměřený právě na sýčka obecného; přišel prý doslova pět minut před dvanáctou. „Je to výborný a velmi potřebný krok. Jeho oficiální schválení nás těší o to víc, že se jedná o první český záchranný program pro některý ptačí druh,“ chválí Vermouzek.

Připomněl současně, že na přípravě se zásadně podílel Martin Šálek, který se výzkumem a ochranou sýčků dlouhodobě zabývá jak v rámci České společnosti ornitologické, tak v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Ten připomíná, že nový záchranný program přináší peníze, jež umožní v projektu intenzivní ochrany sýčků nejen pokračovat, ale také ho rozšířit. „Intenzivní ochrana běžela v posledních třech letech v jádrové oblasti sýčků v Ústeckém a Středočeském kraji v režii České společnosti ornitologické díky projektu Athene. Nový záchranný program řeší nejenom oblast v severozápadních Čechách, ale i zbývající lokality v jiných částech republiky, kde spolupracujeme s místními ornitology,“ vysvětlil Šálek, co se nyní mění.