Jedinečné vzpomínky

Tato zeď se stala jedním ze symbolů hrdinství československých parašutistů. Před odchodem do mise, v níž se naděje na přežití daly odhadovat bez velkého optimismu, byli právě u ní naposledy vyfotografováni mnozí členové výsadků chystající se na cestu domů. Vznikly zde i všeobecně známé snímky Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. Zeď je tak spojena i s bezesporu nejvýznamnějším odbojovým činem známým jako operace Anthropoid – atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Stěna, o níž lze bez přehánění říci, že se před ní snímkovaly dějiny, stojí ve dvoře komplexu Porchester Gate v londýnské ulici Bayswater. Za druhé světové války tam sídlila československá vojenská zpravodajská služba – a zde se plánovaly klíčové odbojové akce. Včetně operace Anthropoid. Nejznámější fotografie členů výsadků pocházejí právě odtud; kvůli utajení se totiž muži cvičení pro zvláštní operace fotili minimálně.

Společné snažení

Odkaz pro dnešek
„Přenesli jsme si středočeských Panenských Břežan kousek Londýna, kde se připravovaly osudové okamžiky české historie. Přenesli jsme je na místo, na kterém můžeme symbolickou hodnotu denně připomínat a budovat tak společnou historickou paměť.“
hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová

S myšlenkou vytvořit památník v podobě otisku části londýnské zdi přišla Hana Závorková-Bílková; ředitelka Oblastního muzea Praha-východ, které objekt v Panenských Břežanech spravuje. Podle struktury zdi a jejích drobných vad se podařilo vyhledat konkrétní místo známé z fotografií parašutistů, o což se zasloužil především v Londýně žijící dokumentarista Jan Kaplan. Pomohla také dnes 96letá Zdeňka Fantlová, jež v komplexu Porchester Gate žije v bytě číslo 33. Jde o československou občanku židovského původu, která přežila věznění v koncentračních táborech. S hledáním historických souvislostí místa, kde si s manželem koupili byt v polovině sedmdesátých let, jí pomáhala přítelkyně pracující v londýnské knihovně.

Slavnostního odhalení otisku se ve čtvrtek v Panenských Břežanech vedle dalších hostů zúčastnili někdejší letec RAF Emil Boček, kardinál Dominik Duka, britský velvyslanec Nicholas Stewart Archer, ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) či náměstek ministra kultury ČR Alois Mačák (ČSSD). Středočeský kraj reprezentovali hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) a radní pro oblast kultury a památkové péče Karel Horčička (ČSSD).

Obrázky ze dvorku

V rámci slavnosti došlo nejen na připomenutí, jak lze citlivě sejmout otisk struktury stěny, aby originál nepřišel ani k té nejmenší újmě. O odlitek se s finančním přispěním Středočeského kraje postaral tým vedený akademickým sochařem Petrem Sieglem.

Stranou pozornosti nezůstaly ani historické souvislosti fungování sídla československých zpravodajců v Londýně – ti tam v letech 1940 až 1945 působili v kancelářích v prvním a šestém patře. Dnes legendární fotografie u cihlové zdi vnitřního dvora vznikaly v době, kdy zde po několik dní před odesláním do operace byli soustředěni a doškolováni parašutisté z výsadků takzvané první vlny. Některé ze snímků nenabízejí zrovna ateliérovou kvalitu – a nejen kvůli tomu, že od čtyřicátých let minulého století prodělala fotografická technika obrovský pokrok. Najdou se mezi nimi i poněkud neostré; šlo totiž o dosti temný kout.

Místo, kde vznikaly, dnes působí dojmem zanedbaného garážového dvora plného mastných skvrn od oleje.